Fakulta stylové výbavy
Ve většině anglicky mluvících zemí je úplně běžné, že studenti nosí loga svých škol na všem možném. Jasně tak dávají najevo svou příslušnost k dané škole a svou hrdost na to, že chodí právě tam. V České republice (až na výjimky) není vyjadřování loajality ke své škole prostřednictvím módních doplňků zase tak běžné a na FSV si letos řekli, že je to velká škoda. Ve spolupráci s několika významnými světovými oděvními firmami pak navrhli a uvedli na trh univerzitní oblečení, které se dosavadním českým standardům docela výrazně vymyká.
A aby se nevymykalo, když je inspirováno „venku“, a to klasickými sportovními dresy na baseball, ragby a golf. Kolekce sestává z triček (dámská a pánská), mikin s kapucí (tzv. hoodies), dále tzv. „varsity jackets“ neboli sportovních mikin v americkém stylu, sportovních tašek a stahovacích batůžků na šňůrku. Nápis na oblečení je také ve stylu varsity, což je obecné anglické označení pro sportovní týmy reprezentující svou školu, a je navržen na míru FSV.
„Od celé kolekce očekáváme podobný efekt jako v zahraničí, tedy pocit ‚jsem hrdý na svoji školu a nebojím se to ukázat‘,“ říká Marianna Zapotilová, PR koordinátorka FSV UK, a žertovně dodává: „Nejde ale samozřejmě o žádný povinný stejnokroj. Studenti i veřejnost si kolekci mohou koupit a nosit oblečení zcela dobrovolně.“
Uniform(ita)a?
Ačkoliv nejde přímo o školní uniformy, tohle oblečení reprezentující příslušnost k některé škole se z nich bezpochyby vyvinulo. A jak to bylo vlastně s uniformami? Celý nápad školních stejnokrojů vznikl v 19. století v Anglii, a to proto, že stejné oblečení znemožňovalo rozpoznat rozdíly mezi sociálními vrstvami žáků. Doba byla totiž dosti polarizovaná a ti bohatí si často nevybíravě dobírali ty chudé. Škola proto zakročila a všem povinně naordinovala uniformy. V anglosaské kultuře se od té doby školní stejnokroje tak hluboce zakořenily, že si ji už jen málokdo dokáže představit bez nich. Vymýcení rozdílů mezi studenty a s tím spojené šikany jsou převažujícím argumentem prozavedení uniforem i v zemích, kde nemají žádnou historickou tradici, a to i (či zejména) dnes, kdy je společnost rozdělena stejně tak, ne-li více než dřív. Efekt zavádění školních uniforem je ovšem sporný, jak například prohlásil americký sociolog David L. Brunsma už v roce 1998: „Obléknout děti do uniforem je jako natřít chátrající budovu jasnými barvami – přitáhne to pozornost, ale jeto stále jen nátěr.“
Škola si pomocí uniforem buduje vlastní identitu a veřejnou image. Častokrát uniformy i sama hradí,takže uleví peněženkám všech ostatních zúčastněných. Na druhou stranu ale školní uniformy potlačují individualitu studentů (což je zejména na základnícha středních školách docela potíž). Německo a Itálie mají se školními uniformami obecně problémy, protože jim asociují minulost. V případě Itálie jsou to třeba Mussoliniho Černé košile, a proto je naprosto nepřípustné, aby je některé škola jako stejnokroj zařadila. Mnozí o přínosech školních uniforem pochybují a spíše vyzdvihují negativa, je ale nezvratným faktem, že jsou stále velmi oblíbené, a to hlavně v Británii, Japonsku, Číně a Austrálii.
Mírnější formou školních uniforem může být určitý dress code, kdy škola nadiktuje třeba barvu, v jaké má oblečení studentů být, a zbytek už je na nich. Tento způsob je dnes populární hlavně v USA. U nás v Česku jsou uniformy věcí ve skrzeokrajovou, a to hlavně na soukromých školách, které mají často před obrazy právěv zahraniční, kde se uniformy běžně používají. A možná je to právě jejich absence, která nás přivádí k tomu nějakou formu školního oblečení vůbec navrhovat, nosit a hlavně vylepšovat. Fakulta sociálních věd totiž není zdaleka sama – univerzitní „merchandise“ je v Česku zaveden už nějakou dobu a – co se nám na něm nejvíc líbí – vypadá rok od roku lépe!
Podívejte se s námi na ty nejhezčí a na ty nejznámější.
Text: Jaroslav Totušek
Foto: fsv.cuni.cz, upoint.upol.cz, lfp.cuni.cz, MUNI - Jiří Salík Sláma, ČVUT - Adam Ondráček
