Erasmus - Jan Štěpánek

Příběhy z Erasmu: Zůstat doma kvůli jazykové bariéře je hloupost, říká Honza

Student přírodovědecké fakulty Jan Štěpánek se i přes to, že se to jeho domácí fakultě moc nelíbilo, rozhodl vyjet na Erasmus do Glasgow na celý rok. Překonal samotu, strach ze studia v cizím jazyce, a nakonec procestoval Skotsko. Po návratu se rozhodl pomoci těm, kteří naopak přijedou na svůj studijní pobyt k nám.

Proč zrovna Skotsko?

Věřím, že každý, kdo někdy ve Skotsku byl (byť jen na dovolenou), to chápe. Je to unikátní země v mnoha ohledech - architektura, krajina, počasí, whisky, mentalita, skotská angličtina, dudy, kilty a spousta dalšího, co se slovy popsat ani nedá. Neznám nikoho, kdo by se vrátil ze Skotska a řekl, že tam už nikdy nepojede. Nikoho. A to znám spoustu lidí.

A spoustu mezinárodních přátelství jsi určitě ještě díky Erasmu získal…

Facebook mi napočítal něco přes 500 nových známostí. Samozřejmě ne všechna jsou přátelství na život a na smrt, ale kdykoliv plánuju zahraniční cestu, snažím se alespoň za těmi nejbližšími zastavit. Je to neuvěřitelné, ale ještě s několika si tak jednou / dvakrát do měsíce napíšeme.

Foto: archiv Jana Štěpánka

Stihl jsi během Erasmu i cestovat?

No jasně! Objel jsem západní i východní pobřeží, prošel Highlands, podíval se na Isle of Skye i na jiné ostrovy blíže Glasgow, přespával přes Couchsurfing, v autě u lidí, které jsem znal 2 hodiny, na nádraží, ve stanu i pod širákem, nebo i v Bothy, malebném opuštěném domku často pouze pěšky dostupném, otevřeném všem poutníkům a cestovatelům. Ač jsem strávil většinu času v jedné zemi, tak se mi povedlo překročit své osobní hranice, o nichž jsem ani nevěděl.

V Českých Budějovicích teď sám pomáháš Erasmákům. Nasměrovala tě k tomu tvá zkušenost?

Pomáhám, protože sám vím, jak těžké začátky v cizí zemi mohou být. Obzvlášť, pokud do toho přidáte českou mentalitu a pohled na cizince jako na imigranta. Proto se snažíme zahraniční studenty začlenit co nejdříve a co nejlépe, aby nedocházelo ke zbytečným nedorozuměním. Využíváme tzv. buddy systému, kde každý přijíždějící student dostane přiděleného místního studenta jako takovou oporu do začátku. Kontaktujeme je už před příjezdem a oni nás bombardují dotazy všeho druhu.

Foto: archiv Jana Štěpánka

Spolupodílíš se na tzv. Orientation Week at USB (University of South Bohemia). O co jde?

Jedná se o týden před začátkem semestru, ve kterém připravujeme zahraniční studenty na to, co je čeká - od představení univerzitních budov přes proniknutí do internetového systému po nejbližší hospodu. Tedy vše nezbytné pro přežití.

Mnozí studenti o studijním pobytu v zahraničí sice uvažují, ale nakonec se rozhodnou zůstat doma, protože si "nevěří v jazyce". Co si o tom myslíš?

Že zůstat doma kvůli jazykové bariéře je hloupost. Všechno má sice své meze, ale cizí prostředí člověka donutí na jazyku pracovat. A i když třeba nebudete mít nejlepší gramatiku, zjistíte, že se na vás nikdo přes prsty koukat nebude. Navíc sami poznáte, že za měsíc uděláte pokrok jako za celou střední.

Foto: archiv Jana Štěpánka

Studoval si anglicky v zemi, kde je to rodný jazyk. Měl jsi nějaký problém třeba s dialektem nebo rychlostí mluvy?

Začátek byl krušný - to víte, v dnešní době nikdo neočekává, že byste neuměli anglicky. A i když si myslíte, že se přece anglicky domluvíte, samotný přízvuk dané lokality vám může srazit jazykový skill dolů. Vím to. Byl jsem ve Skotsku. V Glasgow. Nezjistíte, kam pluje ta či ona loď, nezeptáte se starší dámy na zastávce, na kolikáté zastávce máte vystoupit a nechtějte se nachomýtnout ke rvačce a vysvětlovat security, že jste tam jenom náhodou.

Chystáš se ještě na Erasmus?

Prozatím ne, svým rokem jsem si totiž skoro úplně vyčerpal svou bakalářskou dotaci, tudíž teď nezbývá nic než se posunout ve svém studiu do další fáze. Nicméně kdybych mohl, tak neváhám a jedu znovu.

Foto: archiv Jana Štěpánka

Zvolil bys příště jinou zemi?

Určitě ano. Skotsko je krásné, mám ho rád, ale raději bych poznal další krásnou zemi. Zatím to vypadá na Španělsko - především abych měl pocit, že jsem se tu španělštinu neučil zbytečně, ale taky je to úplně jiná země - Španělé (jak je znám) jsou živelní párty tvorové, a tak bych rád poznal jejich kulturu z blízka.

Jak si to měl s ubytováním?

S ubytováním to bylo veselé. Vzhledem k tomu, že se přidělovaly koleje na další rok už v dubnu a mně se povedlo dostat všechna povolení až v červenci, nezbylo na mě místo. A protože jsem vyjížděl na tak dlouhou dobu poprvé, nechtěl jsem kupovat zajíce v pytli - tak jsem přijel a neměl jsem střechu nad hlavou - 1000 mil od domova. První noc jsem strávil na hostelu, do kterého už nikdy více. Naštěstí jsem ale potkal klučinu, který mě týden trpěl u sebe v pokoji a mně se za dobu 6 dní povedlo najít ubytování 5 min od univerzity levnější než koleje (vzdálené 20 min).

Foto: archiv Jana Štěpánka

V čem si myslíš, že tě tahle zahraniční zkušenost obohatila?

Naučil jsem se, že není důležité, jakým jazykem mluvíš, ale jestli se chceš domluvit. Zjistil jsem, že jako v Čechách žijí Ukrajinci, ve Skotsku žijí Poláci a vlastně každá země má někoho, na koho ukázat. A každý má k tomu důvod, jenom tam se to tolik nedělá. Vrátil jsem se jako někdo úplně jiný - překonal jsem samotu, strach z cizích lidí, z cizí řeči, nevlídné počasí, udržení vztahu se svými blízkými na dálku - a pokud jsem něco ztratil, tak toho rozhodně nelituju. Získal jsem totiž mnohonásobně víc.

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější