reklama
 
prášky

Smart drugs: Je lidská inteligence výsledkem vlastních schopností, nebo dopingu?

Drogy bývají vnímány jako zakázané látky, co vás hodí do pohody a zapomenete díky nim na všechny nespravedlnosti a problémy. Chemické sloučeniny, které působí na vaši centrální nervovou soustavu a způsobují změny v chování, náladě i vědomí. Můžete se ale díky nim stát chytřejšími? Odpověď zní ano. Některé drogy totiž můžou být využity i jako nástroj pro studium, zlepšení pozornosti, koncentrace, paměti a motivace. Takové pilulky nás tak dokážou dostat na úplně jinou vlnu – k výkonnějšímu mozku a soustředěné mysli.
reklama

Výrazné stárnutí světové populace s sebou přináší i nové požadavky na výrobu léčiv. I proto se lidé v západních zemích začali v posledních desetiletích výrazněji zabývat vývojem látek bojujících proti problémům s pamětí a kognicí - poruchám, které s pokročilým věkem přicházejí. Protože léčiva prokázala úspěšné výsledky, objevily se otázky, zda by bylo možné látky využít ke zlepšení těchto schopností i u zdravých jedinců. A nezůstali jsme jen u ptaní.

Těmto látkám, zlepšujícím mentální funkce, pozornost, zpracování informací, koncentraci i paměť, se říká nootropika neboli smart drugs. Dnes jsou standardní součástí léčby pacientů s Alzheimerovu chorobou, ADHD nebo třeba demencí, tedy nemocemi těch částí centrální nervové soustavy zodpovědných za intelekt. Můžeme se na ně však dívat taky jako na látky, které nic neléčí a působí jen jako mozkové stimulanty, čímž vylepšují naše intelektuální schopnosti.

Některé z nich využíváme tak často, že už si ani neuvědomujeme, že se jedná o jakousi intelekt tříbivou drogu. Ta nejčastěji používaná nootropika jsou, světe div se, nikotin a kofein, který blokuje spánkové receptory.

učení - ilustrační foto
work
Chytré drogy - „neškodný“ psychický doping?
31. 1. 2018
3 minuty k zamyšlení

Silnější účinky pak mají třeba léky Piracetam, Ritalin nebo Modafinil. Fungují především na změně dostupnosti látek, které přenášejí vzruchy a v terapeutickém využití poskytují dobré výsledky. Složením jsou sice podobné známému amfetaminu, což je chemická látka blízce příbuzná neblaze proslulému kokainu a pervitinu, avšak na rozdíl od známých drog na těchto léčivech nevzniká silná závislost.

Doping na školách?

Etické názory na použití léků, které zdravým lidem pomáhají zvýšit jejich výkonnost, se dost různí. Někteří schvalují použití léčiv pod dohledem nebo jinak regulované, zatímco jiní upozorňují na možné vedlejší účinky. A protože použití těchto látek není v současné době nijak regulováno, závisí na každém, jak se k problematice postaví.

Foto: Unsplash.com

A v rámci etiky vyvstává taky otázka, zda by zdraví jedinci měli mít možnost zvyšovat svou výkonnost pomocí medikace. Bude vývoj lidské inteligence výsledkem našich vlastních schopností, nebo spíš chemického dopingu? A neměly by univerzity uvažovat o testování studentů na drogy zvyšující výkonnost, stejně jako se to běžně dělá třeba mezi profesionálními sportovci?

Smart drugs na vzestupu

V práci publikované loni v International Journal of Drug Policy autoři upozorňují, že využívání látek pro zlepšení výkonnosti rapidně stoupá po celém světě. Čísla jsou poměrně alarmující hlavně proto, že se jedná o největší studii svého druhu, pro kterou bylo osloveno více než sto tisíc účastníků z patnácti různých zemí světa. Největší popularitu si smart drugs získávají v Evropě - například mezi Francouzi přiznalo konzumaci látek šestnáct procent dotazovaných, ve Spojeném království toto číslo vyrostlo dokonce až na třiadvacet procent (údaje k roku 2017, pozn. redakce).

marihuana
life
Kanada legalizovala marihuanu. Proč to u nás nejde?
29. 6. 2018
2 minuty o legalizaci

Ani my jsme nezůstali pozadu, protože nás zajímalo, zač je toho loket na českých univerzitách. Průzkumu redakce Studenty, který jsme k článku vedli na dvou vysokých školách, se zúčastnilo přes 120 lidí. Z dotazovaných studentů zkušenosti se smart drugs přiznalo 27 procent, což je číslo ještě o kus vyšší než u výše zmiňovaných Angličanů. Dopingu u zkoušek se tedy evidentně příliš nebojíme.

Nutno podotknout, že spousta lidí zatím nesáhne po silnějších nootropikách a vystačí si s podporou na bázi přírodních látek. Z diskuzí se studenty však taky vyplývá, že ne všem nám příroda pomáhá, a proto nad tím, že bychom vyzkoušeli něco silnějšího, často minimálně uvažujeme.

A protože jsme studenti, druh všeobecně známý svou vynalézavostí, přicházíme taky i s nejrůznějšími nápady, jak pro mnohé obyčejný prášek zkonzumovat - některým se osvědčilo ho rozdrtit a šňupnout, jiní nepocítí účinky, dokud si ho nevezmou společně s kávou nebo energetickým nápojem, popřípadě si musejí vzít pilulky dvě. V internetových diskuzích se ale také objevují poznámky, že po delším užívání přicházejí bolesti hlavy nebo třas rukou.

Foto: Unsplash.com

Jsou chytré drogy spásou?

Pokud máte lepší výsledky a nápady, nejspíš to nebude díky Modafinilu. Smart drugs nejsou pravděpodobně tak účinné, jakými je reklamy dělají. Výzkumy ukazují, že zatímco některým lidem pomáhají být lepšími, ostatním mohou efektivitu práce ještě snížit. Léky totiž mají vliv na koncentraci určitých chemických látek v mozku, jenže jeho výkon je nejvyšší při jejich optimální hodnotě - nižší i vyšší dávky tak můžou vaši schopnost naučit se na zkoušku výrazně snížit, nebo i dokonce úplně porazit.

Vzhledem k tomu, že léky ovlivňují důležité systémy nervové soustavy, uživatelé při jejich neregulovaném užívání riskují nemalé újmy na svém zdraví. University of Queensland Australia dokonce uvádí, že existuje několik vážných obav o bezpečnost a efektivitu smart drugs při krátkém i dlouhodobém užívání.

Martin Zupko
life
Zkoumat změněné stavy vědomí lidstva je přirozené, říká Martin, člen České psychedelické společnosti
3. 5. 2018
3 minuty o závislostech

Zneužití léčiv založených na amfetaminu zvyšuje šanci náhlé smrti a srdeční zástavy. Ritalin se obvykle předepisuje lidem, kteří trpí ADHD, a zároveň s tím může mít ale i pozitivní vliv na paměť. Jestli ale napomáhá i ostatním důležitým částem kognitivního myšlení, jako je pozornost a učení, zatím není vůbec jasné. Co naopak jasné je, je fakt, že může oslabit krátkodobou paměť.

U nikotinu a kofeinu byl sice zaznamenán pozitivní vliv na bdělost, pozornost a některé složky kognice, při pravidelném užívání se však tyto efekty kvůli rozvoji tolerance snižují, a naopak se rozvíjí závislost s nepříjemnými odvykacími příznaky, při kterých výkonnost kognice naopak klesá.

Z celosvětových dat je vidět, že jsme dnes zvyklí řešit spíše následky svého chování, než abychom se věnovali samotným příčinám únavy nebo špatného soustředění. Studie ukazují, že pravidelná fyzická zátěž zlepšuje nejenom paměť a učení, ale i způsob, jakým jednáme s lidmi a jak na ně působíme. Podobně spánek může zlepšit naši mozkovou aktivitu, i když nejsme unavení, což má velmi pozitivní efekt zejména na paměť, ale taky třeba na kreativitu. Dokonce i denní schrupnutí dlouhé pouze šest minut zlepší lidskou paměť, což věděl už Leonardo da Vinci, který spal ve tříhodinových blocích čtyřikrát denně. Místo braní smart drugs bychom si tak měli jít spíš zaběhat nebo se pořádně vyspat.

reklama

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější