hořící prales

Vyhořelá katedrála je mezinárodní katastrofa. A co hořící pralesy?

Největší událost posledních dní - desítky zpráv na každém zpravodajském webu o zkáze srdce Francie. Konspirační teorie, vzpomínkové fotky na sociálních sítích, názory expertů na záchranu katedrály i unikátní videa před, při i po požáru. Příběhem katedrály Notre-Dame žil každý. Mezi všemi příspěvky se sem tam mihne obrázek s jednoduchou otázkou: „A co hořící pralesy? Unikátní ekosystémy, které rostou tisíce let?” Má pro naši společnost větší hodnotu budova než nenahraditelná příroda?

Francouzi vnímají požár katedrály Notre-Dame jako národní tragédii. Místní stáli na mostech, modlili se a se zděšením a slzami v očích celé dění sledovali. Během 24 hodin přislíbili na obnovu katedrály evropské státy (včetně České republiky), jedinci i firmy přes 700 milionů eur. Nabízena je jak finanční podpora, tak zapojení restaurátorských dílen a ateliérů. Od francouzských miliardářů lítaly i dary ve výši 200 milionů eur. V Praze se dokonce se konal i benefiční koncert pro obnovu katedrály.

Notre-Dame ale není jediná mezinárodní tragédie, o které se tento měsíc mluví. Další pohromou na seznamu je cyklon Idai, který řádil v Mozambiku, Malawi, Zimbabwe a na Madagaskaru. Jen v Mozambiku bylo více než 600 obětí a 60 000 zničených domů. První dary ale začaly přicházet z celého světa až několik dní po tragédii. O šest dní později činila mezinárodní pomoc čtyřem zemím 57 milionů eur. Mnohonásobně méně, než kolik se vybralo na katedrálu za jeden pouhý den.

Přírodní katastrofy

Vzpomínáte si také, jak v roce 2015 sužovaly Indonésii mohutné požáry a jedny z nejhodnotnějších ekosystémů naší planety umíraly? A vzpomínáte si, jak na to byla ta obrovská sbírka? Ne? Já také ne.

Na ochraně pralesů se z větší části podílejí malé skupinky lidí, které se zuby nehty snaží získat finance na ochranu alespoň určitého území. Kupříkladu česká nezisková organizace Forest.ink umožňuje lidem nakoupit část pralesa, aby se zabránilo jeho kácení a následným požárům způsobeným kombinací sucha a lidské činnosti. Tři roky (!) trvající snahy přinesly ovoce v podobě sto hektarů v ekvádorské Amazonii.

Foto: Shutterstock.com

V Indonésii, Malajsii i mnoha dalších státech se kvůli produkci palmy olejné vypalují obrovské plochy tohoto unikátního ekosystému. Následkem sucha se to pak vymyká kontrole a asijské státy sužují ohromné požáry. V plamenech umírají i vzácné druhy zvířat.

Tropické pralesy se vypalují nejen kvůli palmám, ale i kvůli narůstajícím potřebám lidí a zvětšováním prostorů pro bydlení. V jižních státech Afriky také každoročně shoří značná část její rozlohy. V některých oblastech jsou požáry sice přirozené a jsou důležité pro zachování místní biodiversity, ale v části případů ne - škody jsou pak obrovské.

Časopis Science publikoval článek, který ukazuje, že pralesy v posledních desetiletích spotřebovávají více kyslíku, než dokáží vyprodukovat, a hlavně produkují značné množství CO2. A čím je to způsobeno? Špatný zdravotní stav lesů, za který může kácení a vypalování. V těchto oblastech pak dochází k tomu, že půda není schopna zadržovat vodu a ztrácí tak své živiny.

Kde jsou peníze na tyhle "opravy"? Kde jsou peníze na udržování druhové rozmanitosti? Kde jsou peníze na pomoc rozvojovým státům?

Notre-Dame je srdce Francie, ale neměla by být modrozelená planeta srdcem nás všech?

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější