reklama
 
Fotogalerie / Mnichovská dohoda 1938 / Výročí / 80 let / Wikipedia / 35

Od Masaryka po Zemana. 20 nejdůležitějších milníků posledních 100 let

Celé století uplynulo od doby, kdy Tomáš Garrigue Masaryk objížděl zahraniční státníky a lobboval za vznik samostatného Československa. Po 1. světové válce ho tu občané přijali s nadšením a prakticky se ani nepochybovalo o tom, že by měl být prezidentem někdo jiný. Dnes už si ale jen málokdo pověstnou 1. republiku pojí s ne úplně nezávislou žurnalistikou nebo budování kultu osobnosti Masaryka. A ačkoliv nešlo o nic diktátorsky vymáhaného, jako je tomu dnes třeba v Rusku, nýbrž o přirozené charisma zakladatele a „otce“ naší republiky, nemělo by se zapomínat na historická fakta.
reklama

Vytváření ideálních vzorů okleštěním minulosti o vše špatné nemusí být nejchytřejším tahem. Vždycky se najde někdo, kdo nevědomost většiny umí využít ve svůj prospěch. Pojďme si tedy připomenout alespoň těch 20, podle nás nejdůležitějších událostí, které nás dovedly až k současnému stavu české politiky, ekonomiky a vlastně i k dnešní náladě ve společnosti.

Československo
life
#otestujse: Co víš o událostech okolo vzniku Československa?
11. 10. 2018
3 minuty z historie

28. října 1918 - vznik Československa

Jeden z výsledků konce 1. světové války a versailleského mírového systému byl i vznik Československého státu. Vyhlášen byl 28. října, a to po dlouhém probouzení národního cítění ještě za Rakouska-Uherska a připravování podmínek během války, čehož se v exilu chopili bývalý říšský poslanec Tomáš Garrigue Masaryk, diplomat Edvard Beneš a francouzský generál Milan Rastislav Štefánik.

Vzniku samostatné republiky napomohly i Československé legie, které za války působili v zahraničí. Z nich se pak rekrutovalo třeba četnictvo a pomáhaly potlačit prvotní nesouhlas například pohraničních Němců.

29. září 1938 - "o nás bez nás"

Po vyhlášení mobilizace 23. září 1938 a obsazení nově budovaných opevnění v pohraničí Československou armádou, byli vojáci nuceni se nedobrovolně stáhnout. 29. září totiž představitelé Německa, Itálie, Francie a Velké Británie podepsali Mnichovskou dohodu o přenechání Sudet Německu. Státníci hlavně z Velké Británie se domnívali, že to Hitlerovi bude stačit a dále své nacistické impérium rozšiřovat nebude.

15. března 1939 - okupace

Netrvalo dlouho a ukázalo se, že se Chamberlain mýlil. Po nátlaku Hitlera při jednání s naším prezidentem Emilem Háchou v Berlíně Německo obsadilo i zbytek Čech a Moravy a zřídilo Protektorát Čechy a Morava. Okupace trvala až do konce války 1945.

Jakub Rákosník: Největším nepřítelem historika je pamětník
work
Jakub Rákosník: Největším nepřítelem historika je pamětník
4. 5. 2017

27. května 1942 - operace Anthropoid

Československý odboj za 2. světové války samozřejmě existoval a asi nejvýznamnější akce, která byla zorganizovaná, byl atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Vykonali ho parašutisté Jan Kubiš a Jozef Gabčík v Praze-Libni, poté se ukryli v pravoslavném kostele Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Zradil je ale Karel Čurda a 18. června byl kostel obklíčen 800 příslušníky gestapa.

Nacisté se za atentát pomstili mimo jiné i vypálením obcí Lidice (10. června) a Ležáků (24. června).

8. května 1945 - osvobození Československa

Na sklonku války 5. května 1945 vypuklo v hlavním městě Pražské povstání. Na ulicích vznikaly barikády, občané se snažili osvobodit důležité instituce. 8. května pak došlo k celkovému osvobození Československa spojeneckými vojsky.

25. února 1948 - KSČ u moci

Prezidentem byl opět Edvard Beneš. Období svobody ale netrvalo dlouho. Po náhlém obsazení všech vedoucích míst policie komunisty podali demokratičtí ministři demisi s vírou ve jmenování úřednické vlády a vyhlášení předčasných voleb. Demisi Beneš přijal, následně nátlakem Gottwalda a veřejnosti svěřil další pokus o sestavení vlády komunistické straně. Ta na funkce dosadila své lidi, postupně zahájila i čistky na důležitých postech dalších institucí a chopila se tak moci.

27. června 1950 - Milada Horáková

Nejhorší čistky probíhaly v 50. letech minulého století. Komunisté se jimi zbavovali všech jakkoliv nepohodlných lidí. Známé byly také vykonstruované politické procesy, z nichž ten nejvýznamnější byl s doktorkou Miladou Horákovou. I přes protesty a petice široké škály osobností z celého světa jí 27. června 1950 popravili, údajně za spiknutí a velezradu.

Dalšími oběťmi režimu byli například kněz Josef Toufar, generál Heliodor Píka a komunistický představitel Rudolf Slánský.

Okupace 1968 a její oběti
life
TEST: Zlomový rok 1968. Znáš naše dějiny?
21. 8. 2018
3 minuty o historii

1968 - "komunismus s lidskou tváří" nevyšel

Během 60. let se postupně cenzura uvolňovala. To se projevovalo zprvu hlavně na scénách pražských divadel. Vznikla Laterna Magika nebo Činoherní klub a v divadle Na zábradlí začal působit budoucí disident Václav Havel.

Toto uvolňování režimu vyvrcholilo roku 1968 Pražským jarem. O takzvaný "komunismus s lidskou tváří" se pokoušeli politici zejména Alexander Dubček a Josef Smrkovský. Zformovali Akční program, který podpořila i petice Dva tisíce slov Ludvíka Vaculíka.

21. srpna stejného roku do Československa ale vpadly armády Varšavské smlouvy, i přes odpor občanů hlavně v Praze obsadily důležité úřady, redakce, následně i rozhlas a zůstaly tu dlouhých 20 let.

16. ledna 1969 - Jan Palach

Po okupaci emigrovala spousta lidí na západ a jako jeden z mnoha důsledků všech změn se zhoršilo hospodářství státu. Vláda mimo jiné začala podporovat porodnost, a tak vznikl termín generace Husákových dětí.

Zároveň se občanům, hlavně studentům nové potlačování svobod nelíbilo. 16. ledna se pak na protest upálil v horní části Václavského náměstí student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach, po 3 dnech na následky zranění zemřel v nemocnici.

1. ledna 1977 - Charta 77

Začátkem roku 1977 vznikl dokument, který kritizoval "politickou a státní moc" za nedodržování lidských a občanských práv, Charta 77. Později se stala jedním ze symbolů odporu proti komunismu. Podepsali jí třeba Václav Havel, Jan Patočka, Jiří Dienstbier, Pavel Kohout, Ludvík Vaculík nebo Marta Kubišová.

17. listopadu 1989 - Sametová revoluce

Rozehnáním studentské manifestace na Národní třídě 17. listopadu 1989 začala Sametová revoluce. Po celé republice se svolávaly protesty proti vládě, protirežimní skupiny se 19. listopadu spojily do Občanského fóra v Česku a Verejnosti proti nasiliu na Slovensku a začaly s komunistickými předáky vyjednávat o předání moci.

1989 - začátek kupónovky

Ještě před koncem roku začali probíhat první změny vedoucí k postupné demokratizaci státu. Jednou z těch nejdůležitějších byl přechod z plánovaného do tržního hospodářství. Na rozdíl třeba od Maďarska Československo zejména díky lidem kolem Václava Klause nezvolilo cestu takzvaného gradualismu (postupného přechodu, kdy je snaha nejprve vytvořit legislativu), ale liberální "šokovou terapii". Byla tendence vše rychle rozprodat, k čemuž naši ekonomové přišli s modelem kupónové privatizace.

Zatímco roku 1990 tvořil soukromý sektor Československa nějakých 5 % HDP, do 1995 už to bylo 75 % HDP. Během transformace ale zavládlo krátké bezpráví a chybějících zákonů někteří samozřejmě využili. Známá je například kauza Harvardských fondů Viktora Koženého.

1. ledna 1990 - vznik České a Slovenské Federativní republiky

1. ledna 1990 byla oficiálně vyhlášena Česká a Slovenská federativní republika. Nutno ale podotknout, že už název vyvolal spory - tzv. pomlčkovou válku.
Prezidentem se stal Václav Havel, vznikaly nové politické strany (nejvlivnější v té době byla zejména pravicová Občansko-demokratická strana - ODS) a schváleny byly i lustrační zákony, které zabraňují příslušníkům elit bývalého režimu zastávat některé funkce.

2. ledna 1993 - rozdělení Československa

Spory mezi Čechy a Slováky přeci jen nakonec vedli k rozdělení států. Vše domlouval hlavně Václav Klaus za Česko a Vladimír Mečiar za Slovensko.

1998 - Nagano a opoziční smlouva

1. větší ekonomickou krizi zažila samostatná Česká republika během roku 1997. Důvodů se sešlo hned několik - vytunelování několika firem v důsledku privatizace nebo třeba skandál ve financování ODS. Tehdejší Klausova vláda padla, konaly se předčasné volby, které vyhrála Zemanova Česká strana sociálně demokratická (ČSSD). Koalice, ať už levicová či pravicová vzniknout díky lídrům stran Klausovi a Zemanovi nemohly, proto se ČSSD s ODS nakonec domluvili navzájem a podepsali opoziční smlouvu, která zaručovala podporu menšinové vládě Miloše Zemana.

Ten samý rok získali čeští hokejisté jednu z nejcennějších zlatých medailí, a to tu olympijskou z Nagana.

svět
work
#goodtoknow: Mezinárodní organizace a jak ovlivňují naše studentské životy
16. 10. 2018
2 minuty vzdělávání

12. března 1999 - NATO

Snahy zařadit se mezi západní státy se 12. března 1999 zhmotnily v 1. větší krok, vstup do Severoatlantické aliance. Od té doby pomáhali naši vojáci v konfliktech například v Kosově, Afghánistánu nebo Iráku.

1. května 2004 - EU

Integrace do vyspělého západního světa pokračovala v roce 2004, kdy jsme splnili podmínky a stali se součástí projektu Evropské unie. Díky ní panuje v Evropě nejdelší období bez velkého válečného konfliktu.

1. července 2006 - zákon o registrovaném partnerství

I přes veto prezidenta Klause a několikanásobné vracení a neschválení se přeci jen podařilo prosadit zákon o registrovaném partnerství.

2007 - Schengenský prostor

Další významný krok zejména pro podporu ekonomiky bylo otevření vnitřních hranic EU. Od roku 2007 se zrušily hraniční kontroly mezi členy uskupení, můžeme neomezeně cestovat, studovat i pracovat po celé Evropské unii.

Dvě tváře Miloše Zemana
Studenta
Dvě tváře Miloše Zemana
17. 10. 2016

2013 - 1. přímo volený prezident

Už od prezidentské volby v roce 2003, kdy byl nakonec ve 3. kole po spoustě politikaření zvolen Václav Klaus, se uvažovalo o zavedení přímé volby hlavy státu. Ta se uskutečnila roku 2013, zvolen byl tehdejší neúspěšný kandidát Miloš Zeman.

reklama

Nejčtenější za měsíc

Nejnovější