Slavíme blížících se sto let malé republiky, která už ale neexistuje. Je to ovšem dobrá příležitost připomenout si, jaké to bylo tehdy, před sto lety. Československá republika vznikla 28. října 1918 a zároveň s ní můžeme mluvit také o počátku československého školství. Do té doby totiž byli Češi a Slováci odděleni, spadali však všichni pod Rakousko-Uhersko. Vzdělávání ovšem v dobách před vznikem republiky trpělo jak v českých zemích, tak na Slovensku. České školství bylo poněmčováno, to slovenské naopak strádalo kvůli maďarizaci. Po 28. říjnu 1918 však nastala snaha všechno změnit.
Cesta ke kvalitnějšímu školství
Problémy mělo především zemědělské Slovensko. Na východě ČSR totiž nebylo dost vystudovaných učitelů, proto tam odcházeli pedagogové z Čech. Rok po vzniku republiky, v roce 1919, byla v Bratislavě dokonce založena první slovenská univerzita - Univerzita Komenského. Důležitým úkolem bylo i sjednocení českého a slovenského vzdělávacího systému.
Zakládány byly i vysoké školy na českém území. Prvorepublikovým politikům a zákonodárcům vděčí za svou almu mater většina Moraváků. V roce 1919 totiž vznikla naše druhá univerzita, Masarykova, pojmenovaná po prezidentovi a otci vlasti. Studenti mohli být rádi, že už nemuseli složitě dojíždět až do Prahy. To totiž tehdy nebylo zdaleka tak jednoduché jako dnes, kdy jste v hlavním městě vlakem za 2 a půl hodiny. V té době byla také založena Mendelova univerzita a vysoká škola zemědělská v Brně. Pražáci a další studenti z Čech naopak získali možnost studovat na tříleté vysoké škole obchodní.
Vysokoškoláci? Cenné zboží
Meziválečná doba byla úplně jiná, co do počtu studentů. V dnešní době většina vašich středoškolských spolužáků pokračuje na vysokou školu. Za první republiky bylo ale podle Českého statistického úřadu na vysoké škole pouze kolem dvou procent lidí ve věku 18-23 let. Můžeme to přirovnat k tomu, že byste studovali vysokou pouze vy a nikdo jiný z vašich kamarádů ze střední. Málo bylo na univerzitách i žen. Z celkového počtu vysokoškolských studentů jich bylo pouze asi 12 %. A to až po roce 1920, kdy vešla v platnost Ústavní listina Československé republiky, která teprve uzákonila možnost studia na vysoké škole pro mladé dívky.
Hlavou (jen) v knížkách
Představte si ale, jak vypadala samotná výuka. Tehdejší studenti samozřejmě neměli televizi, natož pak internet. A do roku 1923 dokonce nevysílalo ani rádio. Takže v tu dobu opravdu museli chodit na každou přednášku (!), jinak by asi nevystudovali. Neexistovaly totiž sdílené složky naplněné všemi možnými materiály. Všechny informace na bakalářky i diplomky museli vyhledávat v knížkách a psali v ruce nebo když měli štěstí i na stroji. Na druhou stranu jim zase odpadávaly starosti s informačními systémy a nemuseli se stresovat, jestli si přesně v deset hodin dokážou zapsat požadovaný předmět.
Prvorepubliková doba ale měla opravdu něco do sebe. Z jistého úhlu pohledu byl tehdy život komplikovanější, ale přece jen dvacátá léta byla dobou swingu, jazzu nebo třeba charlestonu. Bylo by určitě zajímavé podívat se na tehdejší vysokoškolské party, kde měly dívky krásné šaty, kluci obleky a tančili právě jeden ze zmíněných tanců. Muselo to být super!
Jakou jste měli představu o školství před sto lety?
