Berete nás?
Experti odhadují, že až 65 % mladých, kteří ukončili základní školu od roku 1999, bude pracovat na pozici, kterou dneska ještě vůbec neznáme. Z výzkumu společností Dell a IFTF taky vyplývá, že do roku 2030 si zaměstnavatelé a potenciální zaměstnanci prohodí místa. Zatímco v dnešní době se musí HR oddělení probírat desítkami životopisů, v budoucnu bude talent v oboru vybírat z několika zaměstnavatelů. Firmy se budou shánět hlavně po těch, kteří se dobře vyznají v oblasti technologií. Pokud se tedy pokládáte spíš za netechnický typ, asi by stálo za to, oprášit sbírku úloh z fyziky.
Odhady předpovídají, že díky integraci VR a AR technologií by se měl snížit dopad společenských stereotypů na pohovorech. Což zní skvěle! Odborníci budou moct předvést své schopnosti, aniž by někdo hodnotil jejich vzhled, pohlaví nebo věk - pohovory budou probíhat ve virtuální realitě, kde se lidé prostě schovají za svého avatara. Bude to skoro jako jít hrát hru, ve které jdete do práce! Výsledky průzkumu taky slibují, že se zvýší zastoupení žen v technologických oborech (nyní v USA zastupují jen 26 % trhu).
Adaptuj se, nebo zemři!
Vypadá to, že freelancerům nebude stát v cestě k vysněné práci jazyk ani místo bydliště. Společnosti se s nimi budou moci díky sofistikovaným komunikačním prostředkům spojit napříč časovými pásmy. Ze statistik Amerického statistického úřadu taky vyplývá, že současní studující budou mít v 38 letech něco kolem osmi až deseti prací zároveň. Připojí se tak ke klanu freelancerů, kteří by měli už v roce 2020 tvořit 50 % pracovní síly amerického trhu. Vypadá to, že práci na plný úvazek v budoucnosti odzvonilo.
V učení se budeme muset co nejdříve adaptovat na používání VR a AR technologií, a to nejenom ve školách. Za jejich asistence se v některých oborech lépe připravíme na mimořádné události, ale pomáhat nám budou i při rekvalifikaci. Zaměstnanec si jen nasadí VR brýle, z nichž bude v reálném čase dostávat pokyny k práci.
Virtuální a rozšířená realita se dnes už běžně používá třeba v developmentu, designu, prodeji i při terapiích - program simuluje pro pacienta nepříjemnou situaci a odborník mu pomáhá ji zvládnout. Nejinak je tomu i s umělou inteligencí, která se, mimo jiné, hojně uplatňuje ve zdravotnictví.
Počítač nás vyléčí dřív, než onemocníme
"Byl jsem oponentem v oboru kybernetiky u práce Mgr. Jiřího Becy, MBA, ohodnocené cenou Olgy Havlové. Navrhuje využít superpočítač, který neustále přijímá data z výzkumu lékařských center po celém světě. Díky tomu bude mít schopnost predikovat, jak dopadnou interakce léků v lidském těle, a v budoucnu by měl být schopen přeskočit některé fáze zkoušení léků. Tímto způsobem by odpadly pokusy na zvířatech či lidech, bez kterých se dnešní výzkum ještě neobejde," vysvětluje MUDr. Michal Konštacký, PhD, MBA, český lékař žijící v Curychu.
Pohovory budoucnosti
Odhady předpovídají, že díky integraci VR a AR technologií by se měl snížit dopad společenských stereotypů na pohovorech. Odborníci budou moct předvést své schopnosti, aniž by někdo hodnotil jejich vzhled, pohlaví nebo věk.
Schopnosti takového superpočítače se budou celou dobu nevyhnutelně zlepšovat, až předčí současně používané metody. "Zaniknou tím nejspíš některé profese spojené s velmi nákladným lékařským výzkumem a jeho monitorováním. Dále bude možné individualizovat léčbu. Každý člověk reaguje na určitý typ léků trochu jinak a v budoucnu budeme umět na základě genetických a dalších informací přesně stanovit diagnostický algoritmus a určit, jakou léčbu pacient potřebuje. Tím se hodně omezí význam řady nechirurgických odvětví." dodává Michal Konštacký.
Některé nemoci, jako třeba Hunterův syndrom, je možné poznat podle tzv. patognomického vzhledu pacienta. Doktor Konštacký vysvětluje, že už teď existují programy zvané web crawlers, které jsou schopné stanovit diagnózu i podle fotek, například na Facebooku nebo jiných webech. Běžný lékař by musel statisticky žít čtyři tisíce let, aby potkal jednoho pacienta s Hunterovým syndromem. Pravděpodobně by tedy nemoc v praxi jen velmi těžko poznal. Počítač s tím ale velký problém nemá a mít nebude.
Tenhle pokrok, ale zároveň otevírá řadu etických problémů a otázek - co se stane, když informaci o vašem zdravotním stavu z internetu zjistí vaše pojišťovna dřív než doktor? V některých zemích nejspíš můžete mít problém se zdravotní pojistkou. Lékařské umění, ars medici, bude možná do budoucna spočívat pouze v rozhodování, na kolik dáte na doporučení počítačů, a na kolik budete důvěřovat svým znalostem a intuici. Při vysoké úspěšnosti počítače budete muset mít sakra dobrý důvod ho neposlechnout.
Třikrát denně místo jídla
"Všeobecně ubyde míst ve strojové výrobě. Vzhledem k automatizaci potravinářství a stále větším potřebám vydělat co nejvíce peněz za co nejméně muziky, je to nevyhnutelné. Taky si si ale myslím, že bude třeba více angažovat potravinářské mikrobiology, abychom vyhověli aktuálním potřebám spotřebitelů," popisuje svůj pohled na věc Ing. Erika Čechová, doktorandka a nutriční specialistka.
Nabízí se tedy i představa, že v budoucnu sníme pilulku, která bude chutnat jako jakékoli jídlo a zároveň bude nutričně vyvážená. "Tahle možnost tu určitě je, lidé totiž neustále pospíchají a chtějí všechno hned. Otázkou ale je, jak se na tuto změnu lidé adaptují - rituály ohledně stravování jsou v nás totiž vybudované už od pradávna," doplňuje Čechová.
Trendy v oblékání vs. technologie
Je možné, že za několik let budou muset návrháři přemýšlet více o funkčnosti než o stylu? Zatím je to vždycky víc jedno na úkor druhého - buď kus oblečení skvěle vypadá, ale zase moc nefunguje, nebo funguje perfektně, ale na Fashion Weeku byste s ním moc neokouzlili. Spojení hezkého s užitečným ale vypadá jako jediná možná cesta.
"Cítím, že móda se vyvíjí i směrem nejrůznějších niche skupin a mikrotrendů. Ti, kdo se o módu zajímají a mají chuť za ni utrácet, tu stále jsou. Otázka je, zda to bude stačit," vysvětluje k propojení módy s technologiemi Jana Patočková, absolventka módní teorie na univerzitě La Sapienza v Římě. "Předpokládám taky, že masová móda a výroba konfekčního oblečení se robotizují, pracovat za dělníky a dělnice budou krásné nové stroje."
"Trendy jsou cyklické, co se mění, jsou technologie, takže je určitě dobré v nich mít přehled. Na druhou stranu, to, co je pro mě hlavním rysem módního návrháře, je svobodná kreativita, osobitost, imaginace a schopnost to předat svému publiku/zákazníkům. Zní to jako klišé, ale když děláš, co tě baví, a pořád se zlepšuješ, tak to lidi ocení. Pakliže tohle nemáš, tak neuspěješ dneska ani za sto let," doplňuje Jana Patočková.
Kvůli kontinuitě, strategické výhodě a dalším důvodům bude na světě i nadále spousta míst, která se bez člověka zaměstnaného na plný úvazek neobejdou. Ale je tu i možnost, že pokud si nevyberete obor, ve kterém máte chuť a předpoklady se zlepšovat, vytlačí vás z pracovního trhu automatizovaná výroba nebo umělá inteligence.
