Protestní politika Týdne neklidu nabírá na síle. V akademických senátech

Protestní politika Týdne neklidu nabírá na síle. V akademických senátech

Mladí a neklidní. To jsou vysokoškolští studenti moderní doby. Loni v únoru bránili svoje univerzity před dopady plánované reformy vysokého školství a bojují za ně i nadále. Není to sice tolik vidět – nikdo netáhne na Úřad vlády, nestraší do megafonu tím, že hoří akademické svobody, ani netvoří kolem univerzitních budov živé řetězy – ale práce rozhodně neustala.

Kritizovaný návrh vysokoškolské reformy z pera tehdejšího ministra školství Josefa Dobeše přinesl jedno veliké a nečekané pozitivum – sjednotil studenty napříč republikou. „Jako by je Týden neklidu probudil z letargie,“ řekl nám předseda Studentské komory Rady vysokých škol (SK RVŠ) Miroslav Jašurek.

Vzdělání není byznys, pane ministře

Studenti i pedagogové loni protestovali zejména proti ohrožení nezávislosti vysokých škol a proti zavedení školného. "Navrhovaná reforma představuje zásadní přehodnocení cílů terciárního vzdělávání, které se má stát službou poskytovanou dle tržní logiky. Ta podle nás na vysoké školy nepatří, protože vzdělání nemůžeme chápat jako zboží," prohlásil tehdy David Pavlorek, zástupce iniciativy Za svobodné vysoké školy, která Týden neklidu zaštítila.

Mezi hesla akce patřilo mimo jiné „Vzdělání není byznys“ a za studenty se postavila také řada známých osobností, například kněz Tomáš Halík, dokumentaristka Olga Sommerová nebo filozof Erazim Kohák.

Foto: Studenta

Konečně se začalo mluvit, chválí si akademici

Týden neklidu otevřel široký, dosud podceňovaný, komunikační kanál,“ zdůraznila jeden z přínosů akce mluvčí SK RVŠ Heda Čepelová. „Akademické senáty univerzit napříč republikou spolu najednou začaly efektivně komunikovat.“ A že podobná diskuse do té doby citelně chyběla. Najednou mnozí zjistili, že mají s některými kolegy stejné problémy a že zase jiní jim s nimi dokážou poradit. Jednotlivé organizace začaly pociťovat silné zázemí a velkou soudržnost.

Začalo se dokonce znovu oficiálně schůzovat. Loni v listopadu se do Prahy sjeli akademičtí senátoři z celého Česka a řešili současnou podobu akademické samosprávy, strategie vyjednávání i tipy, jak k volbám nalákat víc lidí. „Sdílely se tam poznatky a navazovaly se přátelské vztahy,“ potvrdil Jašurek. Ještě před šesti lety to podle něj byla běžná praxe. Celorepublikové konference akademických senátorů se konaly dvakrát do roka, pak ovšem nastalo ticho, které přetnul právě až Týden neklidu.

Foto: Studenta

Hurá do senátu, kolegové

Mezi studenty se rovněž výrazně zvedl zájem o působení v akademických senátech. Například účast ve volbách do Akademického senátu Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni se loni zdvojnásobila. Šlo tam vesměs o nové tváře, o jednotlivce bez studentských spolků za zády. Oproti tomu v Praze kandidovaly spíše známé tváře, osobnosti, které v rámci Týdne neklidu stály takříkajíc v předních liniích.

Protestní idey tak postupně získávají legitimitu a jejich realizace je zase o krok blíž. „Chcete-li něco navrhnout, můžete navrhovat odkudkoli,“ podotkla mluvčí Čepelová. „Ale chcete-li něco skutečně prosadit, musíte být v senátu.“

Text: Markéta Paráčková

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější