reklama
 
DNA

Etika 21. století: O modifikaci genomu, bozích a vědcích s Markem Orko Váchou

Vědci a vědkyně dokáží geneticky modifikovat rostliny, zvířata i lidi. V časech klimatické změny může genová editace rostlin pomoct nasytit miliardy pozemšťanů. Modifikace lidského genomu by v blízké budoucnosti mohla u lidí vytvořit plošnou imunitu vůči viru HIV nebo třeba umožnit vznik superinteligentního “nadčlověka”. Obor etiky se proto dnes stává pro směřování lidského druhu čím dál podstatnějším. O tom, co ještě lidstvo ve vědě může, a co už by raději nemělo, jsem hodil kus řeči s Markem Orko Váchou.
reklama

Je etika oborem, který bude kralovat 21. století?

"Kralovat" asi není úplně vhodné slovo, ale řekněme, že etika byla důležitá vždycky a taky vždycky bude. Je nejdůležitější ze všech věd. Jen si představte, jak by vypadal svět, ve kterém by etika nebyla: když by to byla jen policie, kdo by stál mezi vámi a rozbitou výlohou v supermarketu, když byste si kupoval jízdenku na tramvaj jen ze strachu před revizorem a ve škole opisoval vždy, když vás učitel neuvidí.

Etické otázky
life
 
10 etických dilemat současnosti. Cenzura i genetická upráva dětí
18. 1. 2019
2 minuty k zamyšlení

Asi ne moc přívětivě…

Ona totiž policie, soudy a obecně právo, řekněme, jsou svěrací kazajka, která chce šílence spoutat, zatímco etika chce změnit šílencovo smýšlení. Aristotelés řekne v brilantním postřehu, že etika je umění žít. Ano, všichni jsme sem byli vrženi, chodíme do školy a ze školy, ale počkej člověče, zastav se, poodstup, a nauč se vnímat svůj vlastní život jako umělecké dílo. Každé slovo, které řekneš, a každý tvůj čin je tah štětcem po plátně. Tak se snaž, aby výsledný obraz byl co nejkrásnější. Život je totiž druh umění. A etika je umění žít.

Pokud je podle vás etika umění žít, jaká etická otázka je pro umění života lidstva na začátku 21. století nejpálivější? Genetické modifikace, změna klimatu, postfaktická doba, nebo eutanazie?

Teď určitě změna klimatu. S tím, že ekologická krize je ve své podstatě spirituální krize. Tedy je krizí hodnot, krizí toho, proč a kvůli čemu žijeme a co vnímáme jako smysl našich životů. Ano, čas na paniku je právě teď.

Na paniku ze změny klimatu reaguje i etika. Ať už jde o umírněný "zelený" přístup k planetě, nebo extrémní etický směr antinatalismu, který tvrdí, že plodit děti je vždy špatně, a o to více špatně v časech klimatické změny. Je tedy etické mít vzhledem k situaci přírody děti?

Žádná doba není tak kritická, že bychom do ní neměli přivádět děti. To je veliké poučení z knihy Job. Hlavní hrdina této biblické knihy si prožije strašlivé existenciální utrpení, jde na hranu nebo spíše za hranu rouhání, o vše přijde, těžce onemocní a přátelé, místo aby mlčeli, se mu to ještě všechno snaží intelektuálně zdůvodnit. A přesto, na konci knihy Job znovu založí rodinu a má tři dcery. To je ta nezlomitelná naděje židovství a křesťanství - nakonec zvítězí dobro. Ale dodejme, že nikoli samospádem, člověk musí napnout všechny síly a jít za hranu možností, aby se tak stalo.

Mgr. et Mgr. Marek Vácha, Ph.D.

Marek Vácha je římskokatolický kněz, teolog, přírodovědec a pedagog. Působí jako přednosta Ústavu etiky a humanitních studií na 3. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Ve své výzkumné oblasti se věnuje otázkám evoluční biologie a otázkám lékařské a enviromentální etiky.

Všechny síly napli i vědci a dotkli se "přirozenosti" člověka v Číně. Tým pod vedením čínského vědce Che Ťien-kchueje využil tzv. genetických nůžek (technologie CRISPR) za účelem vytvoření imunity nově narozených dvojčat vůči viru HIV. Stáváme se užíváním takovéto technologie tak trochu bohy?

Co udělal profesor Che je významným milníkem dějin, a on to ví a proto to udělal tak překotně a s tolika chybami. Ano, hmota začala vylepšovat sebe samu, nebo jinak, začala vzpoura robotů. Dnes již nechybí názory, konstatující, že když byste chtěl modrookou blonďatou inteligentní dceru, tak proč vlastně ne? Nebo jinak: nikdo nejsme dokonalí, tak proč nebýt?

Ovšem zrovna ten termín "playing God" není problematický. Celá židovsko-křesťanská tradice k němu vede. Ta vám řekne, člověče, máš rozum, tak s ním pracuj, uč se, cvič, trénuj, buď kreativní a proměň Zemi. A zásah do "přirozenosti" sám o sobě jistě není špatný. Vstupuji do dějů moudré matky přírody, když si venku vezmu deštník? Nebo když si vezmu aspirin? Ovšem co provedl profesor Che je zcela zavrženíhodné a odsoudil jej celý svět, veřejnost vědecká i obecná. A dokonce i čínští vědci, a to už je co říct, protože o Číně je známo, že si s etikou hlavu neláme, a má dlouhou tradici totalitních zásahů do rodin, například politikou jednoho dítěte.

příroda, les
life
Ekosexualita: Znásilňování nebohé přírody, nebo způsob, jak zachránit planetu?
20. 3. 2019
4 minuty eko tématu

Můžeme očekávat narůst takových pokusů s lidským genofondem?

Ano. V roce 2015 senátní komise CIA vypracovala obvyklou zprávu, ve které se snaží identifikovat největší světové hrozby pro USA. V tom roce jich bylo pět: chemické zbraně Sýrie a Iráku, jaderný program Iránu, jaderný program Číny, jaderný program Severní Koreje a editace genomů.

Liší se podle vás eticky zásah do genofondu rostlin a zvířat od zásahu do genofondu lidského?

Ano, do té míry, do jaké se člověk liší od zvířat a od rostlin. U rostlin i živočichů křížíme a šlechtíme pár tisíc let a nemyslíme si, že je to něco neetického. Technologie CRISPR/Cas9 vám udělá ve své podstatě totéž za jednu generaci. Ale na člověku bychom si takové zásahy netroufli udělat.

To, co si troufneme a netroufneme udělat ovlivňuje i zákon. Reaguje zákon na genetické modifikace ve vztahu k člověku?

V Evropě na to reaguje článek 13 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, tzv. Oviedské deklarace. Tahle deklarace vznikla v roce 1997 a již tehdy se jednalo o kompromisní text. Česká republika v roce 2001 deklaraci ratifikovala a tak je u nás silnější než naše státní zákony. Článek 13 konstatuje, že zásahy do genomu můžete dělat jen pro preventivní, diagnostické nebo léčebné účely a jen tehdy, nebude-li změněna DNA žádného z potomků. Jinými slovy, když vám podepíši Informovaný souhlas, dělejte si na mně genové terapie, jaké vás napadne, ale s podmínkou, že výsledky vašich zásahů musí zemřít v rakvi spolu se mnou. Tehdy se to krásně psalo, protože to nikdo neuměl udělat. Dnes již umí. Vzpomínaný profesor Che v Číně zasáhl tak raná embrya, že změny budou nést obě holčičky po celý život, ale také jejich děti a děti jejich dětí a dál a dál.

Vědec Che Ťien-kchuej loni pozměnil pomocí technologie CRISPR genetickou informaci lidských embryí. Dvojčata Lulu a Nanu pak nechal přijít na svět, za což ho vě
Vědec Che Ťien-kchuej loni pozměnil pomocí technologie CRISPR genetickou informaci lidských embryí. Dvojčata Lulu a Nanu pak nechal přijít na svět, za což ho vě Foto: Reuters

Neměl by platit princip, že se svým tělem si mohu dělat, co chci? I předtím, než skončím v rakvi?

To taky platí. Tělo je vaše a nikdo na něj nesmí sáhnout bez vašeho svolení. A naopak nikdo nic nenamítá proti genovým terapiím - pokud máme laparoskopii a titanové kyčle, nevnímáme genom pacienta jako něco natolik posvátného, abychom do něj nemohli zasahovat.

A když vztáhneme možnosti genetických nůžek na potomky? Pokud jsem rodič, mám právo "vylepšit" své dítě? Co by pro mě mělo být tím etickým/morálním kompasem?

Co se týče editace genomů potomků, tak skoro vždycky existuje alternativa. Teoreticky jsou jistě představitelné situace, kdy i s pomocí technik asistované reprodukce nebudete mít žádné z dostupných embryí nepostižené - pokud bude například jeden rodič dominantní homozygot a bude se jednat o dominantně přenosnou chorobu, nebo pokud budou oba rodiče recesivní homozygoti a bude se jednat o recesivně přenosnou chorobu. Ano, pak by mohla být na místě editace genomu. Ale takové příklady, pokud se vůbec v praxi vyskytnou, budou velmi vzácné.

Nejzbytečnější objevy – kde věda zašla příliš daleko?
Studenta
Nejzbytečnější objevy – kde věda zašla příliš daleko?
2. 5. 2017

Evropská tradice etiky má dlouhosáhlé kořeny v antice, křesťanství a judaismu. Mohou nám se současnými dilematy pomoci autoři jako Platon nebo Aristoteles? Případně i Bible či Korán? Nebo potřebujeme "novou" etiku?

Nepotřebujeme žádnou novou etiku, stačí žít podle té staré. Člověk se napříč staletími a tisíciletími nemění vůbec nebo jen málo. Proto stojí za to chodit na Shakespeara: pořád táž lidská povaha, táž podvědomá touha po moci, táž žárlivost, táž nenávist a pomsta. Proto pořád platí biblické desatero, které vám dá mantinely pro možnost spokojeného života, třeba tím, že řekne, že nemáte zabíjet nevinného, nemáte krást a nemáte závidět.

Jak byste popsal etický/mravní imperativ současné doby postfaktické v časech klimatické změny? A máme vůbec nějaký?

Někdy je doba, kdy jediným imperativem je udržet stávající stav. Biblickým příkladem je Izák: neudělal nic nového, ale přenesl poselství do další generace, a to není málo. Jindy, často v případě válek nebo katastrof, přichází čas hrdinů, čas Mojžíše nebo třeba Davida. Zdá se mi, že ten čas právě nastal. To je můj vzkaz pro vás mladé.

Potřebujeme vůbec morální imperativ?

Nic není důležitějšího.

reklama

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější