reklama
 
VR jako lék uvodni upr

Virtuální realita jako lék na úzkost, obezitu a stárnutí organismu? Jde to!

Virtuální realita se vkrádá do našich domovů, telefonů i škol. Poslední dobou na ni ale narazíme už i v oblasti zdravotnictví, psychologie a udržování zdravého životního stylu. Nasadit si brýle, projít se po Marsu, zabíjet vetřelce i Avatary, nebo se jen tak porozhlédnout po Bali. To všechno půjde pohodlně z vlastního obýváku, postele, domova důchodců i posilovny.
reklama

S VR do plavek 

Touha po krásném a svalnatém těle trápila část populace asi v každém lidském pokolení. Dnes se navíc nemalá procenta aktuálních generací potýkají s civilizačními chorobami, spojenými s nedostatkem pohybu. Epidemie obezity se šíří na pozadí neaktivních životů bez motivace ke cvičení a pohybu a taky masového rozšíření sedavých zaměstnání. U dětí a náctiletých je pak na vině i nekonečné paření her. Proti trendu nepohybu vyráží do boje virtuální realita s jasnou misí přenést cvičení i zdravější životní styl do 21. století. 

Jedni z pionýrů zavádění virtuální reality do oblasti fitness, rehabilitace a motivace ke cvičení jsou zakladatelé firmy Icaros. Společnost vyrábí fakt vychytané balanční přístroje, které umějí propojit virtuální realitu s cvičením tak, že umožňuje uživatelům v obýváku i v posilovně létat nebo se potápět. VR brýle na hlavě umožňují zlepšovat kondici obecně, případně se i zaměřit na různé svalové skupiny odděleně.

Foto: archiv Icaros

"Nejen, že je Icaros vhodný, ale jedná se dokonce o přístroj, který byl původně používán k rehabilitačnímu cvičení. Jde tedy spíše o posilovací cvičení s virtuální realitou realizovanou například brýlemi Gear VR. Určitě zákazníkům doporučujeme sportovní oblečení i pevnou obuv, protože při cvičení na Icarovi se stoprocentně zapotí," popisuje Alena Škopová z VR Dimension v Praze, kde přístrojem Icaros disponují. 

Virtuální realita se podle ní určitě stane nedílnou součástí posilování i cvičení. Technologie se totiž neustále vylepšuje a díky poklesu pořizovacích cen se pomalu stává finančně dostupnou i širší veřejnosti. "Upřímně, kdo by si nechtěl zpestřit mnohdy úmorné cvičení, když se mu nabízí tahle úžasná a inovativní možnost," vyzdvihuje cvičení ve VR Alena Škopová.

Kladivo na úzkosti

Virtuální realita si své místo vydobyla i v psychologii a neurovědách. Konkrétně v léčbě úzkostných poruch, do kterých se řadí různé sociální fobie a strachy (klasicky třeba ty z výšky, z létání, z řízení automobilů, ale i z uzavřených prostor). Využít se dá i k léčbě mnoha dalších duševních problémů, jako je posttraumatická stresová porucha, různé druhy poruch příjmu potravy, a dokonce i sexuální dysfunkce. 

Foto: Reuters

Mezi jedny z hlavních výhod virtuální reality patří možnost nasimulovat téměř jakékoli prostředí a tohle prostředí v závislosti na reakcích pacienta kontrolovat nebo měřit okamžitým biofeedbackem (biologickou zpětnou vazbou v reálném čase) - ten zahrnuje měření krevního tlaku, tepu, teploty, pocení i svalového napětí. To vše se děje téměř ihned, a proto může terapeut klientovi naměřená data interpretovat, a vytvořit tak terapii na míru s cílem postupného zlepšení.

"Simulovat je možné i jevy, kterým by bylo klienta náročné exponovat v reálném životě. Například při strachu z létání může být sezení ve VR provedeno určitě častěji než skutečný let letadlem," komentuje využití VR v psychologické léčbě psychiatrička Elis Bartečků z Lékařské fakulty MUNI a Fakultní nemocnice Brno. 

Při podobných terapiích je zároveň pozitivní to, že se dějí v podmínkách, kde je možné měřit a zaznamenávat chování klienta nebo různé fyziologické proměnné. "Údaje mohou  sloužit pro porovnání účinnosti samotné intervence nebo pro klienta jako motivace. Zajímavá je také kombinace biofeedbacku a virtuální reality," shrnuje další výhody Elis Bartečků, která se právě na propojení virtuální reality a již zmíněné zpětné vazby těla se svým týmem momentálně soustřeďuje.

Foto: Reuters

Podle psychiatričky by při finanční dostupnosti VR a dostatečné automatizaci jednou mohli virtuální realitu k léčbě využívat sami pacienti i v domácím prostředí. Jak ale dodává, technologie VR sice může mít v budoucnosti určité místo v léčbě úzkostných poruch, nicméně zcela nahradit psychoterapii a farmakoterapii se jí zřejmě nepovede. S největší pravděpodobností tak bude sloužit jen jako pomocná metoda. 

Tahle realita je pro starý

Teď tu máme modelovou situaci - jste staří, trpíte artritidou nebo mírnou kognitivní poruchou, stěží se hýbete, ale stejně se toužíte projít po nějakých těch horách, případně zalítat si v oblacích jako pták nebo si prostě jen chcete postavit vlajku na Měsíci jako to za vašeho mládí udělal Armstrong. Je jasné, že fyzicky to nezvládnete, ale ve virtuální realitě je možné všechno.

Foto: Shutterstock.com

Protože máte to štěstí a stárnete v 21. století, nabízí se vám pořádný trénink kognitivních schopností skrze virtuální hry, simulující realistické prostředí i klasické všední situace. I když vám tak možnosti v opravdovém světě kvůli tělesnému zdraví pokulhávají, ve virtuálnu si můžete efektivně udržovat své návyky a provádět činnosti, na které jste byli zvyklí v běžném životě. Takovéhle virtuální hry se dají preventivně použít u zdravě stárnoucích osob, ale uplatnění najdou i jako terapeutická stimulace u lidí s mírnou kognitivní poruchou. Ve vývoji virtuálních her "pro starý" jsou vědci i vývojáři z Česka skutečnými průkopníky. 

Například výzkumníci z Národního ústavu duševního zdraví v Praze vytvářejí společně s vývojáři z firmy 3dsense pro aktivnější život seniorů rovnou celé virtuální tréninkové město. "To se skládá z několika čtvrtí, mezi kterými se trénovaná osoba pohybuje, v klíčových budovách se pak odehrávají jednotlivé tréninkové úkoly. Zároveň v mapě najdete i lokace zábavné nebo odpočinkové. Úlohy trénují kromě paměti prostorovou orientaci, vědomé rozhodování, plánování či pozornost," popsala virtuální platformu hlavní řešitelka projektu Iveta Fajnerová z NÚDZ.

Foto: Shutterstock.com

Senioři budou ve virtuálním městě navazovat kontakty, jezdit dopravními prostředky a chodit do městské zoologické zahrady. Za zvládnutí různých tréninkových úkolů je pak čeká odměna v podobě žetonů, které mohou proměnit například za nové oblečení pro svou virtuální postavu, za doplňky do virtuálního domova anebo vstupenky do lokací určených k zábavě a odpočinku. 

"Nejen v České republice, ale ani ve světě zatím nebyl dostupný podobný komplexní tréninkový systém pro seniory a osoby s mírným deficitem rozpoznávacích funkcí, který by aktivně zapojoval mozek i tělo pohybem a řešením situací a úkolů ve virtuálním prostředí. S ohledem na stárnutí české populace začínají být nástroje pro zvýšení aktivity a kvality života seniorů nezbytné," komentuje projekt Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury ČR, která toto převratné pojetí práce se seniory podpořila částkou téměř 7,5 milionu korun. 

Dokončení projektu se plánuje už v roce 2020. "V letošním roce zvládneme připravit detailní design čtvrtí virtuálního města. Zároveň budeme vyvíjet další doplňkové úkoly a propojovat tréninkové hry do společného řídicího systému. Proběhne také testování prototypů jednotlivých tréninkových her u zdravých seniorů," informuje o stavu vývoje aplikace Jan Hrdlička z vývojářské firmy 3dsense.

reklama

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější