reklama
 
sucho

Boj se suchem. Aneb jak je důležité míti vodu v krajině

V létě to pocítili všichni. Pořádné pařáky a v některých částech republiky extrémní sucho. Za minulý rok zemědělci hlásí 30procentní pokles úrody. Rok 2018 bude možná ještě horší. Klimatická změna je tu a je potřeba s ní bojovat. A co pšenice? Bude?
reklama

Problém s vodou, problém s půdou

Bez vody i kvalitních půd to v budoucnu nepůjde. České půdy na tom navíc nejsou zrovna nejlépe. Polovina z nich je ohrožena vodní erozí (procesem, kdy déšť spolu s větrem odplavují důležité půdní částice a živiny pryč). Když k erozi připočteme náročnost zemědělství na vodní zdroje (na 1 kg brambor - 290 litrů vody, na bochník chleba z pšenice 1608 litrů vody, wow!), přidáme ukládání pesticidů v českých půdách (a v povrchových vodách) a navrch dodáme pořádnou porci průmyslových hnojiv (které se nakonec stanou vydatným zdrojem potravy pro sinice) - získáme doslova smrtící koktejl pro přírodní rozmanitost okořeněný o dopady klimatické změny (v ČR došlo mezi roky 1961 - 2005 o zvýšení teploty o 1 stupeň, to není moc, ale vysvětlujte to pšenici…).

Kdo za to může?

V roce 1930 byla česká půda schopná pojmout 10 miliard kubíků vody, v roce 2013 je to cca 5 miliard (pro představu: celé Česko přitom ročně odebere jen 1,7 miliardy kubíků vody). Největším zásahem proti udržitelnosti vody v krajině byly zábory zemědělské půdy v 50. - 70. letech a jejich transformace na stavební a důlní činnost (ach ten komunismus). Upřímně ale nepomohla ani situace po roce 1989. Pěstování monokultur (třeba lány řepky ) a nedostatek kvalitní půdy s vysokým obsahem humusu situaci ještě podtrhly. Stav humusu totiž úzce souvisí se živočišnou výrobou, přičemž ČR disponuje jednou z nejnižších úrovní živočišné výroby na jednoho obyvatele v EU. Dochází tak logicky ke snižování organické hmoty v půdě a tím klesá i schopnost půdy udržet vodu.

Foto: CzechGlobe, MENDELU

Plán záchrany je. Ale…

Ministerstvo životního prostředí přijalo minulý rok Národní akční plán adaptace na změnu klimatu (je to sice hodně obecný plán - navíc hojně kritizovaný odborníky pro neúčinnost, ale aspoň něco). Hlavním cílem akčního plánu je snížení zranitelnosti české společnosti i krajiny vůči dopadům dlouhodobého sucha a nedostatku vody. To se samozřejmě lehce napíše a ještě lehčeji se o tom mluví, nicméně o reálných krocích se spíše debatuje.

Zítra ministr Brabec nese na vládu Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Tedy plán, jak do roku 2020 co nejlépe připravit Českou republiku na probíhající přírodní změny. https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/privest-vodu-do-suchych-mist-a-nesazet-smrky-vlada-ma-na-stole-plan-jak-se-postavit-zmenam-klimatu-12124

Zveřejnil(a) Ministerstvo životního prostředí dne 15. January 2017

Budoucnost české krajiny

Přiznejme si to - pro ČR je zachycení vody prioritou. Ať už jde o krajinu, zemědělství, nebo prostou rekreaci. Až na několik drobných výjimek sem totiž nepřitéká vůbec žádný vodní tok a jediným faktickým zdrojem vody u nás jsou srážky (na prd no).

Co dělat? Akční plán umí poradit: v prvé řadě zlepšit vodní režim v lesích (lesy totiž dokáží zadržet vodu v krajině nejvíce). Dále bychom měli zlepšit podmínky zadržení vody v zemědělské činnosti (například nepěstování jedné plodiny na obrovských polích a podporovaní biologické rozmanitosti). Zapracovat se ale bude muset i na hospodaření se srážkovými vodami ve vesnicích i ve městech chytáním dešťové vody a práce nás čeká taky na zvýšení přirozené retenční schopnosti vodních toků (to v řeči lajků znamená prostě to, že bude potřeba přestavět českou krajinu i pole za pomoci různých přírodních vychytávek tak, aby nám zůstalo, co nejvíce vody).

Daniel Adam - farmář
life
 
Mladý farmář Daniel: Smrdíme hnojem a zdržujeme na silnici. Tak nás vnímá, kdo o naší práci nic neví
26. 6. 2018
4 minuty příběhu

Co na to EU?

Evropská unie přijala v rámci Společné zemědělské politiky opatření už v roce 2013 v podobě tzv. greeningu (systému finanční podpory přímých plateb pro zemědělce dodržující šetrný přístup k životnímu prostředí). Pokud zemědělec má zájem o přímou platbu musí dodržovat tzv. ekologické povinnosti - různorodost plodin, udržování trvalých travních porostů i věnování 5% orné půdy ekologicky prospěšnějším prvkům. Způsob dotace ve vztahu k ekologickým povinnostem by mohl sloužit jako inspirace nejen českým zemědělcům (a částečně slouží), ale i Ministerstvu zemědělství a Ministerstvu životního prostředí (předem díky).

Greening a udržitelné zemědělství u nás

Greening systém jsou vlastně reálná pravidla pro tzv. udržitelné zemědělství. V obecné rovině se udržitelné zemědělství snaží krajinu kolem sebe kultivovat a obohacovat. V Česku nám udržitelné zemědělství v současné době dělá asi 12 % zemědělské půdy (ale mohlo by být lépe, né že ne), zbytek půdy se zatím musí jen tiše těšit na faktické a reálné procesy vycházející z akčního programu.

Zvládneme klimatickou změnu i transformaci krajiny? Podělte se se zkušenostmi s klimatickou změnou v komentech na Facebooku.

P.S.: Hladem trpět nebudeme, jen budeme místo pšenice pěstovat třeba čirok, nebo proso (zatím, tedy v rozmezí 30 let).

reklama

Nejčtenější za měsíc

Nejnovější