Matouš, student UNYP: Český systém na mě byl moc pasivní

Matouš, student UNYP: Český systém na mě byl moc pasivní

Inspirativní – tak vidí svou školu Matouš Hartman, student čtyřletého bakalářského programu na University of New York in Prague (UNYP). Během pár týdnů zde bude dokončovat druhý ročník v oboru Business Administration a my jsme si s ním povídali o tom, jaké to je studovat americký bakalářský program v Praze.

Byl UNYP hned od začátku tvá volba pro vysokoškolské studium?

Já jsem paradoxně o UNYP slyšel docela pozdě. Původně jsem začal studovat na české vysoké škole, konkrétně na ČVUT, a až po roce tady. Studium na ČVUT jsem se však rozhodl dokončit, takže se mi to chvíli křížilo. Momentálně tam dokončuji bakaláře.

Co tě tedy k UNYP přivedlo?

Četl jsem o UNYP v jednom časopise a hned na první pohled to vypadalo velmi zajímavě – americká škola v Praze, zahraniční profesoři, mezinárodní komunita studentů... Studium na ČVUT mi navíc příliš nevyhovovalo, český systém na mě byl moc pasivní. Shodou okolností jsem potkal kluka z Ázerbájdžánu, který chodil právě na UNYP. Tak jsem se ho na to ptal, domluvil jsem si na škole prohlídku a šel se podívat na výuku některých předmětů.

Co tě na výuce tolik oslovilo?

Jedna věc je velikost tříd. Výuka probíhá v porovnání s ostatními vysokými školami v malých skupinách, každá má okolo 15-30 lidí. Druhá věc jsou profesoři. Zdejší profesoři rozumí tomu, o čem mluví, většinou jsou to lidi z praxe. Učitel je zde člověk, který je žákovi k dispozici. A pakliže se žák zajímá nebo potřebuje pomoct, tak ten učitel tam pro něj vždycky je. Na oplátku však vyžaduje, abychom s ním diskutovali. Když někdo jenom sedí v hodině, tak nemá šanci dostat dobrou známku. Myslím si, že konkrétně tohle celkově studium hodně obohacuje. Když lidi z různých koutů světa říkají své názory, reflektují svou kulturu, to, co oni se naučili.

Foto: Studenta

S jakými národnostmi se mezi studenty setkáváš?

To je velmi různorodé. Jsou tu studenti ze Spojených států, Velké Británie, Španělska nebo Francie. Zároveň hodně lidí přichází z východu – z Kazachstánu, Ruska, Uzbekistánu nebo Koreji. Celkem je na škole více jak 60 různých národností.

Jaké zastoupení mezi nimi mají čeští studenti?

Čechů a Slováků je dohromady zhruba třetina, možná o něco málo více.

Našel bys také nějaké nevýhody?

UNYP je soukromá vysoká škola, takže to stojí peníze. To je asi nejvýraznější. Dále také možná pro někoho může být nevýhodou docházka. Musíme do školy chodit, hlídá se to, je jen určitá povolená absence.

V čem spočívají přijímací zkoušky?

Co se angličtiny týče, je potřeba buďto doložit jazykový certifikát, případně složit zkoušku. Kromě toho se posílá motivační dopis a maturitní vysvědčení. Když tohle člověk splní, jde dále na pohovor, kde mluví o své motivaci, proč chce studovat to, co chce, a kam chce pokračovat. A ve finále vás buď vezmou nebo nevezmou.

Je studium hodně náročné? Máš čas na věci kolem?

Je pravda, že se snažím studiu hodně věnovat a poslední dva roky jsem svůj osobní život omezil a věnuji se škole. Je to také hodně ovlivněné tím, co chci dělat potom. Zaměstnavatelé na to koukají. Nevadí mi na omezenou dobu mít toho volného času méně a vynahradit si to potom třeba v létě.

Jak je rozložený školní rok? Je to podobné jako na českých školách?

Dříve to bylo úplně totožné, teď se to trochu posunulo. Podzimní semestr začínáme už v září a končíme ještě před svátky. Jarní semestr začínáme potom v únoru, takže máme delší volno. Kromě toho se to liší také tím, že máme všechny zkoušky v jednom týdnu a ne například ve čtyřech či pěti týdnech jako na českých univerzitách. Máme ale průběžně více testů a ta závěrečná zkouška pak nemá takovou váhu. Zkoušky také nejsou vůbec ústní, všechny mají jen psanou formu.

Foto: Studenta

A co se obtížnosti týče?

To se dá těžko srovnávat. Hodně dělá to, že se musíme připravovat pravidelně, takže na tu závěrečnou zkoušku nám to jde lépe do hlavy. Obecně si myslím, že je tady to studium méně teoretické a důraz je kladený hlavně na praxi. Výuka je například hodně zaměřena na prezentační dovednosti, což je něco, co pak člověk může uplatnit všude. Kromě výuky jako takové máme spoustu workshopů, které škola organizuje, a my se jich můžeme zúčastnit. To výuku výrazně obohacuje.

Zvažoval jsi někdy i studium v zahraničí?

Zvažoval. Rád cestuji, takže jsem samozřejmě uvažoval o všech možnostech. Příští rok bych rád vyjel na semestr do Koreji, protože studium v zahraničí je zase trochu něco jiného. Teď sice studuji americký program na mezinárodní škole, ale jinak jsem doma v Praze. Což je na jednu stranu výhoda, ale na druhou stranu když člověk takhle odjede a úplně se obklopí něčím novým, tak to obohatí jeho život.

Plánuješ po získání bakalářského titulu pokračovat v navazujícím studiu?

To záleží, mám více vizí, více variant a ještě nevím, pro kterou se rozhodnu.

Jaké máš plány do budoucna po ukončení studia?

Rád bych pracoval v zahraničí. Láká mě samozřejmě Amerika, Anglie... Uvidíme.

Láká studium na University of New York in Prague i tebe? Koukni na web školy a zjisti více!

Nebo si rovnou domluv prohlídku školy na admissions@unyp.cz.

Text: Anna Jílková

Foto: Matouš Hartman (archív), UNYP

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější