Prvotní nadšení z navázání nových přátelských kontaktů, zlepšení se v cizím jazyce a poznání nové kultury ale může mít za následek rychlé vystřízlivění, pokud se začneme zajímat o takovou konkrétní věc, jakou je bydlení.
Paříž – bydlení na autobusové zastávce?
Takovou nepříjemnou kocovinu můžeme mít ještě dlouhou dobu, pokud vyrazíme do Paříže, pokud se nezačneme zajímat alespoň dva měsíce před odjezdem a pokud hodně neslevíme ze svých nároků. Ano, to je Paříž dneška. (Prozatím i světlých... ehm, spíš tmavých – zítřků!). Světová metropole je pořád krásná, plná kultury a živá. Ale také absolutně předražená a nabídku bydlení mnohonásobně převyšuje poptávka. Není neobvyklé, že na prohlídku nabízeného bytu/pokoje přijde i pět deset lidí najednou a kdo se majiteli líbí, ten se může stěhovat.
V Paříži je jedním z fenoménů studentského bydlení tzv. „chambre de bonne“ - „pokoj pro služku“. Je to jeden z francouzských buržoazních přežitků, který služebným přisoudil pokoj (spíš pokojíček) nejčastěji v posledním patře domu. Existuje studie, která kritizovala tyto pokojíčky pro své absolutně neúnosné hygienické podmínky, a ve srovnání s vězeňskými celami se odsouzenci měli o dost lépe!
Právě tyto pokojíky jsou dnes hojně využívány a stále se pronajímají. A nejsou to jen studenti, kteří v nich bydlí. Většinou jsou ale již dobře vybaveny a více méně se nemusí lišit od normálních studentských kolejních pokojů. Není neobvyklé, že váš soused svůj pokoj obývá třeba už pět let. Zvyknout se dá. I na turecký záchod, který na patře sdílí s dalšími pěti lidmi.
Ceny se také liší a zároveň neustále rostou. Obecně se ceny pohybují od 350 do 600 Euro za měsíc. Samozřejmě se výše odvíjí od lokality, velikosti plochy, ale i třeba toho, zda máte okno (nebo jen vikýř) a zda máte záchod na patře, tudíž ho sdílíte s dalším obyvateli. Počítejte s tím, že v Paříži může většina stipendia padnout právě jen na bydlení.
Existují ale i různé alternativy pro studenty. Jednou z možností je se jakoby upsat majiteli pokoje, že mu budete pomáhat s úklidem nebo třeba s občasným hlídáním dětí. Takovou možnost nabízí tzv. „bydlení za službu“.
Jinak se dá samozřejmě bydlet v různých studentských foyer (některá jsou jen vyloženě dívčí) nebo třeba v pařížském studentském kampusu Cité Universitaire. Většinou je ale kapacita vyčerpána, a tudíž řada studentů a studentek hledá jiné řešení.
Obyvatelé Paříže si hroznou bytovou situaci uvědomují. Je to totiž patrné i na ulicích, v metru. Počet lidí bez domova a těch, kteří se uchýlili na ulici, se prakticky zdvojnásobil. Není nic neobvyklého, že tito lidé nemají kde bydlet, ale chodí normálně do práce. Před nedávnem se také v autobusových zastávkách objevila celkem výstižná světelná reklama, která upozorňovala na to, že „šest metrů čtverečních je tak akorát, když čekáte na autobus, ale už ne k bydlení.“
Zoufalá situace by vás ale neměla odradit, za zkušenost to stojí. Hlavní je zkoušet hledat s dostatečným předstihem.
Barcelona – na privátu s Italem a Španělem
„V Barceloně jsem bydlela na privátě se Slovenkou, Španělem a Italem. Ubytování sice nebylo v centru města, ale zato minutu od metra a hned za rohem domu stavěl i noční autobus, takže vlastně ideál,“ říká Martina Topinková, studentka žurnalistiky, která strávila semestr v Barceloně. Ubytování na měsíc ji vyšel na 300 eur i s poplatky, ale s tím, že pokoj sdílela se Slovenkou. Bydlení blíž k centru už stojí kolem čtyř stovek. Levnější ubytování je v podstatě nesehnatelné, leda v olezlých kamrlících v nechvalně proslulé čtvrti Raval, kde bydlí například i švábi a podobná havěť. V centru města pak slušné bydlení pod 400 eur nejde, většinou se pohybuje okolo 450 až 500, což je se stipendiem od univerzity nemyslitelné. V Barceloně se všeho všudy sdílený byt vyplatí, dělá to tak skoro každý.
Koleje jsou stejně drahé (ne-li dražší) a navíc pořádně daleko - od všeho. Důležité je ale pohlídat si nájemní smlouvu, s těmi tam totiž v Barceloně probíhají pořádné čachry machry. „My na to se Slovenkou taky doplatily, protože nás měsíc před odjezdem spolubydlící vyhodili z bytu (nebyly jsme ve smlouvě, v pokoji jsme bydlely za dva Maďary) ... a to, že tě někdo z bytu vyhodí, v Barceloně rozhodně není neobvyklé. Taky bych doporučovala hledat ubytování až na místě a provizorně se ubytovat například někde v hostelu (dá se najít za 15 eur za noc) anebo u couchsurferů - stojí to za to, můžeš si pak lépe vybrat spolubydlící (my na ně měly fakt docela smůlu) a nic tě nepřekvapí.,“ dodává Martina.
Michaela Raková
Marie Sýkorová
