reklama
 
Cheerleaders jsou víc než kočky s třásněmi

Cheerleaders jsou víc než kočky s třásněmi

Úsměv na rtech, nebezpečně krátké sukně, složité kreace a bojovné pokřiky. "Roztleskávačky" jako příjemné zpestření sportovních událostí začíná i české publikum znát z vlastní zkušenosti více než z amerických filmů. Právě po vzoru USA se pak fenomén cheerleaders konečně dostává i na akademickou půdu.  O tom, jaká dřina za každým vystoupením slečen stojí a proč s tímto sportem začínat, jsme si mimo jiné povídali s oficiálním cheerleaders týmem České zemědělské univerzity - Wild Cheerleaders.
reklama

Cheerleading tehdy a dnes

„Rah rah rah! Tiger Tiger Tiger! Sis Sis Sis! Boom boom boom! Aaahhh! Princeton! Princeton! Princeton!“ Právě tak zněl podle všeho první organizovaný pokřik na fotbalovém zápase v Princetonu před 240 lety. Jako většina veřejných činností všeho druhu, i cheerleading byl pak po dlouhou dobu výhradně mužskou záležitostí, do které se ženy probojovaly až v dvacátých letech minulého století. Dnes je ale tento sport spíše holčičí záležitostí a každá správná univerzita v Americe má svůj vlastní cheerleadingový tým. U nás jsou zatím tyto týmy jen dva – Tigers Cheerleaders z VSK Univezita Brno a pražský tým ČZU Wild Cheerleaders.

Foto: Studenta

Být roztleskávačkou

„Je to pro nás především výzva a hlavně posunutí našeho týmu, který působil poslední dva roky samostatně,“ komentuje spolupráci Wild Cheerleaders s univerzitou Andrea Malečková. Jak dodává, tým se díky tomu může vyřádit na mnoha akcích, které škola pořádá. Činnost roztleskávaček se totiž neomezuje jen na sportovní, ale i na společenské akce všeho druhu. „Sportovní akce jsou většinou trochu náročnější na fyzičku, protože týmy povzbuzujeme po celou dobu zápasu a tak to dá někdy zabrat, naopak na akcích vystupujeme většinou na tři minuty, a to je náročnější na přípravu a samozřejmě synchronizaci,“ vysvětluje Andrea. Holky se navíc soustředí i na soutěže, které jsou u nás pro cheerleaders pořádány. Kromě mistrovství republiky probíhá každý rok Spirit Cheer Cup, který pořádá Česká asociace cheerleaders. Právě na něm se před čtyřmi lety dívky umístily v kategorii Cheer na druhém místě.

Kdy začít?

Cheerlading rozhodně není jen o slušivých uplých oblečcích a úsměvech na všechny strany. Za každým vystoupením, které často tvoří složité akrobatické prvky, stojí hodiny a hodiny dřiny. Pro start v této disciplíně je proto podle Andrey výhodná dřívější taneční nebo jiná pohybová průprava. „Začátky nejsou příliš jednoduché, sestav máme hodně a pro nové slečny bývá často složité se je všechny v krátké době naučit a zapamatovat,“ vysvětluje Andrea. Začít s cheerleadingem ale podle ní nemusí být pozdě ani ve třiceti letech. Proč se tedy přidat? „Velkou výhodu cheerleadingu je jeho rozmanitost. Nejde jen o tanec, ale také o akrobacii, pokřiky a v neposlední řadě pyramidy. Právě jejich určitá nebezpečnost stmeluje kolektiv, dívky se na sebe musí umět spolehnout.“ Nabízí se otázka, jestli v týmech neexistuje podobná rivalita jako v jiných ženských kolektivech. „Pár let zpátky tomu tak bylo, ale rivalita měla pozitivní efekt, holky se předháněly v tom, která umí lépe. Nyní si holky spíš navzájem pomáhají,“ popisuje situaci Andrea.

Foto: Studenta

Být sexy není to hlavní

„Cheerleading je více než sport, je to životní postoj,“ zní motto České asociace cheerleadingu, se kterým se ztotožňuje i většina Wild Cheerleaders. „Vysvětlit to ale moc nejde, to se musí zažít,“ usmívá se Andrea. Roztleskávačky ke své disciplíně každopádně určitě potřebují víc, než krásné tělo a sexy oblečky. Právě tento předsudek vznikl podle Andrey především kvůli americkým filmům, kde jsou cheerleaders často vykresleny jako bezduché krasotinky, na které publikum civí kvůli všemu jinému než sledování sportovních výkonů. „Doufám, že velká část publika změní na náš sport názor po shlédnutí opravdového „cheer“ vystoupení,“ uzavírá Andrea.

Mariana Kopecká

foto: Wild Cheerleaders

reklama

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější