#reportáž: Lidé, kteří umí kriticky myslet, mají větší smysl pro humor - Studenta.cz
reklama
 
krimyš

#reportáž: Lidé, kteří umí kriticky myslet, mají větší smysl pro humor

Pojmy jako fake news, manipulace, hoax, dezinformace a další na nás v poslední době vyskakují ze všech koutů. Jak máme odhalit problémy, které se za těmito pojmy skrývají? Odpověď je, jak už to tak bývá, jednodušší než následné činy. Měli bychom kriticky myslet.
reklama

Ve čtvrtek 26. 7. 2018 se v kině Lucerna konala konference s názvem Kritické myšlení. Pořádána byla už počtvrté, protože organizátoři vědí, že je v dnešní době neomezených mediálních možností, umělé inteligence a nepřeberného množství informací stále důležitější se kritickému myšlení věnovat.

Petr Ludwig
life
Český guru osobního rozvoje Petr Ludwig: Dělám pravý opak toho, co by mi doporučili rodiče
27. 4. 2016
4 minuty proti prokrastinaci

Hned první z řečníků, autor knihy Konec prokrastinace Petr Ludwig, by byl rád, kdyby se kritické myšlení stalo jednou z českých národních hodnot. Aby se to mohlo stát, chtěl by, aby se kritické myšlení vyučovalo na základních, středních i vysokých školách. Ludwig si totiž moc dobře uvědomuje, jak důležité je kritické myšlení nejen pro jednotlivce, ale i pro celou společnost.

Petr Ludwig posluchačům řekl především PROČ by měli kriticky myslet. Druhá přednášející, Andrea Procházková, novinářka v týdeníku Respekt a autorka projektu Názorování, pak diváky v sále začala učit, jak správně kriticky myslet nejen při čtení, ale i při psaní článků. Jako novinářka si velmi dobře uvědomuje, jakou moc má psané slovo a jak by měly vypadat články, které se nemusíme bát číst. Protože ale takové články v dnešní době nejsou všechny, musíme se sami naučit rozlišovat mezi pravdivými a nepravdivými informacemi.

Třetím řečníkem byl youtuber Martin Rota. Ten zastupoval autory, kteří ovlivňují především mladší generace. V přednášce se věnoval hlavně rozporu mezi sledovaností a pravdivostí. Martin Rota z vlastní zkušenosti ví, že videa, kde kriticky rozebírá informace z různých spekter od vědy po politiku, mají menší sledovanost než videa, která jdou sledujícím takzvaně na ruku a říkají jim jen to, co chtějí slyšet. Velmi dobře si tento jev uvědomuje a uvědomuje si také, jakou odpovědnost na tvůrce video-obsahu klade. Budou youtubeři tvořit pravdivá videa, i když s menší sledovaností a tedy i menším ziskem, nebo se raději poženou za senzací a lajky?

dívka, hudba
work
Jak prokrastinovat, aby to přineslo užitek? Nadupaný přehled možností, které vás inspirují
21. 3. 2018
4 minuty inspirativní prokrastinace

O tom, že kritické myšlení potřebujeme používat opravdu všichni, svědčí i fakt, že se hned po přednášce youtubera chopil mikrofonu vědec, ekonom a muž s doktorátem z Princeton University, Filip Matějka. Ten se věnoval především objevům behaviorální ekonomie, protože ta nám ukazuje, jak se rozhoduje člověk obklopený tolika informacemi, že je nemůže všechny vstřebat. Jak neznalost ovlivňuje naše rozhodování? A můžeme využít toho, že o svých neznalostech víme? Nejen na tyto otázky Filip Matějka v přednášce odpověděl.

A právě na neznalost navázal světově známý řečník Bjørn Lomborg. Přestože v sále seděli lidé nejen předchozími přednáškami připraveni kriticky myslet, většina z nich při Lomborgově příkladu zvolila nejméně efektivní možnost investování peněz. Lomborg posluchačům ukázal, že je při podobném rozhodování důležité pečlivě zvážit výdaje a jejich dopad, ne se nechat zmást emocemi či dobrým PR. Zároveň tímto posluchačům vysvětlit, že pokud chceme pomáhat, musíme se zaměřit na menší počet cílů, ne se snažit pomoci všude, protože pak budou prostředky na pomoc využity méně efektivně. Na konci přednášky pak ukázal, jak velký vliv na rozvoj České republiky by mělo pouhých 10 % lépe investovaných peněz ze státního rozpočtu. Právě díky výzkumům, které ukazují, jak nejefektivněji investovat prostředky, byl Bjørn Lomborg zvolen jedním ze 100 nejvlivnějších lidí světa.

Zvol si info - Miloš Gregor
life
Miloš Gregor: Fake news snadno uvěří i vzdělaný člověk, je třeba stále zvyšovat mediální gramotnost
30. 4. 2018
3 minuty o fake news

Předposledním řečníkem byl Vojtěch Bruk, spoluautor knihy o Fake News a zakladatel projektu zvolsi.info. Právě pomocí zmíněného projektu šíří mediální gramotnost na středních školách a začíná tak pozvolna uzavírat kruh, který nastolil první řečník, Petr Ludwig, jehož vizí byla výuka kritického myšlení na školách. Vojtěch Bruk účastníky konference seznámil především s fake news. Ukázal jim, jak ovlivnily české prezidentské volby. Zároveň ale také předvedl, jak nebezpečné jsou moderní technologie, především umělá inteligence, které už nyní dokáží konzumenty obsahu dokonale zmást.

Posledním přednášejícím byl autor projektu #krimyš, Lukáš Hána, který posluchačům představil 3 snadné kroky, pomocí nichž mají přemýšlet nad informacemi, které se k nim dostávají. Pokud tedy příště narazíte na informaci, jež se vám nebude pozdávat, vzpomeňte si na 3Z: zpochybněte (nepovažujte informaci automaticky za pravdivou), zvažte (vyhledejte si dané téma z více zdrojů) a zodpovězte (rozhodněte se, které tvrzení je správné - a pamatujte si, že je to často to nejjednodušeji vysvětlitelné).

A ještě se vraťme k nadpisu článku. Na konferenci opravdu zaznělo, že lidé, kteří ovládají kritické myšlení, mají větší smysl pro humor. Což pětihodinová konference potvrdila. Celý sál se mnohokrát hlasitě smál a nebylo to dáno pouze tím, jak dobří byli řečníci, o zábavu se postaraly samotné fake news. Kriticky myslící lidé totiž mohou odhalit mnoho velmi vtipných skutečností a situací. Zároveň nemusí propadat panice při pohledu na vlak plný uprchlíků, který se objevil v Chebu. Naopak mohou ocenit dobrou fotomontáž.

reklama

Nejčtenější za měsíc

Nejnovější