reklama
 
deprese

Mladí a nemocní: Co nám dělá v hlavě nepořádek

Když posloucháme příběhy našeho okolí, můžeme mít pocit, že se s psychickými poruchami u mladých lidí roztrhl pytel. Přestože se máme nejlíp za poslední desítky let, vypadá to, že ve své hlavě strádáme čím dál víc.
reklama

Jako by už bylo skoro normální mít v osmnácti letech předepsané léky na deprese nebo jiné psychické onemocnění. To, co bylo ještě před pár lety pro většinu z nás tak trochu zapovězeným tématem, se dostává do běžné denní konverzace. Co stojí za tím, že o těchhle problémech slýcháme daleko víc než dřív? Špatné rodinné zázemí, uspěchanost doby, alkohol, drogy, komplexy? Aktuálně se vina hází na sociální sítě, na kterých dneska trávíme většinu našeho dne.

selfie
life
Bohatý Instagram, chudý život: Fenomén se zkratkou FOMO
3. 11. 2017
3 minuty o závislosti

Díky sociálním sítím máme čtyřiadvacet hodin denně přístup k novým informacím, spolu s tím ale i k životům ostatních. Souběžně sledujeme zprávy o vlnách migrantů a perfektní dovolenkové fotky člověka, se kterým jsme se osobně nikdy nepotkali. Nemáme k němu žádný vztah, jeho posty v nás ale i přesto zanechávají pichlavý pocit závisti.

Neurovědkyně Marie Salomonová z organizace Nevypusť duši si však vlivem sociálních sítí na většinu současných poruch není úplně jistá. "Na takový závěr máme zatím hrozně málo dat. Všichni mají pocit, že spojitost existuje, ale zatím jde pouze o fenomén, který ještě čeká spousta výzkumů. S jistotou můžeme říct jen to, že sociální sítě mají svůj podíl na vzniku anorexie nebo bulimie - kvůli neustálému srovnávání se s okolím."

Mladí a nemocní

I když jsou psychické poruchy záležitostí všech pohlaví i každého věku, v oblasti duševního zdraví jsou děti a mladí lidé jednou z nejohroženějších skupin. Padesát procent chronických duševních onemocnění se poprvé objeví do čtrnácti let, tři čtvrtiny celkového počtu pak do čtyřiadvacátého roku života.

Celá věc je zároveň těžká i na zkoumání, protože vytvořit kontrolní skupinu je v dnešním světě téměř nemožné. Kde totiž sehnat vzorek teenagerů, kteří nepoužívají sociální sítě? Zároveň měření ovlivňuje spousta dalších faktorů, rozdíl je třeba v tom, jestli žijeme ve městě, nebo na vesnici.

Podle Marie Salomonové může být největší problém v dnešním překotném stylu života. Doba se změnila, zrychlila, nezměnil se však systém, který by na to mladé lidi připravoval. "Dřív jsme odepisovali na jeden dopis za měsíc, teď odepisujeme na dvacet zpráv za minutu," poukazuje na rychlost komunikace.

Neklidné mládí

Osmnáctiletá Lara se ve svém životě potýká s problémem, který může být pro tak mladého člověka těžko uchopitelný. Má diagnostikovanou schizofrenii a hraniční poruchu osobnosti. "Nevím, co přesně je příčinou, ale asi se to se mnou táhne už od dětství. Uspěchaná doba a vysoké nároky, které jsou kladené na každého z nás, tomu určitě nepřispívají."

Foto: Unsplash.com

Velký vliv vidí Lara i ve svém rodinném zázemí - otec se jí v mládí příliš nevěnoval, máma ji psychicky vydírala a babička ji zase soudila jen podle ostatních. "Začala jsem zneužívat různé prášky a zkoušela drogy, abych se cítila dobře. Minulý rok na podzim pak přišla první psychóza," vysvětluje okolnosti své první hospitalizace.

Martin Zupko
life
Zkoumat změněné stavy vědomí lidstva je přirozené, říká Martin, člen České psychedelické společnosti
3. 5. 2018
3 minuty o závislostech

Dvaadvacetiletá Nika nemá, na rozdíl od Lary, pevně stanovenou diagnózu. Dlouhodobě se však necítí dobře, a proto hledá dobrovolně pomoc u odborníků. "Vždycky, když jsem poznala, že lítám v nějakém problému, jsem se objednala a zašla k doktorovi. Psychiatry jsem střídala s terapeuty. Psychiatr mi napsal prášky, terapeut ze mě zase dostal, že se nemám ráda. Psycholog mě poslal k psychiatrovi," popisuje Nika svou zkušenost s lékaři a přiznává, že prášky, které dostala předepsané, zneužívala. Svoji léčbu vnímala tak, že jí někdo dával drogy zadarmo, k psychiatrům proto raději přestala chodit.

"Peru se s tím pořád, ale tak sezonně. Neumím pracovat sama se sebou, se svými emocemi - buď je v sobě potlačuju a dělám problémy, nebo necítím nic. Vinu vidím v sobě, občas si říkám, že si ubližuju cíleně."

Foto: Unsplash.com

Psychická onemocnění samozřejmě nejsou fenoménem mladých lidí, nemocný může být úplně stejně i dospělý člověk. "V devětadvaceti letech jsem byl hospitalizován s paranoidní schizofrenií a postpsychotickým defektem osobnosti," vypráví Jiří Lédl, známý spíše pod svým internetovým jménem Jirka z Rábí. "Myslím, že jsem se zbláznil z nešťastné lásky. Trvalo mi několik let, než jsem se zase dostal do normálu, ale dnes jsem za to vlastně asi rád," říká Jiří, který se na věc dívá i z opačného úhlu. "Nemoc mi dala svobodu, naději, upřímnost i otevřenost. Dala mi zkušenost, kterou pozná málokdo."

Podle Jiřího psychologie západního směru nefunguje správně a západní společnosti se to brzy vymstí. Předpokládá, že nemocných lidí může přibývat - a to nejen kvůli samotným nemocem, ale i kvůli jejich špatné léčbě.

dívka - otazník - ilustrační foto
work
Nebuďte na svůj problém sami. Jak vám pomůžou poradenská centra vaší vysoké školy?
19. 11. 2017
4 minuty k pomoci

Kartáček na duši

Podle průzkumů, zabývajících se psychickými problémy, to vypadá, že na Jiřího slovech něco bude. Fakta mluví jasně - počty případů se rok od roku zvyšují. Názory odborníků na důvod rostoucí křivky se však různí. "Zda jsme na tom ve společnosti opravdu hůř, není podle mého jisté. Daleko víc je možné, že se o těchto onemocněních zkrátka umíme lépe bavit - lidé se nebojí jít k doktorovi nebo se s potížemi svěřit blízkým," vypočítává Marie Salomonová. Čísly v průzkumech může hýbat i dlouhodobě se zlepšující odborná péče a lepší diagnostika.

Ať už je to s příčinou naší duševní (ne)pohody jakkoli, jedno platí stále - dostatek kvalitního spánku, pravidelný pohyb a odpočinek je cesta, jak předejít alespoň některým typům onemocnění. Dodržování psychické hygieny by proto pro nás mělo být stejně běžné jako čištění zubů. "Všechno je v určité míře jedovaté. Pokud vypijete moc vody, může vás otrávit. Stejně tak vás může zabít pár lžiček soli, přestože tělo sůl potřebuje. Celý náš život by proto měl být hlavně o rozumné míře a balancu," dodává Marie Salomonová.

reklama

Nejčtenější za měsíc

Nejnovější