Z termínu "čeští elfové", který nedávno tolik rezonoval českými médii, není na první pohled příliš znát, co se pod ním skrývá. Kdo vlastně jste?
Dobrovolné sdružení lidí, kteří jsou v dnešní době čím dál více nespokojeni s tím, co se tu děje. Konkrétně si uvědomujeme spoustu zahraničních aktivit a dezinformací. Jelikož se více pohybujeme třeba v IT světě, zjistili jsme, že podobně uvažujících lidí, jako jsme my, je spousta. Dávají se pak dohromady například po sociálních sítích.
Slyšela jsem o několika podobných iniciativách v zahraničí. Inspirovali jste se někde?
V Pobaltí jsou v této aktivitě už o několik let napřed. V Litvě vznikli elfové už dávno. My se něco podobného snažíme udělat i u nás, což relativně dobře funguje.
Jak jste se k něčemu takovému dostal konkrétně vy? Přece jen, člověk si neřekne ze dne na den "co kdybych se stal elfem a začal bojovat proti dezinformacím". Nebo to tak bylo?
Sám od sebe jsem si začal uvědomovat, že žijeme v jiné době, kdy je informace velmi mocná zbraň. Informace jsem začal analyzovat, nasávat, zjišťoval jsem si souvislosti, čímž jsem se samozřejmě dostal k dezinformacím. Pak to šlo dál i díky setkání s lidmi, kteří uvažují stejně.
Ty jste si vyhledal a cíleně je kontaktoval?
Ne ne, to byla náhoda. Setkali jsme se na přednáškách o těchto tématech. Ti lidé tam byli, a když jsme se začali bavit, přišli jsme na to, že si máme co říct a vidíme to stejně. Dále mi otevřela oči i spousta mezinárodních kontaktů.
Takže kooperujete i s jinými organizacemi?
Nelze to definovat jako spolupráci, ale funguje výměna zkušeností. My se nevidíme a neznáme. V momentě, kdy se ale něco děje, jsou mě schopni navést správným směrem.
V České republice fungují třeba Kremlin Watch nebo Zpravodajská služba České republiky BIS. S nimi své aktivity nekoordinujete?
Já aktivity těchto zpravodajských služeb přesně neznám, každopádně elfové s žádnou takovou složkou nespolupracují.
Častá otázka dnešní doby jsou peníze. Kdo vás financuje, když s nikým nespolupracujete?
Nikdo, to je na tom asi to nejkouzelnější. Nemáme žádný zisk. Zatím nejsme ve fázi, kdy bychom potřebovali peníze. Děláme to na bázi dobrovolnosti ve svém volném čase.
Předpokládám, že kromě vyvracení dezinformací máte i jinou práci, nemýlím se?
Ano, mám.
Takže přijdete domů z práce a věnujete se tomuto projektu?
Samotná ta činnost je opravdu po příchodu z práce a úplně nejlepší je, když má člověk dovolenou. Čas je komodita, kterou si nekoupíte. Potom člověk samozřejmě pomocí mobilního telefonu zvládne něco málo udělat i během obědové pauzy, práce nebo třeba na cestách.
S čím se nejčastěji potýkáte?
Lidé jsou manipulovatelní. Netvrdím, že stokrát opakovaná lež je pravda, to ne. Pravda je jen jedna a ta je neprůstřelná. Ale když budete lidem podsouvat určité zprávy, jste schopna ovlivňovat veřejné mínění falešnou informací. To bych nazval informační válkou 1.0 - rozšíříte lež. Dneska se už ví, že pravda je jen jedna a rozšiřováním lži stejně začnou vyplouvat na povrch nesrovnalosti. Probíhá nějaká řekněme verze 2.0, já tomu říkám rozmlžování pravdy.
Kdy konkrétně rozmlžování pravdy ovlivnilo veřejné mínění?
Vezměte si případ Novičok. Britové si stále stojí na jedné verzi, maximálně k tomu přidají další důkazy. Potom máte x ruských verzí, které zakrývají tu pravou. No, a běžný člověk, který chce analyzovat informace z běžných nebo dezinformačních webů, se v tom nevyzná a přestane věřit všemu. A to je ten cílový stav. Ono nejde o to, abychom věřili jejich verzi, ale o to, abychom nevěřili ničemu. Tím narušujete důvěru ve stát, státní instituce, lidé začnou věřit v konspirační teorie…
Řekněme, že se snažíte odkrývat zmiňované alternativní "pravdy", jestli to chápu dobře. Jak to děláte?
Ten boj je velice komplexní. Někdo dělá třeba pozitivní propagandu. Zjistilo se, že o EU a NATO se i v mainstreamových médiích informuje většinou negativně. Nikdy jsme neviděli, že by se explicitně řeklo, že nám EU zaplatí část D1. Věci, co máme zadarmo, člověk bere tak nějak automaticky.
Jsme aktivní i na sociálních sítích, někteří masochisti dokonce přímo v diskuzích, a jsme schopni přímo identifikovat trolly. Když pak někoho odhalíme, zjišťujeme, kdo to je. Zajímavé to začíná být, když zjistíme, že má vazby na politiky. Jinak jsou ale diskuze velice složité, na to člověk chodící do práce nemá čas. Snažíme se spíše odhalit dezinformaci a reagovat.
Když nějaké odhalíte, předáváte to médiím?
Ano. My to nemáme šanci rozšířit, kdežto média toho schopná jsou.
Přemýšleli jste, že byste se s některými spojili a vytvořili kupříkladu speciální rubriku, co by uváděla mylné informace na pravou míru?
To je v dnešní době velice složité. Ustavičně se vedou útoky na nezávislá média, ať jsou ta veřejnoprávní, Bakalova nebo třeba Babišova. Některá navíc slouží politickým zájmům (zejména manipulativní média) a jejich vlastníci pochopitelně nebudou chtít, aby čtenáři byli vzdělanější, to by se mohlo obrátit proti nim.
Když bych se sama chtěla na internetu bránit, co udělat?
Stačí vám dvě věci - mediální gramotnost a vzdělání. Já třeba nebyl zrovna velký fanoušek historie, ale znalost té novodobé je důležitá. Pak mi také otevřel obzory Twitter. Vytvořil jsem si tam kanály, kde sosám informace. Najdu tam to, co v médiích teprve začíná rezonovat. Dobře tam funguje předávání zkušeností. Já přece nemusím všemu rozumět, ale jsou experti, kteří se určitým tématům věnují. Navíc na Twitteru není tolik trollů.
Koho konkrétně na Twitteru doporučujete sledovat?
Já bych nechtěl, aby to vyznělo, že někdo říká pravdu stoprocentně a na ty ostatní se nedívejte. Když vám řeknu, sledujte tenhle profil, tak okamžitě někdo přijde s tím, že ten člověk sice jde proti Rusku, ale už neřekne nic třeba o Evropské unii. To si člověk musí zanalyzovat, zas je to o tom předávání zkušeností.
Co považujete za největší hrozbu?
Rozdělování společnosti. Každý člověk má své místo. Ta takzvaná pražská kavárna se neobejde bez zemědělců na vesnici, ale ti bez pražské kavárny také ne. Všichni se můžeme navzájem obohatit a měli bychom si vzájemně poradit. Společnost rozdělená je slabší a to náš potenciální nepřítel dobře ví. Dohromady jsme silnější. Platí to na vnitrostátní, ale i celoevropské úrovni.
