Že auto odemknete bez klíčku nebo že za vás prakticky samo zaparkuje, to už dnes nikoho neoslní, ještě nedávno to přitom byla obrovská pecka. Automobilový průmysl ale jede bomby a každý den se dozvídáme, co nového nám zítra zpříjemní cestu, zjednoduší řízení, a hlavně - co zvýší naše bezpečí za volantem. A daří se. Podle Eurostatu letos zemřelo na evropských silnicích nejméně lidí od roku 1990, na čemž mají chytré systémy v autech bezesporu obrovský podíl.
Jedním z nejaktivnějších vývojářů těchto systémů u nás je společnost Valeo, která už dnes vyhlíží zcela autonomní provoz a vymýšlí, navrhuje a testuje, co může, abychom byli maximálně připravení, až se po silnicích rozjedou auta bez řidičů. A právě práce testovacích inženýrů může být někdy docela divoká. Nutno podotknout, že testovací inženýr totiž není to samé jako testovací řidič. Inženýr kromě vyvezení svého objektu na projížďku taky sbírá data o tom, jak se autu na cestě dařilo, ta analyzuje a na jejich základě tvoří další testovací scénáře a strategie.
Turistické lákadlo zebřího kalibru
Michal Sýnek, který ve Valeu pracuje jako System Test Engineer, má z terénu nejednu úsměvnou historku. "To bylo jednou takhle," vylíčil nám jedno ze svých nedávných dobrodružství. "Dostali jsme od zákazníka rané prototypové auto, které sice už bylo schválené k testování na veřejných komunikacích, stále ale trpělo určitými dětskými nemocemi - počínaje ‚kouzelnou formulí‘ k nastartování, občasným ‚zmizením‘ možnosti zařadit určitý rychlostní stupeň a podobně. Ale bylo v zebřím (tedy ve speciálním polepu prototypových aut, který má za úkol zamezit rozpoznání značky a hran auta), a s tím se prostě vyjet musí! No, a co se nestalo… Přímo pod koněm na Václaváku jsem přibrzdil, abych pustil turisty na přechodu, z převodovky se ozvaly prapodivné zvuky a motor se přestal točit."
Z Michala, trpělivě přemlouvajícího auto k nastartování, se tak na chvíli stal žhavý turistický hit a někde v Japonsku na rodinné stěně vzpomínek teď pravděpodobně visí jeho fotka s hlavou pod kapotou zebřího auta. Všechno ale dobře dopadlo, formulka zabrala a Michal vyrazil pryč i s cennými daty o tom, jak si při cestě vedly "jeho" radary.
Mrtvý úhel i příprava na srážku
Jestli si nedokážete úplně dobře představit, k čemu jsou v autě radary, které Michal testuje, vězte, že tahle technologie je strašlivě důležitá. Monitoruje za vás okolí auta a varuje, kdykoli se blíží problém, který vy jako řidič můžete lehce přehlédnout.
Kontroluje tak třeba to, jestli nemáte v mrtvém úhlu překážku, kterou nevidíte, jestli se do pruhu, kam se chystáte odbočit, náhodou neblíží rychle jedoucí auto, které vás může ohrozit, a když chcete vystoupit ze zaparkovaného auta, pozorně sleduje, jestli je to bezpečné. Filmových scén, kde hrdina otevře dveře do silnice, aby mu je okolo svištící auto utrhlo, už jsme si užili dost, a jak to tak vypadá, do budoucna si budeme muset najít novou zábavu.
A ve vývoji jsou i další radarové vychytávky. Třeba systémy, které detekují zezadu se blížící auto. Pokud hrozí, že do vás narazí, pomocí brzdových světel mu dají signál, ať zpomalí. A to není všechno - pokud je srážka pravděpodobná, auto se automaticky přizpůsobí na hrozící náraz - přitáhne bezpečnostní pásy a v momentu nárazu brzdí, aby vás ta šlupka neodhodila daleko. A to není zdaleka všechno, na čem se ve Valeu pracuje.
Červené tlačítko NEmačkejte
"Testování je o tom, že se zkouší a objevuje. A někdy se tak stane, že se objevuje i to, co by se radši snad ani nemělo," směje se Tomáš Honzík, Test Leader, který momentálně testuje kamerové systémy užívané pro parkování mezi čáry nebo pro nahrazování bočních zpětných zrcátek.
Chytré technologie od Valeo
Společnost Valeo patří na našem automotive trhu mezi ty nejaktivnější vývojáře. Navrhují, testují a ladí nespočet systémů a softwarů pro chytrou mobilitu, kterými zásobují automobilky po celém světě. Hodně se přitom orientují na autonomní řízení a snižování emisí CO₂. Protože navrhují systémy budoucnosti, hodně taky investují do studentů, kteří mají futuristických nápadů plnou hlavu.
Pokud se tedy i vy chcete podílet na tom, jak budou auta vypadat za pár desítek let, začněte třeba tady: valeo.cz/cs/studenti.
"Byli jsme jednou takhle u zákazníka testovat jeho auta a na klíčcích od jednoho z nich bylo červené tlačítko," vzpomíná Tomáš. "S kolegou jsme si říkali: Jé, co to je za tlačítko? A on na mě, ať ho zkusím. Jsme testeři, tak proč to nezkusit, že? Zmáčkli jsme ho a v tu chvíli začalo jedno z aut blikat, houkat, pískat, pípat a dělat snad úplně všechny možné vizuální a zvukové signály, aby na sebe přivolalo pozornost. A nešlo to zastavit!"
Kolegové i zákazníkovi zaměstnanci se klukům nejdřív trochu vysmáli, že jsou amatéři a systém neumí vypnout. Když to ale jeden po druhém zkoušeli taky, nepodařilo se to nikomu. "Jeden ze zaměstnanců nakonec auto vzal, vyvezl ho za město, vytáhl baterii a čekal, než umře. Bohužel, tahle akce je automaticky propojena se zavoláním policie, takže poučení: Červená tlačítka nemačkejte!"
Ta elektronická zrcátka, která Tomáš - když tedy zrovna nemačká špatná tlačítka :) - i jeho kolegové testují, jsou další zajímavou vymožeností budoucích automobilů. V podstatě jde o dvě kamery umístěné namísto bočních zpětných zrcátek, které snímají, co se děje za vaším autem, a promítají vám to na dva displeje na palubní desce. Dohlédnou tak logicky dál a vidí lépe než vy, když sem tam mrknete do klasických zpětných zrcátek. A díky tomu, že z auta trčí podstatně méně, snižují i aerodynamický odpor vozu a tím šetří palivo. Jednou do nich prý dokonce bude zabudovaná i rozšířená realita (augmented reality), díky které uvidíte objekty rozlišené různými barvami a snadněji si jich tak všimnete.
Dvojka z pěti
I když se zdá, že automatizace aut postoupila poměrně daleko, nacházíme se zatím stále ještě jen výjimečně na třetí příčce pomyslné stupnice, se kterou přišla SAE International (Society of Automotive Engineers), sdružující profesionály z leteckého, automobilového a dopravního průmyslu. Ta definuje celkem pět stupňů autonomní jízdy. Nejrozšířenější stupeň, tedy dvojka, znamená částečnou automatizaci, v automotive firmách se už dnes ale běžně testují technologie ze třetího levelu, což je automatizace podmíněná. To znamená, že v určitých případech může auto převzít kontrolu za řidiče - třeba když jedete po rovném a širokém úseku dálnice, může za vás řídit autopilot.
Ve Valeu k tomu přispívají třeba laserovým senzorem, který se jmenuje ScaLa a najdete ho už i v novém Audi A8 vepředu pod espézetkou. ScaLa skenuje objekty před sebou promítaným infračerveným světlem v úhlu 145 stupňů a podle toho, odkud a jak se světlo odrazí a vrátí nazpět, detekuje objekty, kterým se má auto vyhnout. Dosah senzoru je až 150 metrů a sám o sobě je i dost chytrý. Pokud se při jízdě zašpiní, drobný ostřikovač ho okamžitě očistí. A když je třeba zašpiněn jen trochu, dokáže si v něm zabudovaný algoritmus místo, kde je špína, vyříznout a nebrat ho za relevantní.
Nutno podotknout, že se pořád bavíme "jen" o autonomii trojce - jak budou auta vypadat při pětce, si tak zatím můžeme představovat jen podle oblíbených sci-fi. Jen kluci a holky z Valea to už možná vědí z práce.
