Jenže tím bohužel nekončí ohrožení nezávislosti této instituce, a potažmo téměř všech celostátních i regionálních titulů, zpravodajských serverů, rádií nebo televizí. Extremistická strana SPD (sdružující občany, kteří upřednostňují alternativní, často proruské weby) do rady úspěšně prosadila i Janu Gáborovou. Další dva členové - Karel Foltán a Petr Žantovský - jsou navrženi vládním hnutím ANO v čele s premiérem Andrejem Babišem s podezřením na střet zájmů, který mimo jiné přes svěřenecké fondy vlastní skupinu Mafra s deníky Mladá fronta Dnes, Lidové noviny, rádiem Impuls nebo hudební televizí Óčko. Schopnost ovlivňovat veřejné mínění má Babiš už nyní obrovskou. Do rady mu teď mohou přibýt další dva potenciální "spolupracovníci".
Spolupráce ANO, SPD a KSČM opět v akci. Získají většinu v Radě ČTK?
Kromě Semína měl totiž ke zvolení blízko i David Soukup, zastupitel za ANO na Praze 3, který má v této městské části na starosti mimo jiné radniční noviny (nutno podotknout, že člen rady nesmí působit ve prospěch žádné politické strany, ani provozovat či pracovat v hromadných sdělovacích prostředcích). Do dalšího kola sice postoupili s nominanty ODS Tomášem Mrázkem a Pirátů s KDU-ČSL Josefem Šlerkou, hlasovací koalice ANO, SPD a KSČM ale ve sněmovně funguje skvěle. Prokazuje to i zjištění Respektu - podle zdrojů týdeníku měli dostat poslanci ANO od svého šéfa Jaroslava Faltýnka esemesku, aby podpořili Semína. Je proto nepravděpodobné, že by v sedmičlenné radě neusedli už třetí zástupce ANO a druhý člověk za SPD.
Mezi hlavní úkoly Rady ČTK patří dohled nad plněním poslání ČTK - mají kontrolovat, zda agentura poskytuje všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Dále mohou ale ovlivňovat dění v ČTK tím, že schvalují její rozpočet a závěrečný účet a tlak mohou vyvinout i odvoláním stávajícího a jmenováním nového generálního ředitele ČTK. Kandidáty na členy navrhují poslanecké kluby.
ČTK = noviny pro noviny
Přestože čtenáři novin, diváci televizí nebo posluchači rádií zprávy nepřijímají přímo od "Četky", tato národní tisková a také veřejnoprávní agentura zpravodajství právě médiím zprostředkovává. Ve skutečnosti tedy ČTK disponuje důležitou informační funkcí ve státě. Šíří mezi své mediální předplatitele například kdy a kde se konají různé tiskové konference, novinky ze světa od zahraničních agentur a vzhledem k počtu poboček a zaměstnanců pokrývají velké množství domácích událostí, které od nich zbytek žurnalistické obce přebírá.
Pokud tedy existuje obava, že politici mohou mít na práci radních jakýkoliv vliv, mluvíme o možném celorepublikovém ovládnutí informací včetně těch, které se o ČR dostávají zahraničním médiím. Zní to nejspíš hodně zveličeně, ale můžeme si být jisti nezávislostí členů rady po už prokázaných pokusech Babiše ovlivnit redakci Lidových novin?
