Dárce kostní dřeně: Rád si pospím, takže celková anestezie byla jasná volba

Dárce kostní dřeně: Rád si pospím, takže celková anestezie byla jasná volba

Jakub Bílek pochází z Dolních Bojanovic, je mu dvacet tři let a pracuje jako elektrikář. Když začal chodit darovat krev, viděl na nástěnce několik letáků o dárcovství kostní dřeně. V tu chvíli si řekl, že se zapíše a třeba to bude právě on, kdo bude mít možnost někomu pomoci. Jsou to přesně tři týdny, kdy Petr opravdu pomohl.

Po jak dlouhé době od zapsání jste se dozvěděl, že jste byl vybrán jako vhodný dárce?

Myslím, že to bylo po pěti letech, když se mi ozvali z Fakultní nemocnice v Brně.

Prý jste si sám vybral odběr z lopatky kosti pánevní. Proč?

Ano, to je pravda. Už když mi volali z Brna, byl jsem z větší části rozhodnutý pro odběr z lopat kosti pánevní, a to z toho důvodu, že bych asi nevydržel ležet tak dlouho na posteli, mít napíchnuté žíly a nemít si jak něco přečíst, napsat SMSku nebo se nějak přetočit. A jsem i člověk, co si rád pospí, takže odběr v celkové anestezii byla jasná volba.

Jak to celé probíhalo?

Celý proces mi začal asi dva týdny před samotným odběrem, kde je nutné udělat předodběrové vyšetření, kam se řadí třeba náběry krve, rentgen plic, EKG. A protože jsem si vybral odběr z kosti, bylo nutné, abych si nechal uschovat půl litr své krve pro autotransfuzi, což pro mě jako pro dárce krve nebyl problém. Do nemocnice jsem nastoupil den a půl před samotným odběrem dřeně. Ještě následovalo vyšetření anesteziologem a další setkávání s lékaři, kteří se o mě po celou dobu svědomitě starali. Den „D“ – 15. dubna – začal před sedmou hodinou ranní, kdy mi sestřička zavedla do ruky flexilu, píchla „oblbovák“, a po těchto úkonech mě odvezli na oddělení, kde jsou operační sály. Během chvilky se na sále sešla parta doktorů, ochotně odpovídali na mé nervózní dotazy a mezitím už mi anestezioložka držela dýchací masku nad obličejem a pomalu pouštěla žilou narkózu, a já usnul, ani nevím jak.

Poděkování dárcům

Nadace pro transplantace kostní dřeně a Český národní registr dárců dřeně letos již po sedmnácté ocenily nepříbuzné dárce kostní dřeně a partnery nadace v pražském Obecním domě v pátek 24. dubna 2015.

Mottem tradičního poděkování dárcům byl epitaf Oskara Schindlera: „Kdo zachrání jeden lidský život, zachrání celý svět.“  V průběhu slavnostního večera se oceňují nepříbuzní dárci kostní dřeně za uplynulý rok. Tedy ti, kteří v loňském roce postoupili nepohodlí a neznámému nemocnému člověku skutečně darovali kus sama sebe.

Ceny dárcům v podobě diplomu, křišťálového bloku od společnosti Moser a grafického listu od Oldřicha Kulhánka letos dárcům předali patroni programu dárcovství kostní dřeně biskup Václav Malý a herec Ondřej Vetchý. Celkem bylo v tomto roce oceněno 41 dárců.

Více informací o dárcovství čtěte zde.

Bolelo to?

Po probuzení mi nebylo nijak špatně, místa vpichu trošku bolely, ale rozhodně to nebylo nic hrozného, spíše mě víc bolel odřený krk po zavedené dýchací rource.

Znáte člověka, kterému jste pomohl? Snažil se vás kontaktovat?

Protože neuplynula dlouhá doba od odběru dřeně, vím jen to, že je to žena ze zahraničí, přes registr jsem jí poslal vzkaz, a určitě mne potěší, když se mi ozve a budu vědět, jak se jí daří.

Šel byste do toho po této zkušenosti znovu?

Kdybych měl tu možnost, určitě bych to udělal znovu.

Pomáháte i jinak rád lidem?

Když se naskytne příležitost, rád pomůžu, snažím se nebýt lhostejný ke svému okolí tak, jak mě k tomu od mala vedli rodiče.

Už se nějaký váš kamarád či rodinný příslušník zapsal do registru, nebo jste první a můžete jim nyní jít příkladem?

V mém okolí je pár takových lidí, o kterých vím, že v registru jsou, a doufám, že po mé zkušenosti budou další následovat.

Co by vás mohlo zajímat

Může dárce darovat kostní dřeň opakovaně?

Může darovat znovu i jinému pacientovi, ale stává se spíš výjimečně, že by se dárce hodil pro vícero nemocných. To spíš může nastat situace, že pacient, kterému dárce své buňky daroval, potřebuje časem ještě trošku „přidat“. Pak je dárce požádán, aby daroval znovu. V takových případech bývá druhý odběr ze žíly.

Jak se daruje z žíly?

V tomto případě se dárce zcela vyhne narkóze. Čtyři dny před odběrem dostává do podkoží injekce s růstovým faktorem. To je látka tělu zcela vlastní, běžně reguluje počet bílých krvinek v organismu. Injekce způsobí, že do krevního řečiště jsou vyplaveny krvetvorné buňky, které normálně sídlí v kostní dřeni. V den odběru je dárci zavedena do žíly jehla s hadičkou. Z žíly odchází krev do přístroje zvaného separátor, ten si z krve „vyzobe“ krvetvorné buňky a krev se vrací zpět do těla dárce. Pokud si dárce vybere odběr ze žíly na paži, pak platí to, co popsal Jakub – leží a nemůže dělat nic. Jehlu do žíly lze ovšem zavést v třísle a pak má dárce obě ruce volné a může si dělat, co chce – pít, esemeskovat, brouzdat po internetu...

Odpovídala Vladimíra Štěpánková, manažerka externí komunikace Českého národního registru dárců dřeně.

Text: Michaela Bůnová

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější