Proč jste se rozhodl zapsat do registru dárců?
Zapsal jsem se, protože to považuji za správné. Hned jak mi bylo osmnáct let, začal jsem chodit dávat krev, momentálně chodím darovat krevní destičky tamtéž, kde se člověk může zapsat do registru dárců dřeně. Když někomu darujete kus sebe (krev, krvetvorné buňky) není to jenom o tom někomu pomoci, tímto gestem tomu člověku zároveň ukazujete, že je možné se chovat i jinak, že lidé se k sobě mohou chovat hezky a nic za to nechtít. Je to trochu utopie, ale věřím, že je to cesta k hezkému a příjemnému soužití.
Jak dlouho jste už v registru zapsaný?
V registru jsem již asi rok a problematika darování krvetvorných buněk mě oslovila natolik, že jsem se rozhodl udělat něco málo pro to, aby v registru bylo více potenciálních dárců.
Co konkrétně?
V listopadu minulého roku (to jsem ještě studoval na Masarykově gymnáziu v Plzni) jsem uspořádal sérii asi patnáctiminutových přednášek napříč třídami se studenty staršími osmnácti let. Právě mladí dárci jsou ti nejvhodnější, neboť v ČNRDD vydrží dlouho a i samotný odběr se provádí lépe. K tomuto činu mě trochu vyprovokoval fakt, že mezi lidmi kolují mýty o bolesti a nebezpečnosti zákroku. Vím, že je ode mě troufalé tyto mýty vyvracet, když jsem to sám nezažil, ale mám o dárcovství krvetvorných buněk hodně nastudováno a pravidelně chodím darovat krevní destičky na hemato-onkologii FN Plzeň, které pomáhají v léčbě nemocných leukémií, a kterýžto odběr je téměř totožný s odběrem krvetvorných buněk pomocí separátoru.
Co svým spolužákům říkáte, abyste je k zápisu do registru nalákal?
Vysvětloval jsem jim, proč je dobré darovat, komu tím pomáhají, jak probíhají odběry (způsoby, právo si vybrat), zajímavé údaje v číslech a podobně. Hemato-onkologické oddělení mi poskytlo spoustu osvětového materiálu, který jsem jim rozdal. Výsledkem bylo 26 mých spolužáků, kteří do ČNRDD vzápětí vstoupili. Na popud paní ředitelky jsem ve svém volném čase totéž „spáchal“ i na místní obchodní akademii. Byla to krásná akce, kdy pracovníci hematom-onkologického oddělení přijeli nabrat vzorky krve přímo do budovy obchodní akademie. Na "obchodce" se našlo 24 dobrodinců, včetně jedné paní učitelky.
Pomáháte i jinak rád lidem?
U nás škole jsem třeba kromě přednášek o ČNRDD také zorganizoval tzv. sluníčkovou sbírku ve prospěch Nadace pro transplantace kostní dřeně a akci zvanou gymnaziální Masakr, kdy jsme spolu se skupinkou 10 spolužáků z "Masarykáče" navštívili Transfuzní oddělení a koho vzali, ten daroval krev. Dost se snažím pracovat i na sobě, každý má své "démony".
Už se vám podařilo přesvědčit také nějakého člena vaší rodiny, aby se do registru zapsal?
Z mojí rodiny jsem byl první a zatím jsem jediný. Brácha už se chystá taky, ještě mu ale nebylo 18. Avšak spousta mých kamarádu už do registru vstoupila po tom, co na téma dárcovství přišla řeč.
Co rád děláte, když zrovna někomu nepomáháte?
Mezi mé koníčky patří hudba, poezie, medicína, kamarádi a dobrá káva.
Co vás čeká do budoucna?
Momentálně mám za sebou úspěšně složenou maturitu a chystám se na lékařskou fakultu.
Text: bum
