Zemětřesení na akademické půdě? O co vlastně jde v reformě vysokých škol

Zemětřesení na akademické půdě? O co vlastně jde v reformě vysokých škol

Snad žádné jiné téma nebudí v posledních dnech mezi námi vysokoškoláky tolik emocí jako připravovaná reforma vysokých škol. Ministerstvo na jedné straně tvrdí, že české vysoké školy potřebují reformy jako sůl, akademici se ale bouří a takto navržené změny se jim nelíbí. O co ale v reformě terciálního vzdělání jde, mnoho studentů zatím ani přesně neví. Tady je přehled těch nejdůležitějších změn, které nás čekají. Sledujte nový seriál o reformě na www.studenta.cz a budete v obraze.

1. Financování – podle kvality i z vlastní kapsy

Bod, který budí asi nejvíc emocí mezi studenty. Ministr Dobeš hodlá změnit způsob financování vysokých škol. Ty by měly nově dostávat peníze nejen podle počtu studentů, ale také podle kvality výuky. Už od příštího roku by měla být pětina příjmu vysoké školy vázaná na vědecké výsledky nebo uplatnitelnost absolventů na trhu práce.

Další složkou financování má být školné. Vedení školy bude moci rozhodnout, jestli vůbec školné bude chtít zavést a v jaké výši. Strop je stanoven na deset tisíc korun za semestr. Placení školného by mělo být odložené (studenti by ho začali splácet až po dosažení dvojnásobku minimální mzdy, školy ho však od státu dostanou hned) a je navázané na systém půjček, spoření a grantů.

2. Smlouvy a nové akreditace

Školy by měly s ministerstvem uzavírat tří až pětileté smlouvy, kde si stanoví své budoucí cíle a podle jejich plnění se domluví na tom, kolik peněz dostanou od státu. Školy by se jednak hodnotily samy, ale také by je prověřovala jednou za pět let nová hodnotící komise, která by jim udělovala akreditace. Ty by se nově udělovaly pro celou školu. Národní akreditační agentura, která má vzniknout v roce 2013, bude moci dlouhodobě špatné školy zrušit.

3. Doktoři jen někde

Dalším bodem reformy je rozdělení škol na výzkumné a ostatní. Výzkumné se mají zaměřit na vzdělávání budoucích vědců a pouze tento typ by měl mít doktorská studia. Prakticky zaměřené vysoké školy by si ponechaly pouze bakalářské a magisterské studium.

4. Vysoké tituly budou nepřenosné

Novinky se také týkají titulů docent a profesor. Ty by měly být podle reformy svázané s konkrétní univerzitou, která je akademikovi udělila. Ten, pokud by přestoupil na jinou školu, by musel titul znovu obhájit.

5. Pravomoce v rozhodování

Podle ministra dostanou vysoké školy větší autonomii v rozhodování. Jeho odpůrci si však myslí pravý opak, o ekonomických záležitostech škol by nově měly rozhodovat správní rady obsazované například lidmi ze soukromých firem, s čímž mnozí nesouhlasí. Ministerstvo navíc chystá omezení počtu studentů v akademických senátech. Těmto institucím má také v budoucnu omezit některé pravomoci.

6. Nečestné tituly se budou odebírat

Formulace, která v zákoně dosud chyběla – ten, kdo nabude vysokoškolský diplom podvodem, o něj přijde.

7. Získat titul profesor bude složitější

Nejvyšší akademickou hodnost – profesor – bude moci dostat jen ten, kdo bude vědecky nebo umělecky působit na mezinárodní úrovni. Pouze tito akademici pak budou moci býti garanty doktorských programů. Nižší úrovně studia budou zastřešovat jenom docenti.

8. Slučování škol

Jednodušší po reformě má být také slučování několika vysokých škol dohromady. Pomoci by to mělo hlavně soukromým VŠ a menším veřejným školám, které se tak budou moci snáze připojit k větší nebo úspěšnější škole.

Míša Raková

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější