reklama
 
Prosedět pracovní dobu na Facebooku se může krutě nevyplatit

Prosedět pracovní dobu na Facebooku se může krutě nevyplatit

Internet je dnes téměř nezbytný i k práci. Přítomnost připojení na pracovním počítači ale často svádí k jeho zneužívání k soukromým účelům. Jenže jen tak nazdařbůh si surfovat po internetu v pracovní době se vůbec nemusí vyplatit, může to vést až k výpovědi.
reklama

Je to sice extrémní případ, ale pokud na počítači v práci strávíte většinu času zevlováním po internetu namísto opravdovou prací, vystavujete se různým postihům. Nejvyšší soud před nedávnem řešil případ muže, který, ačkoli internet k práci vůbec nepotřeboval, strávil surfováním více než polovinu pracovní doby (celkem 13 z 21 pracovních dní v měsíci). Dostal výpověď pro zvlášť hrubé porušení pracovních povinností, tedy takzvaně „na hodinu“.

Zaměstnanec Jindřichohradecké pily se u soudů dožadoval zrušení své výpovědi, ovšem neúspěšně. Případ řešil Okresní soud v Jindřichově Hradci a následné odvolání Krajský soud v Českých Budějovicích. Muž nakonec podal dovolání k nejvyššímu soudu a ani tam neuspěl. Zajímavostí celého případu je i fakt, že muže hájil známý advokát Ivo Jahelka. Ani ten ale vyhazov nezvrátil. „Stanovení rozsahu souhlasu k použití výrobních a pracovních prostředků zaměstnavatele pro osobní potřebu zaměstnance je zcela na vůli zaměstnavatele,“ píše se v rozsudku Nejvyššího soudu.Zákon zakazuje, zaměstnavatel může povolit.

Zákon zakazuje, zaměstnavatel může povolit

Případ zaměstnance z pily v Jindřichově Hradci je pochopitelně trochu zamotaný, ale jasně dokazuje, kam až může vést zneužívání prostředků zaměstnavatele k soukromým účelům. Právě za takovou činnost je totiž třeba nedovolené surfování považováno. A pozor, zákoník práce právě takové jednání zaměstnanci přímo zakazuje a teprve zaměstnavatel může v pracovní smlouvě užívání služebních věcí k soukromým účelům povolit.

A to v prakticky libovolném rozsahu. Zaměstnavatel tak může například soukromé použití povolit třeba jenom na hodinu denně a to třeba jenom na některé stránky. Může třeba povolit přístup na Facebook po omezenou dobu, ale zakázat jiné stránky. Pozor, v rozporu s pravidly používání služebních počítačů je standardně i třeba poslouchání internetových rádií.

Právě o takový případ mohlo jít i v případě vyhozeného zaměstnance pily. Pozastavuje se nad tím i Jan Mikuláš z kanceláře SMH Advokáti. „Otázkou v daném případě je to, o jakou činnost na internetu se jednalo. S ohledem na čas strávený zaměstnancem v posuzovaném případě na internetu v průběhu jednoho měsíce, předpokládám, že jistě část byla dána právě tím, že si například k práci pustil internetové rádio. Pokud by tomu tak bylo, je dle mého názoru naprosto vyloučeno, aby porušení zákazu využití výpočetní techniky zaměstnavatele tímto způsobem bylo posouzeno jako hrubé porušení povinností zaměstnavatele s následkem okamžitého zrušení pracovního poměru,“ vyslovuje Mikuláš své pochybnosti k případu.

Zaměstnavatel měl každopádně v pracovním řádu vysloveně uvedeno, že taková činnost je zakázána. Zákon navíc stanovuje, že zaměstnavatel má právo přiměřeným způsobem využívání svěřených prostředků kontrolovat. Zároveň však právo stanovuje, že zaměstnavatel nesmí narušovat soukromí pracovníků skrytým sledováním, odposlechem nebo kontrolou obsahu elektronické pošty a listovních zásilek.

Nesmí zasahovat do soukromí

Právě zásahem do soukromí se zaměstnanec pily bránil, Nejvyšší soud ale nakonec dal za pravdu jeho zaměstnavateli. „Zároveň je třeba mít na zřeteli, že, má-li zaměstnanec zakázáno užívat majetek zaměstnavatele pro svou osobní potřebu a zaměstnavatel má právo kontrolovat dodržování tohoto zákazu, musí mít zaměstnavatel také možnost nějakým způsobem tuto kontrolu realizovat a získat případně důkaz o nedodržování uvedeného zákazu,“ píše se v rozsudku.

„Ať chceme nebo ne, soukromí zaměstnance je v zaměstnání výrazně limitováno. Zmíněný rozsudek připustil oprávnění zaměstnavatele kontrolovat dodržování tohoto zákazu užívání prostředků zaměstnavatele a z výsledku kontroly vyvodit patřičné důsledky, včetně okamžitého rozvázání pracovního poměru,“ řekl nám ke kauze Jan Mikuláš z kanceláře SMH Advokáti.

Zároveň ale Mikuláš uklidňuje, že za občasné surfování po internetu okamžitý vyhazov nehrozí. „Závěr Nejvyššího soudu ČR v dané kauze nelze však přeceňovat. Je třeba si uvědomit, že každý případ je nutné posuzovat přísně  individuálně. Nemůžeme obecně dovodit, že by surfování na internetu v pracovní době muselo znamenat výpověď „na hodinu“. Vždy musí být splněno, že intenzita porušení pracovní kázně musí být opravdu vysoká, aby šlo o tzv. porušení povinností zaměstnance zvlášť hrubým způsobem, říká k problematice.

Zároveň se advokát pozastavuje nad tím, že z rozsudku nevyplývá, zda se soudy zabývaly tím, jak vůbec mohl zaměstnavatel dopustit, aby zaměstnanec mohl tolik času strávit něčím jiným, než plněním svých pracovních úkolů. „Pokud by to bylo tím, že zaměstnanci nebyla přidělována daný měsíc práce v dostatečném rozsahu, nebo nebyl dostatečně či nijak kontrolován svými nadřízenými, je zde jistě prostor pro argumentaci v tom smyslu, že částečně je pochybení dáno i na straně zaměstnavatele, a tedy se stěží může jednat o hrubé porušení pracovní kázně,“ říká Mikuláš.

Firmy zakazují běžně

Zaměstnavatelé zakazují přístup k různým internetovým stránkám celkem běžně. Snaží se tak eliminovat čas, který v práci zaměstnanci stráví neefektivně. Například v České republice stráví na internetu zaměstnanci letos průměrně 51 minut denně mimopracovní činností, zjistil to průzkum společnosti truconneXion. To je sice pokles asi pět procent oproti loňsku, ale i tak je to velmi dlouhá doba. Nejčastěji se zaměstnanci práci nevěnují po obědě. Pracovní počítač nejčastěji slouží k vyřizování soukromých e-mailů, komunikaci na sociálních sítích nebo on-line nákupům.

Naopak klesá zájem o hraní her a sledování multimédií, zřejmě právě proto, že tyto činnosti zaměstnavatelé kontrolují nejpřísněji. Zajímavostí je, že v pátek se průměr „proflákaného“ času na internetu výrazně zvyšuje, je to totiž 88 minut. Zaměstnavatelé tedy stále častěji sahají po sledování činnosti na počítačích a rozsudek Nejvyššího soudu jim tuto činnost posvětil.

Přístup k internetu omezují jak malé firmy, tak velké korporace. U těch malých přitom často nemusí být důvodem omezení jenom nucení zaměstnanců k práci. Malé firmy mohou často mít levnější internetové přípojky s omezenou kapacitou a zneužívání internetu zaměstnanci tak může zpomalovat běžnou práci. U velkých korporací ale omezení většinou slouží ke kontrole pracovní morálky.

IT infrastruktura takových firem nejčastěji nepovoluje přístup na Facebook, YouTube, různé herní weby, blokovány jsou instant messengery a další aplikace, které mohou odvádět pozornost od práce.

Zaměstnanci jsou napřed

Pokles doby, kterou zaměstnanci stráví mimopracovní činností, ale může být způsoben i něčím jiným, než důslednějšími kontrolami. Vzhledem k nim se totiž naučili zaměstnanci v práci k odreagování používat chytré telefony. Těch je mezi zaměstnanci stále více a často je rovnou dostávají jako služební. I pro služební telefony ale platí stejná pravidla jako pro počítače, jejich zneužívání k soukromým účelům je standardně zakázáno.

Zaměstnavatelé se ale kontrole využívání služebních mobilů zatím tolik nevěnují. Zaměstnanci navíc mají často své vlastní chytré telefony a jejich používání může zaměstnavatel kontrolovat jenom těžko. Podobné to je v případě, že zaměstnanec používá k práci například svůj vlastní počítač. Takových případů je ale velmi málo a většinou jde spíše o podnikatele a ti si režim fungování s klienty upravují vlastními smlouvami.

Kritizovat se může

Zaměstnanci sice často nesmí z práce přistupovat na sociálních sítích, ale o své práci se na nich naopak vyjadřovat smí. Zatím to alespoň přiznala americká vládní agentura NLRB, která tvrdí, že firmy často jednají protizákonně, když své zaměstnance v používání sociálních sítí omezují. Je pochopitelné, že zaměstnanec nesmí na sociálních sítích vyzrazovat obchodní tajemství firmy. Ale právo na nich kritizovat své zaměstnavatele lidé mají.

V práci poctivě

Při nástupu do práce je vhodné si detailně prostudovat podmínky používání pracovních počítačů a dalších svěřených věcí. Jejich zneužívání k soukromým účelům sice nemusí nutně vést k výpovědi, ale může vám přivodit potíže. Obzvlášť, pokud zaměstnavatel opravdu použití k soukromým účelům plošně zakazuje a vy to vlastně netušíte. Nejjednodušším způsobem, jak se ale v práci problémům vyhnout, je ale zbytečně soukromé záležitosti na pracovních počítačích neřešit.

Luděk Vokáč

foto: freedigitalphotos.net

reklama

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější