Možný konec hadích farem
Že jste o farmách, kde se "dojí" hadí jed ještě nikdy neslyšeli? Je to bohužel zatím jediný způsob, kterým jsme schopni vyrábět protijedy k léčbě hadích uštknutí. Jed se nejprve musí hadům odebrat a následně vstříknout do laboratorního zvířete. To se jedu brání produkcí specifických protilátek, které získáváme z jejich krve. Následným vyčištěním získaného séra dostaneme látku schopnou pomoci pacientovi s akutní otravou. Naneštěstí neexistuje žádný všelék a protijedy jsou vysoce specializované. Proto na mnoho vzácnějších hadích jedů ani protilátky neexistují, nebo nejsou dostupné v dostatečné míře.
Biologists have grown structures that mimic snakes’ venom glands in the lab. #ASCBEMBO18 https://t.co/Fnn49Jto4f
— Science News (@ScienceNews) December 13, 2018
Odhaduje se, že hady je ročně na světě uštknuto až 2,7 milionu lidí, z čehož okolo 100 000 zranění nepřežije a dalších 400 000 si ze setkání s plazem odnese vážné doživotní postižení.
Tým vědců z Hubrechtova institutu v Nizozemí přišel s novinkou - z kmenových buněk hadích embryí produkují funkční jedové žlázy. Už u minimálně sedmi druhů se jim je podařilo v laboratorních podmínkách uchovat přes dva roky. Tyto umělé žlázy jsou schopny produkovat jed v mnohem vyšší koncentraci, než je hadí, díky čemuž je výroba protilátek zase o něco jednodušší. Skupina kolem Hanse Cleverse doufá, že do budoucna bude tento způsob dostupnější než "dojení" hadů a díky odpadnutí nutnosti hady chovat v zajetí se podaří vytvořit dostatečné množství protijedu i na vzácnější hadí druhy.
Zdroj: Science News
Voyager 2 opustil Sluneční soustavu
Voyager 2 se stal teprve druhým člověkem vytvořeným objektem, který dokázal opustit sféru vlivu Slunce a dosáhnout mezihvězdného prostoru. Celá cesta mu trvala přes 40 let - vzlétl už v roce 1977. Zdrželo ho hlavně množství zatáček a průletů kolem planet. Předběhlo ho pouze jeho dvojče, Voyager 1, který ze Sluneční soustavy vylétl už v roce 2012.
It’s the second probe ever to exit the heliosphere. https://t.co/qXohxvZtio
— Science News (@ScienceNews) December 17, 2018
Že i po 41 letech obě stále fungují a stále komunikují, je malý zázrak. Voyager 2 má k tomu i funkční měřič plasmatické aktivity Slunce a další přístroje, z nichž některé na jeho dvojčeti přestaly odesílat data už v roce 1980. Díky tomu je i pomyslná ztráta prvenství mnohem menší, protože data, která od něj vědci doufají získat v blízké budoucnosti, budou první svého typu.
Obě sondy byly vyslány hlavně na průzkum nejbližších planet, což jejich výpravu značně protáhlo. Část svojí cesty aktivně fotografovaly a pořídily tak některé z ohromujících snímků našich sousedů. Galerii si můžete prohlédnout na stránkách NASA - a určitě na ně mrkněte, třeba prstence Saturnu jsou mnohem barevnější, než by si člověk představoval!
Zdroj: Science News
#throwback
Na svatého Valentýna 1990 poslal Voyager 1 svou poslední fotografii, než musel kvůli úspoře energie kameru definitivně vypnout. Je na ní zachycená Země. Pouze jako malá modrá tečka uprostřed ničeho.
See that tiny bright dot in the orange sunbeam? Thats Earth … from 4 billion miles away.
— WIRED (@WIRED) December 13, 2018
This photo by Voyager 1 was its last. On its way out of our solar system the spacecraft turned back to face Earth and snapped the pic now known as Pale Blue Dot https://t.co/zfqPcLy6PS pic.twitter.com/ImpbMKFYmG
Jednoho z nejznámějších astronomů své doby, Carla Sagana, ten záběr natolik šokoval, že napsal celou knihu pojmenovanou Pale Blue Dot. V ní zazní i jeden z jeho neznámějších citátů (pozor filosofie):
"Podívejte se znovu na tu tečku. Je to tady. Je to domov. Jsme to my. Na ní je každý, koho milujete, koho znáte, o kom jste kdy slyšeli, každá lidská bytost, která kdy žila, žila tam své životy."
