reklama
 
Chcete zachraňovat životy? Darujte krevní plazmu
poweredbyexperts

Chcete zachraňovat životy? Darujte krevní plazmu

Plazma je výchozí surovinou pro výrobu mnoha různých, život zachraňujících léků. Tyto léky nelze vyrobit jiným způsobem a jejich spotřeba rok od roku stoupá. Zatímco například ve Spojených státech se dá darovat každých 48 hodin, u nás je možné darovat jen jednou za dva týdny. Pro tělo to není tak náročné jako odběr krve. Staňte se opakovaným dárcem i vy, pomozte vyrábět léky a zachraňovat tak životy téměř bez námahy. 
reklama

Bílkoviny, které zachraňují životy

Plazma tvoří přibližně 57 procent lidské krve a sama je z 90 procent tvořena vodou. Dvě procenta tvoří minerální látky. Zásadní pro výrobu léčiv je ale zbylých 8 procent, které tvoří bílkoviny. „Plazmy je potřeba obrovské množství. Bohužel zatím skoro neexistují způsoby, jak léky uměle vyrábět bez použití plazmy. Bílkoviny, které obsahuje, farmaceuti nedokáží zcela nahradit. Například na roční léčbu jednoho pacienta trpícího hemofilií je potřeba 1200 odběrů plazmy. Lidé trpící vrozenou imunodeficiencí vyžadují jen pro preventivní léčbu 120 odběrů krevní plazmy za rok,“ říká Milan Malý, majitel UNICAplasma.

Mezi léčiva, která se vyrábějí z plazmy, patří třeba albumin, který se používá při velkých ztrátách krve, imunoglobuliny nebo faktory srážlivosti. Proteiny v plazmě léčí celou řadu nemocí. Albumin léčí šokové stavy, intravenózní imunoglobin zas primární imunitní nedostatečnost a autoimunitní onemocnění, koagulační faktory pomáhají při různých poruchách srážlivosti krve.

Strach není na místě

Když přijdete, prokážete se u sestry a poté vyplníte dotazník dárce a podepíšete prohlášení, že jste byli seznámeni s riziky odběru. Ale o těch později.

Až vás vybídnou, necháte se na místě vyšetřit lékařkou, a to včetně kontroly krevního obrazu. Pokud je vše v pořádku, můžete hned na odběr. Ještě předtím si dáte kelímek vody s rozpustným kalciem. Při ztrátě plazmatických minerálních látek totiž může docházet k brnění až křečím, a takto se tomu předejde.

Pak se v pololeže uvelebíte do velkého zeleného křesla, a sestra vás pomocí jehly napojí na odběrný přístroj. Z jedné trubičky z vás začne proudit krev, ze které se do připojeného sáčku začne filtrovat plazma. Zbytek krve se zase vrací zpět do těla. Pochopitelně tak v žíle vzniká poměrně vysoký tlak.

Jedním z nejčastějších rizik při odběru je proto prasknutí žíly. Zní to hrozně, ale doopravdy skoro o nic nejde. Na týden se vám udělá velká modřina klidně i přes celé předloktí, ale zdravotní následky to nemá. Přestože jde o nejčastější případ, stalo se to v UNICAplasma za pět let fungování jenom párkrát. Někdo se po odběru může cítit malátně, někomu to naopak udělá dobře. Někteří při pohledu na jehlu omdlévají, ale to je stejné při všech druzích odběrů.

Během odběru si můžete povídat se sousedem vedle, číst si, nebo surfovat na internetu. Celý proces trvá maximálně hodinku. Naráz vám podle váhy odeberou od 650 do 800 mililitrů plazmy. Oproti bleskovému odběru krve to může připadat zdlouhavé, ale jinak o to méně namáhavé to pro tělo je.

Právě proto můžete za darování požádat o úhradu za svůj čas, energii a náklady spojené s darováním. Ať už jde o uvolnění z práce či ze školy do konce dne, slevu na dani, nebo finanční úhradu za výdaje spojené s dopravou, jídlem a stráveným časem do 400 Kč.

Půl roku v mrazničce

Představa, že ještě teplá plazma poletí od dárce vrtulníkem ke svému příjemci, je mylná. Bezprostředně po odběru se z plazmy odebírají vzorky na virologické testování. Poté ji laborant šokově zmrazí a uloží v komorovém mrazícím zařízení při teplotě – 25 ˚C. Vzorky z každé odebrané krevní plazmy se dvakrát týdně posílají do rakouského Linzu, kde najdeme centrálu hornorakouského Červeného kříže. V jejich laboratoři se plazma za přísných podmínek kontroluje a testuje na HIV, žloutenku typu A, B, C a na parvovirus B19. Nejpozději do šesti dnů od odběru se UNICAplasma dozví, která plazma je použitelná, a která ne.

Pokud se žádný vir neprokáže, zůstává plazma v komorovém mrazícím zařízení. Plazma od prvodárce se v žádném případě nesmí používat. Teprve když daruje minimálně podruhé, a opět se neprokáže žádná nákaza, může být jeho plazma zařazena k použití. Někdy tak v mrazničce proleží i půl roku, než několikrát projde přísným testováním. „Když někdo přijde jen jednou, je to pro odběrové centrum zbytečný náklad a pro dárce ztráta času a energie. Když dárce po prvním odběru už nepřijde, musí se odebraný sáček zlikvidovat. Regulace jsou velmi přísné. Zesiluje se to navíc tím, že UNICAplasma je soukromá firma, a k těm se společnost staví často skepticky, proto si nemůžeme dovolit ani jednu chybu. Kdyby se náhodou dostala infikovaná plazma do výroby nebo ke konkrétnímu člověku, znamenalo by to pro nás konec činnosti. To stejné platí, pokud bychom některému z našich dárců způsobili zdravotní potíže.“ dodává Malý.

Nejčastějšími nemocemi, které se u dárců vyskytují, je syfilis (ano, stále existuje, dokonce se poslední dobou rozšiřuje) a žloutenka typu C. Nositeli těchto nemocí jsou přitom velmi často právě studenti, kteří tvoří značnou část dárců.

Pro více informací se zastavte osobně v UNICAplasma na Hradčanské, nebo navštivte www.unicaplasma.cz.

reklama

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější