reklama
 
2 v 1: Mladí, kteří vydělávají a zároveň zachraňují svět

2 v 1: Mladí, kteří vydělávají a zároveň zachraňují svět

Musí být super pocit být podnikatelem a zároveň někomu pomáhat. Jenže to, z čeho se na Západě pomalu stává mainstream, v Česku mainstreamově zůstává sci-fi. Nad tím, proč Češi o byznysu nesmýšlejí sociálně, jsme se zamysleli se spoluzakladatelem Impact Hubu a nadšencem do společensky prospěšného podnikání Petrem Vítkem.
reklama

Petr má v životě několik cílů a jedním z nich je, aby nejpozději za třicet let nebylo slovní spojení sociální byznys potřeba. Veškeré podnikání by totiž podle něj mělo být společensky prospěšné. Speciální výraz by měl naopak vzniknout pro to podnikání, které se snaží vydělat, na kom může, používá lobbisty, hledá díry v zákonech… „Vím, že to sám nezměním, ale zdá se mi smysluplné k tomu přispět,“ říká Petr.

Už staří indiáni věděli, že…

Chci vědět, co si mám pod pojmem společensky prospěšné podnikání představit, a tak si povídáme o starém indiánském kmenu, který ctil pravidlo, že všechna rozhodnutí musí dělat s ohledem na dalších sedm generací. Uznávám, že to nezní jako velká věda. „Je to o tom, že přijímám zodpovědnost za svoje každodenní rozhodnutí, nejenom ve stavu k maximalizaci zisku, ale i ve vztahu ke svým akcionářům, zákazníkům, zaměstnancům, dodavatelům, komunitě, společnosti a planetě.“

„Člověk nejvíc získává, když dává. Platí to ve vztazích i v podnikání.“

Problémové Česko aneb teoretická vsuvka

Lehce se to říká, ale v Česku se to hodně obtížněji dělá. A není se čemu divit. Neziskový sektor byl dlouho spojen s dotováním pomocí grantů a svobodné podnikání tady do roku 1989 neexistovalo vůbec. Neziskovky jsou v očích mnoha lidí charita a byznys je tu od toho, aby vydělával. Navíc tu jsou ty nejasnosti s názvem. V angličtině se používá pojem „social enterprise“, tedy něco jako sociální počin, ale v češtině pro to nemáme úplně slovo. Taky je ošemetné používat přídavné jméno sociální, protože to evokuje něco se zaměstnáváním sociálně znevýhodněných skupin.

Když to shrnu, není tady tradice uvažovat o podnikání tímto způsobem. Češi to stále nemají pod kůží. „Když mám zájem o dění okolo sebe, dobrý nápad se vždycky najde,“ říká Petr. „A když nepřijde sám, stačí se inspirovat v zahraničí. Je tolik projektů, které už jinde fungují, a jediné, co zbývá, je přenést je sem.“

Foto: Studenta

Nejvíc sexy kariérní volba

Když dneska vyjdeš ze školy,  máš víceméně pět možností, kam se vydat. Najdeš si místo v korporátu, převezmeš rodinnou firmu, začneš podnikat, jdeš pracovat do neziskovky nebo do veřejného sektoru. Podle Petra si společensky prospěšné podnikání bere to nejlepší ze všech těchto světů, a proto věří v to, že kariéra ve společensky prospěšné firmě může být nejvíc sexy volbou právě pro absolventy. „To je také důvod, proč děláme Social Impact Award (SIA).  Nemůžeme se spoléhat na to, že přijde osvícený ministr školství a systémově se něco změní. Je to na každém z nás.“

Přihlas svůj nápad do Social Impact Award, jednoho z nejrozsáhlejších akceleračních a vzdělávacích programů v oblasti společensky prospěšného podnikání v Evropě. Na účastníky čeká přes dva měsíce práce: mentoring, konzultace a odborné workshopy na experimentální ověřování projektu, potřeb zákazníka nebo tvorbu podnikatelského modelu. Na konci dostanou tři nejlepší účastníci finanční odměnu 2000 eur. Přihlášky mohou posílat jednotlivci nebo týmy, ve kterých je alespoň polovina studentů VŠ nebo VOŠ. Všem musí být do 35 let. Přihlásit se můžeš on-line do 30. dubna 2016 na www.socialimpactaward.cz.

Hrdinů není nikdy dost

Bezobalu, Pragulic, Koala Phone, Rekola… a kupa dalších projektů dokazuje, že vydělávat a přitom měnit svět je možné, když víte, jak na to.  Třeba zakladatel bezobalového obchůdku Petr Hanzel říká, že je to hlavně o lidech, protože i když máte sebelepší myšlenku, záleží na tom, kým se obklopíte.

Kluci, kteří vymysleli aplikaci umožňující seniorům jednoduše a bez brýlí ovládat dotykové telefony, říkají, že se přihlásili do SIA jako vývojáři s nehotovým projektem. O obchodním světě toho také moc nevěděli. Teď mají přes dvacet tisíc uživatelů na celém světě.

Nejbližší možnost, kde si s bývalými účastníky SIA popovídat, je na workshopech na podporu sociálního podnikání pro vysokoškoláky, které probíhají zdarma. V dubnu stihnete ještě tři taková setkání v Ústí nad Labem, Liberci a Brně. V Praze pak už přímo můžete konzultovat svůj podnikatelský model.

„Co bych doporučil studentům?“ zamýšlí se Petr. „Ať to jdou zkusit. Vzdát se to dá vždycky a ještě jsem nezažil nikoho, kdo by toho litoval. Naopak, většinou jsou lidé nadšení, že se jim otevřel svět, o kterém se jim ani nesnilo.“

reklama

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější