reklama
 
Alena Vránová: Když se bance zachce, peníze vám nevydá. A málokdo z nás to ví…

Alena Vránová: Když se bance zachce, peníze vám nevydá. A málokdo z nás to ví…

Říkali jí, že je blázen. Když odcházela z manažerské pozice ve známé pojišťovně s tím, že se bude raději věnovat virtuální měně, protože jí to dává daleko větší smysl. Psal se rok 2013 a Alena Vránová opouštěla jistotu zavedeného zaměstnání a vrhala se do o poznání méně prozkoumaných vod kryptoměn. Dnes už je tři roky CEO společnosti SatoshiLabs, která drží celosvětové prvenství v jedné velmi důležité věci – vynalezla úplně první hardwarovou (rozuměj fyzickou) peněženku na bitcoiny.
reklama

Pokud patříte mezi ta dvě procenta z nás, kdo zná a užívá nejznámější kryptoměnu světa bitcoin, možná vás stejně jako nás překvapí, když si pro ni přes net objednáte nejrozšířenější a po celém světě běžně užívanou hardwarovou peněženku, že se  jmenuje TREZOR a že k vám dorazí z Prahy 8. Ne, nemají tu distribuční centrum. Mají tu centrálu. SatoshiLabs je totiž česká firma. To jste nevěděli, že?

U šálku kávy jsme si v říjnu – tímto děkujeme organizátorům inspirativní konference TEDx Prague za zprostředkování tohoto setkání – povídali s Alenou Vránovou, která spolu s několika kolegy stojí za zrodem SatoshiLabs.

Aleno, jak jste se vůbec dostala do světa kryptoměn?

O finance obecně jsem se zajímala dlouhodobě. Konkrétně na kryptoměnách mě lákala hlavně ta svoboda a nezávislost, kterou přinášely, ale existovala tam také spousta bezpečnostních rizik ohledně jejich hackovatelnosti na on-line úložnách. Dva moji známí si pak řekli, jaké by to bylo, kdyby měl člověk svoje bitcoiny prostě a jednoduše off-line v kapse a mohl se na všechny on-line úložny vykašlat. Ten nápad mě hrozně nadchl. Byl to takový hobby projekt, po práci jsme se vždycky sešli a navrhovali a plánovali. Měli jsme za to, že uděláme peněženku pro hardcorové bitcoinaře. Jenomže náš nápad měl takový úspěch, že jsme po pár měsících vývoje po večerech zakládali SatoshiLabs a dnes máme zákazníky ve stovce zemí na světě.

Co vám na to řekl váš tehdejší šéf, když jste odcházela?

Řekl mi, že měl vždycky podezření, že jsem tak trochu blázen, a teď že to tedy ví jistě. (smích) Nemůžeme se mu divit, měla jsem velmi dobrou práci, skvělou pozici a lidé si tehdy nedokázali dost dobře představit, co kryptoměny jsou, a hlavně jaký mají potenciál. Říkali mi, že bitcoin používají jen kriminálníci, že za ním nestojí žádná velká instituce a že ho dřív nebo později zakážou.

Kdo je Alena Vránová?

Alena má více než patnáct let zkušeností v oblasti rozvoje podnikání, zejména v odvětví finančních služeb a start-upů. V roce 2013 odešla z tradičního finančního sektoru připojit se k revoluci Bitcoin a spoluzaložila SatoshiLabs, jednu z nejúspěšnějších bitcoinových společností na světě. Alena hovoří sedmi jazyky a Bitcoin nevnímá jako nástroj vydělávání, ale jako způsob sebevyjádření, ochrany majetku, soukromí a svobody.

Co jste jim na to řekla?

Že pokud banky nezmění systém fungování, bitcoin je převálcuje. A vidíte, utekly tři roky, největší banky světa společně zkoumají, jak by mohly bitcoiny využít ve svůj prospěch, a také vlády některých států jim dávají čím dál větší legitimitu (například Japonsko).

Četl jsem, že jste prý zvládla svou práci vysvětlit mamince.

Když jsem začala o bitcoinech a o tom, že jde o digitální měnu, která je někde na internetu, kde ji člověk může mít a používat, nechápala. Když jsem jí ukázala TREZOR, bylo to hned jednodušší.

Proč to bylo jednodušší?

K pochopení podstaty TREZORu člověk nepotřebuje být expert na Bitcoin. TREZOR je totiž de facto fyzická peněženka, ve které každý z nás ty své bitcoiny má a prostřednictvím jí je ovládá. Je to výrazně bezpečnější, než kdyby je měl někde v on-line úložně, na počítači nebo v bitcoinové směnárně. Takhle je člověk má ve vlastních rukou, kam patří.

Když mluvíte o Bitcoinu, nemáte na mysli jenom peníze.

Protože Bitcoin nejsou jenom peníze, je to nezávislá decentralizovaná transakční síť. Bitcoin jako měna je pouze jednou z aplikací, jedním ze způsobů, jak tu technologii lze využít. Je to inovace, která si hledá stále nová využití, a lidi se s ní musí ze všeho nejdříve sžít.

Dokážete to k něčemu přirovnat?

Je to velmi podobné vynálezu automobilu před sto padesáti lety (viz „Praporkový zákon“ ve Velké Británii) nebo internetu v 90. letech. Byla to novinka, se kterou lidé neměli tušení, co budou dělat. Nevěděli, k čemu jim to bude a proč by to měli chtít používat. Na YouTube kolují vtipná videa z 90. let, kde lidé chápou význam internetu jen jako sdílení dokumentů a možná e-mailování. Na všechno ostatní tady přece je rádio, televize a telefon. Stejné je to teď s Bitcoinem, teď jsme vlastně v takových 90. letech Bitcoinu.

Foto: Studenta

Co je podle vás největší předností Bitcoinu?

Jeho krása spočívá v tom, že nám jako transakční nástroj pomáhá přenášet hodnotu globálně, kdykoli 24/7, rychle, bezpečně a s minimálními poplatky. Jsou to první skutečně privátní peníze, které máme ve vlastních rukou a můžeme si s nimi dělat, co chceme, poslat je kdykoli komukoli chceme a nepotřebujeme k tomu žádné prostředníky.

Koho může Bitcoin primárně oslovit?

Lidi, kteří chtějí diverzifikovat riziko a mít nějakou likvidní formu investice, kterou v případě potřeby rychle použijí. Lidi, kteří obchodují se zahraničím a nechtějí platit vysoké poplatky za mezibankovní převody. Lidi, kteří jsou hodně na cestách, nebo si vydělávají prostřednictvím internetu. Bitcoin je nástroj, který konečně vyhovuje požadavkům globálního světa. Vždyť i my jsme globální lidé, cestujeme, jsme propojeni internetem, ale často limitováni zastaralými bankovními pravidly a systémy.

Například můj známý za rok procestuje čtyřicet zemí a žije výhradně z bitcoinu. Je to pro něj jednodušší. Proplouvá hranicemi a neřeší neustálou směnu peněz. Svoje peníze má taky kdykoli k dispozici. Skvělý příklad toho, jak rychle a pružně lze s bitcoiny zacházet, je třeba tento: Za své přednášky nedávno vystavil sedm faktur. Čtyři, které fakturoval v bitcoinech, měl zaplacené obratem, tři zbylé v klasických měnách trvalo vyřídit několik dní a dokonce i týdnů, jedna z nich navíc nebyla proplacena vůbec, protože banka transakci vyhodnotila jako podezřelou a stornovala ji. To jsou momenty, kdy si i „zápaďák“ uvědomí, že náš bankovní systém není zcela v pořádku.

Máte tím na mysli, že mají k Bitcoinu blíže spíše méně civilizované země?

Nabízí se to, protože zhruba dvě miliardy lidí na světě vůbec nemají přístup k bankovním službám a čtyři miliardy ho mají pouze omezený. Přitom většina z těch šesti miliard má mobilní telefon a to je vše, co na zprovoznění bitcoinové peněženky potřebuje.

Jak funguje Bitcoin TREZOR?

V běžné on-linové bitcoinové peněžence provádíte transakci tak, že vložíte btc adresu příjemce (nebo sejmete QR kód), částku a vše potvrdíte pinem nebo heslem. Tím transakci podepíšete privátním klíčem, který je uložený buď u poskytovatele on-line peněženky, nebo ve vašem počítači. V TREZORu to probíhá podobně – transakci zadáváte na obrazovce počítače nebo mobilu, potvrzení privátním klíčem však probíhá mimo počítač, v TREZORu. Bitcoin TREZOR je vlastně samostatná počítačová jednotka, hardwarová peněženka, ve které jsou vygenerované a uložené privátní klíče. Připojení k PC probíhá přes USB, přičemž zařízení za žádných podmínek neumožní únik těchto klíčů do on-line prostředí. Také zadávání pinu je chytře chráněno proti „přečtení“ hesla keyloggerem. A jsou zde i další pojistky – detaily transakce se zobrazují na malé obrazovce TREZORu, kde je uživatel může zkontrolovat a pak mechanicky potvrdit, tedy stisknutím tlačítka přímo na zařízení – a to za vás žádný hacker ani virus neudělá.

V souvislosti s bitcoinem se hodně mluví o kriminalitě a praní špinavých peněz.

Na tohle nemusím reagovat ani tolik za sebe, jako spíš za oficiální statistiky. V praní špinavých peněz jsou totiž tím vůbec nejrizikovějším kanálem banky. Digitální měny se dle letošního průzkumu britského ministerstva financí umístily poslední, tedy jsou de facto nejbezpečnější.

V tradičních měnách se ročně propere 2–5 % globálního HDP, to jsou zhruba závratné dva biliony amerických dolarů. Snahy o regulaci bitcoinových služeb proto považuji za nesmysl. Zdá se, že úředníci v EU zcela nechápou, jak funguje Bitcoin ani jak přemýšlejí kriminálníci.

Teroristé prostě regulované bitcoinové služby a ani bitcoin jako takový používat nebudou. Bitcoinové peněženky sice nemají jména, ale všechny transakce jsou vidět a dají se relativně dobře trasovat. Při podezření na pachatele nějaké nelegální činnosti tak umí policie daleko efektivněji vyšetřit finanční toky, a to aniž by potřebovali žádat o součinnost policie jiných států. Nesmysl je také to, co dělá systém dnes, tedy že plošně sleduje všechny občany, jako by už předpokládal, že jsou všichni kriminálnici. Tak by svobodná společnost přece fungovat neměla.

Dohánějí vás i lidské příběhy s užíváním Bitcoinu?

Lidé nám často píší své zkušenosti. Třeba nedávno mi kolega z podpory nasdílel e-mail od pána z Anglie, který žije s manželkou v Asii. Napsal nám, že jsme mu zachránili život.

Doslova?

Bylo to trošku nadnesené, ale šlo o jeho finanční zabezpečení. Byl vojákem po těžkém zranění a ve Velké Británii vznikly po brexitu nové zákony, které de facto opravňují banky zadržet vaše peníze, když to uznají za vhodné. On se vylekal, že o všechno přijde a musel se rozhodnout, co dál.

A vybral si bitcoin?

Měl možnost dát všechno do zlata a stříbra, s tím se ale špatně platí a špatně cestuje. Mohl dál věřit bance, že by jeho peníze přece nezablokovala (což se teď mimochodem různě po světě děje), nebo začít s bitcoiny. Zpočátku se bál, protože nebyl nijak technologicky zdatný. Zašel si ale na pár bitcoinových přednášek a po nich si pořídil TREZOR.

Foto: Studenta

Máte zprávy, jak se mu daří?

Psal, že s TREZORem má vůbec poprvé pocit svobody a jistoty zároveň. Tyhle dvě věci prý nikdy neměl pohromadě, vždy to bylo buď – anebo.

Co podle vás znamená tenhle pocit svobody?

Nemusí se strachovat o své úspory a hodnota bitcoinu teď navíc stoupá, takže k tomu ještě vydělává. Hřeje to na srdci, když podobné příběhy čtete.

Bitcoin lidi může lákat kvůli možnému výdělku, ale nelze přehlédnout jeho nestabilitu.

Jasně, bitcoin je relativně nestabilní, u tak malého trhu je to přirozené. Je důležité si toto možné riziko poklesu uvědomovat, počítat s ním a raději sázet na bitcoin jako na dlouhodobou investici. Nebo ho používat jako transakční nástroj pro zahraniční platby, kdy příjemce směňuje bitcoin na svou měnu okamžitě po přijetí a tím se vyhne kurzovému riziku. Tento přístup je vhodný i pro obchodníky.

Pořád se ale drží mezi „konkurencí“ velmi dobře.

Ano, zlato, stříbro a jednotlivé tradiční měny se ocitly v poslední době v minusu. To bitcoin byl v roce 2015 35 % v plusu a v letošním roce zatím přes 40 %. S čímkoli to srovnám, zhodnocuje se zatím mnohem lépe.

Mluvila jste o nízkých poplatcích za transakci. Komu se těch pár korun odvádí?

Poplatky jdou do transakční sítě. Rozdělí se tedy jako odměna mezi desetitisíce tzv. těžařů (minerů), díky kterým ta síť funguje.

Foto: Studenta

Takže ti těžaři vstupují do převodu bitcoinu?

Ne, ne, pouze poskytují výpočetní sílu. Bitcoinové transakce, stejně jako emise nových bitcoinů do oběhu fungují na vyspělé kryptografii a přísných matematických formulích. Těžaři je používají, aby kontrolovali vstupy a výstupy, a když je vše správně, převod se validuje.

Jsou někde tyto transakce uchovávány?

Ano, v tzv. blockchainu, velice zjednodušeně bych to přirovnala k veřejné nástěnce, kam se všechny transakce zapisují. Na rozdíl od bankovních systémů ale do blockchainu nemůže nikdo vstoupit a ty záznamy měnit nebo falšovat.

Co je podle vás na bitcoinu to úplně nejbezpečnější?

Že se nedá zkopírovat. Jedná se sice o digitální soubor, ale kryptoměny mají tu vlastnost, že je nelze zfalšovat a nelze jich tedy jednoduše „natisknout“ víc, než je dáno tou matematickou formulí. To je parametr, který jiná měna nemá. Naše peníze jsou neustále množeny centrální bankou a postupně jsou tak de facto znehodnocovány. Česká republika je aktuálně druhá nejrychlejší na světě v tisku nových peněz a to není zrovna lichotivá statistika.

Řekněme, že jste mě přesvědčila a já začnu bitcoin používat. Jaká je šance, že o svoje peníze přijdu?

Rizika tu samozřejmě jsou, a proto jsme vytvořili TREZOR. Tato rizika jsou trochu spojená s naším tradičním smýšlením a obecně slabou bezpečností našich počítačů. Jsme zvyklí peníze svěřovat bankám – to samé lidé dělají i s bitcoiny. Nechávají je v on-line peněženkách, v bitcoinových směnárnách nebo ve svém počítači, o kterém si myslí, že je dobře zabezpečen.

A co vy?

Zhltli jste článek jedním dechem a teď usilovně přemýšlíte, jak se na novodobé měnové revoluci podílet? Máme skvělou zprávu! SatoshiLabs totiž hledají nové kolegy! Jsou zatím relativně malí, ale zato skvělí, a proto pokud vás zajímá programování, obchod, finance nebo marketing ve světě bitcoinů, ozvěte se jim na office@satoshilabs.com.

Jenomže on není?

Intenzita hackerských útoků na bitcoinové majitele nebo služby se zvyšuje se stoupající cenou bitcoinu. Nedostatečně zabezpečený server nebo počítač je ideálním cílem. Není otázkou, zda vás nebo bitcoinovou službu někdo dokáže hacknout, ale kdy to udělá. Jakmile je něco na síti, je to v potenciálním nebezpečí.

Jak se tedy bránit?

Svoje peníze by si každý měl držet u sebe a ideálně off-line. TREZOR je k tomu přímo navržen, protože k němu neexistuje žádný on-line přístup. Člověk má své bitcoiny doslova v kapse a navíc je může jednoduše a bezpečně kamkoli poslat skrze připojení k počítači nebo k mobilu.

Na co ještě by si lidé měli dát pozor?

Dobře si zazálohujte svou bitcoinovou peněženku. Záloha probíhá při inicializaci ve formě unikátní sekvence 12 nebo 24 slov. Je extrémně důležité mít je pouze v papírové formě a nikdy z nich nedělat digitální kopii, nikdy je nefotit mobilem a neuploadovat na internet. Jen tak si zajistíte, že si bitcoinovou peněženku kdykoli obnovíte a že vám ji nikdo nevykrade.

A co když mi někdo ukradne ten papír?

TREZOR má jednu specifickou vlastnost – umožňuje použití pětadvacátého slova navíc (které si pouze pamatuji, nemám ho nikde zapsané). To slovo zadávám pokaždé, když s TREZORem potřebuji pracovat. Toto slovo vytváří a otevírá tzv. hidden wallet. I kdyby mi tudíž někdo těch čtyřiadvacet slov na papíře ukradl, bez mého supertajného pětadvacátého slova se k bitcoinům v mé hidden wallet nedostane.

A ještě jeden dotaz na závěr: Už se vám váš někdejší šéf omluvil za to, že vám s bitcoiny nevěřil?

(smích) Ještě ne, ale člověk by neměl ztrácet naději. Věřím, že už dnes o Bitcoinu ví mnohem více než před těmi třemi lety.

Text: Richard Valoušek

Foto: Martin Watch

reklama

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější