Tzv. nominativní determinismus je hypotéza o tom, že si lidé podvědomě vybírají (nejen) práci podle svého jména (respektive příjmení). Poprvé byla oficiálně zmíněna v roce 1994 v časopise New Scientist, ale to, že lidé někdy tíhnou k profesím, které odpovídají jejich příjmení, napadlo mnohé (nejen naše předky) už dříve.
Například známý psycholog Carl Jung teorii demonstroval na svém kolegovi Sigmundu Freudovi, který mimo jiné zkoumal potěšení (Freud znamená v němčině radost), a kromě jeho existuje i celá řada jiných studií, které ukazují, že některé profese jsou mnohem častěji zastoupeny jedinci, kteří jsou k tomu "předurčení" svým příjmením.
Sebeláska na prvním místě
V roce 1975 psycholog Lawrence Casler provedl výzkum, který měl ukázat, jak to tedy je - zda si skutečně vybíráme svou profesní dráhu podle příjmení, anebo je to celé spíše dílem náhody a štěstí. Casler přišel s několika možnými vysvětleními a jedním z nich byl například tzv. implicitní egoismus. To je teorie o tom, že je v lidech hluboce zakořeněná intenzivní sebeláska, která je vede k tomu, podvědomě preferovat věci, profese, a dokonce i bydliště nebo partnery, které asociují sami se sebou.
Nomen omen
Z latiny doslova jméno á la znamení. A příkladů rozhodně není málo. V našich vodách jsou známí například - televizní rosnička Karla Mráčková, bývalý šéf botanické zahrady Václav Větvička, náčelník horské služby Rudolf Chlad, ornitolog Petr Orel nebo kutil Přemek Podlaha. Ve světě pak známe nejrychlejšího muže světa Usaina Bolta (bolt je anglicky mimo jiné i blesk), básníka Williama Wordswortha (muže hodného slov) nebo třeba bývalého mluvčího bílého domu L. M. Speakese.
Příkladem tohoto jevu byl třeba pokus, kdy byly lidem servírovány dva čaje různých značek a jeden z nich měl shodou okolností první tři písmena shodná s jejich jménem. Například Tommy tak testoval čaj Tomeva & Laurel a podobně. Úkolem bylo oba čaje ovonět, ochutnat a rozhodnout, kterému z nich dávají přednost. Téměř všichni testovaní volili jako lepší právě ten čaj, který měl podobné jméno jako oni sami. Oba čaje byly přitom samozřejmě nality z jedné konvice…
She Sells Seashells by the Seashore
Psycholog B. Pelham v roce 2002 zkoumal, zda se podobný efekt projevuje také u výběru bydliště. Výsledek? Projevuje. Pelham totiž zjistil kupříkladu to, že lidé narození 2. 2. (3. 3., 6. 6. atp.) se disproporčně častěji stěhují do měst, která mají ve svém názvu nějaký odkaz na danou číslici. Šlo o města jako Twin Lakes, Three Forks, Six Mile atp. Tuto souvislost vědci dokonce objevili u všech měst, která měla co dočinění s nějakou číslicí. Zajímavé, že?
A co tedy ty profese? Pelham se svým týmem analyzoval seznamy odborníků a zjistil, že jméno skutečně výrazně souvisí s tím, co se svým životem budeme dělat. Tento jev nazvali name-letter efect. Ukázalo se tak například, že lidé se jménem Dennis (Denise) se disproporčně často stávají dentisty, stejně jako je hodně právníků (anglicky lawyer) se jménem Lawrence, nebo geologů Georgů.
Jiná studie zase ukázala, že příjmení právníků (lawyer nebo attorney) neobvykle často obsahují trojice písmen jako law, lau nebo att, zatímco u lékařů je to trojice doc, dok nebo med. To už by bylo asi trochu moc náhod najednou, nemyslíte?
Jiní vědci tento fenomén vysvětlují také třeba skrze geny a napojení na vlastní předky. V praxi to znamená, že kdesi na počátku naší rodové linie byl někdo, kdo získal příjmení, protože vykonával danou profesi, a my teď prostě jen jdeme v jeho šlépějích. To se v našich končinách zdá asi trochu věrohodnější.
Kovář Petr Kovář z Kovářova
Poradenská společnost Bisnode například analyzovala před pár lety obory podnikání mužů v České republice ve vztahu k jejich příjmení a snažila se zjistit, zda podobné trendy jako ve světě platí i u nás. Analýza potvrdila předpoklad, že existuje statisticky významný vztah mezi příjmením a profesí. Ukázalo se tak třeba, že více než osm procent mužů s příjmením Zedník skutečně podniká v oblasti stavebnictví. Nejsilnější procentuální souvislost mezi příjmením a předmětem činnosti ale byla zjištěna v případě příjmení Kovář.
Vědec Richard Wiseman šel v podobných úvahách ještě dále a zkoumal dokonce vliv jména na délku života. Trochu bizarní, víme a bereme to s rezervou. Každopádně se ukázalo, že lidé s pozitivními iniciály jako H.U.G (hug znamená objetí), J.O.Y (joy neboli štěstí), nebo třeba známé V.I.P se dožívají v průměru o čtyři roky více než lidé s negativními iniciálami jako P.I.G (pig neboli prase) nebo dokonce D.I.E (die čili zemřít) apod.
Jak se jmenujete vy? Má to vliv na to, jakou kariéru jste si vybrali, nebo se vás to vůbec netýká? A také pozor na to, až budete jmenovat své potomky. "Pokud vaše jméno zní inteligentně, úspěšně a přitažlivě, je pravděpodobnější, že se tak budete snažit i chovat," tvrdí výše zmíněný psycholog, profesor Wiseman. Brát vážně ho ale samozřejmě nemusíte.
Článek byl zveřejněn v květnovém magazínu Studenta s tématem Dropout Dream. Přečti si víc!
