reklama
 
Jak přežít první školní týden

Jak přežít první školní týden

Všichni se stresují ohledně prvního týdne v jakékoli škole či zaměstnání, takže není ostuda přiznat si, že máme vlastně trochu strach z toho, jak to na vysoké všechno bude. Naše tipy vám pomůžou zvládnout alespoň ty základní záležitosti, které vám před začátkem školy nedaly spát.
reklama

Klídek!

První školní týden je událost stejně stresující jako návštěva u zubaře - člověk nemůže dospat, v čekárně se potí/pláče/omdlívá strachy, pak vejde do ordinace a... zubař se očkem podívá do úst, doporučí čistit zuby a pošle vás domů. A vy jdete domů, připadáte si jako hrdina a ptáte se sami sebe, čeho jste se to vlastně do prkna tak trapně báli, vždyť to proběhlo vcelku rychle a bezbolestně (když nepočítáme bodání háku do dásně). První týden na výšce je úplně stejný.

Klidová terapie informacemi

Co když všichni moji spolužáci byli na seznamováku, a teď jsou nejlepší kámoši a já zůstanu navždy sám/sama? Co když si na mě někdo zasedne? Co když je ten učitel ras a já jsem si měl/a radši vybrat toho druhého? Nepanikařte, radši koukejte na Facebook, klidně vám může zachránit, popřípadě uklidnit, zadek. Hledejte ve skupinách - nějaký z vašich spolužáků určitě už pro váš ročník něco založil (klíčová slova jsou vaše škola, váš obor a aktuální školní rok). Zde se můžete vyptávat a seznamovat do aleluja, krom toho se vždycky najde aktivista z vyšších ročníků, co odpovídá na zvídavé dotazy ohledně náročnosti předmětů a povah pedagogů. Pokud aktivista chybí, přidejte se do skupiny druháků.

Prezence vám zachrání zadek

I kdyby vám aktivista tvrdil, že na ten předmět nemá smysl chodit, protože profesor je v pohodě a zkoušku dáte selským rozumem, i kdyby přednáška byla tak brzo ráno, že je to noc, i kdyby se vám sebevíc nechtělo, protože se venku žení všichni čerti, BĚŽTE TAM. Nejenže se selský rozum aktivisty může lišit od toho vašeho, ony se i informace o předmětu na internetu můžou lišit od reality, navíc není úplně na škodu zjistit si, jak vůbec vypadá profesor a kdy má konzultačky. Taky se často stává, že požadavky každý slyší po svém, takže vyptávat se spolužáků, za co pedagog navalí kredity, je činnost poněkud frustrující.

Když se bavíme o prezenci...

První týden si vždycky vyšetřete časovou rezervu před začátkem přednášky. Může se stát, že učebnu budete hledat, což je samo o sobě stresující, natož si to ještě komplikovat faktem, že už tam máte sedět a tvářit se inteligentně. Někteří vyučující pozdní příchody neřeší, jiní vás vyhodí nebo zamknou dveře, a pak ani věšení za kliku nepomůže. Navíc tím ochuzujete sami sebe - není nad to přilítnout pozdě a zjistit, že nejenže profesor všechno důležité už sdělil, ale ani se nemáte kam usadit, neb všechna místa jsou plná.

Neusínejte na vavřínech

Moje první přednáška na vysoké škole probíhala tak, že jsem si dvacet minut poseděla v učebně, profesor nám sdělil plán, co bude chtít ke zkoušce, přihodil pár vtípků o čtení seminárek na záchodě a poslal nás domů. Bylo by naivní si myslet, že takhle to bude probíhat celý týden - někteří pedagogové si to své odbydou během pěti minut a začnou přednášet, jako kdyby byl listopad. Proto propriety s sebou!

Müslete!

I kdybyste ve škole měli být jenom hodinku, stejně si vezměte aspoň malou sváču a pití. Vyhnete se trapnému kručení v břiše a bolavé hlavě. Pokud pedagog není ras (nebo nejste někde v laborce nebo tak, mějme rozum, že), bude mu u klobouku, že jste se v půlce jeho výkladu rozhodli posilnit.

Text: Eliška Svobodová

reklama

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější