Štěstí přeje připraveným
Klíčem k úspěšnému přežití nejen blackoutu, ale jakékoliv katastrofy, je připravenost. Odborníci z KRIZPORT doporučují disponovat zásobami alespoň na tři dny (sbohem studentský rozpočte!). Nejdůležitější složkou zásob je pak čistá voda. Pár balíků pet lahví se prostě hodí vždycky. Dále je vhodné mít po ruce nějaké ty základní potraviny k rychlé přípravě i konzumaci. Vhodné jsou konzervy, zavařeniny a paštiky. V případě vlastnění vařiče a plynu si můžete dopřát i zásoby luxusnějšího charakteru - brambory, těstoviny, rýži a hlavně kafe.
Důležité je také nezapomenout na osobní (i veškerou) hygienu. Vlhčené ubrousky, desinfekční gel na ruce a pro jistotu i tablety na dezinfekci vody jsou v časech katastrof k nezaplacení. Dále se soustřeďte i na léky - nejenže mohou mít případně cenu zlata, ale hlavně mají cenu vašeho života. Pak je zde celá škála praktičtějších věcí - svítilny (nepojede světlo), spacáky (nepojede vytápění), radiopřijímač na baterky (vše se vybije), doklady, peníze v hotovosti (nepojedou bankomaty) a třeba solární nabíječku.
Co dělat, když blackout nastane?
Primárně odpojit vše z elektrické sítě. Následně, pokud nedisponujete zásobou vody, je navýsost důležité si nějakou vodu odlít, dokud je ještě zdraví nezávadná. Dále si získejte informace o situaci, nejlépe z rádia, případně z fungujících dat na telefonu (pokud lze). K vyhledávání informací zásadně nepoužívejte tísňové linky. Ty slouží k pomoci zraněným občanům a k ohlašování neštěstí, ne k přímému informování veřejnosti.
A pak? Hurá do obchodu, poprat se o zbytek zboží. Při dlouhotrvajícím blackoutu (2 dny a více) začněte zvažovat možnost odjezdu na venkov. Na chatu nebo k rodičům. Život bez elektřiny je tam snadnější, existuje možnost zásob vody ze studny a je menší pravděpodobnost vzniku rabování.
Je blackout dle vás reálný? A nehrozí nám v Česku spíše jiné katastrofy?
