reklama
 
Janek Rubeš natáčí, jak se v Praze okrádá. „Vyhrožují mi, ale je to komické,“ říká

Janek Rubeš natáčí, jak se v Praze okrádá. „Vyhrožují mi, ale je to komické,“ říká

Připadá vám Praha jako idylické město, kde se v porovnání se světovými metropolemi zas tak moc neděje? Janek Rubeš celý uplynulý rok natáčel, jaké podvody, podrazy, krádeže a levoty se dějí v našem hlavním městě. A protože má Prahu opravdu rád, nechce to nechat jen tak. 
reklama

Pokud jste ještě jeho nový pořad Praha vs. Prachy neviděli, doporučujeme si před přečtením rozhovoru pustit pár prvních dílů. Série navazuje na loňský šestidílný pořad Město podvodů, ve kterém ukázal, jak okrádají turisty i místní taxikáři, směnárny a další. Nyní šel mnohem více do hloubky a jen prvních pár dílů dosáhlo už skoro milionu zhlédnutí.

Janku, proč jste se rozhodli v Městě podvodů pokračovat novým seriálem?

Myslel jsem si, že poté, co to odvysíláme, bude to dostačující materiál k tomu, aby město s tím něco udělalo. Že si na radnici řeknou: „To je fakt hrozný, pojďme s tím něco udělat, pojďme to aspoň na chvíli zamést pod koberec.“ A oni neudělali nic, vůbec nic. Zavolali mi, chtěli, abych jim udal řidiče, kterého jsme natočili, jak okrádá turisty, a já jsem jim řekl: „Stojí v Pařížské každý den.“

Proč se tedy nic nestalo a stojí tam dodnes?

Proč by se něco dělo, tam není ničí zájem.

Pak teda nechápu, z jakého důvodu tě vůbec kontaktovali a chtěli informace.

Protože i kdyby ho chytili, tak mu nemůžou nic udělat. My jsme ten druhý pořad Praha vs. Prachy točili rok a půl. Prakticky hned po odvysílání Města podvodů. Abychom vůbec zjistili, jestli ten problém existuje, tak jsme pronásledovali řidiče taxíků. Protože jsme věděli, že když jim sedneme do aut, tak to bude složité. Takže jsme za nimi jezdili a vždycky na konci jsme se zeptali turistů, kteří vystoupili, kolik to stálo. No a když jsme uskutečnili první jízdu (z Hlavního nádraží ke Karlovu mostu), řekli nám, že platili 30 euro. A každý další den jsme začali zjišťovat, že to je horší a horší a že 30 euro je ve finále úplný čajíček. My jsme málokdy točili v noci, protože nás nebavilo, jezdit ve tři ráno po Praze, ale právě v noci se to děje už i Čechům. Ten taxikář tě prostě nevezme, řekne ti třeba: „Jasně, z Václaváku na Vinohrady, šest stovek“. Oni navíc vůbec nechápou, že kradou. To se pak s nimi bavíš a oni říkají: „Tak to prostě děláme“. Protože to tak dělají 25 let.

Kolik si vydělá takový taxikář?

Taxikáři mají oběcně velké náklady, takže když ti řeknu, že si vydělají 70, 80 tisíc, tak z toho mají třeba 40 tisíc náklad. Ale to jen tipuju. My, kdybychom dělali taxikáře za ty večery, co jsme jezdili, tak za každou noc vyděláme třeba 5 tisíc.

Jak vznikal scénář – náhodně, nebo jste si dopředu rozmysleli, co by z toho mělo být?

To vznikalo náhodně, řekli jsme si: „Pojďme začít točit, co dělají pražští taxikáři, a do toho pak začaly vznikat směnárny a restaurace atd.“

To jste vše točili najednou?

V podstatě ano. A celá pointa, ke které jsem se dostal až někdy po půl roce, je ta, že jsem si říkal: „Jak dokážu, aby tohle téma zajímalo někoho vyššího?“. Protože vždycky, když jsme přišli na Magistrát, tak se nám ti lidé vysmáli. „Vy řešíte taxikáře? My tady řešíme Blanku, my tady řešíme milion důležitějších věcí“. A pak jsem našel dokument, který vydalo ministerstvo dopravy, že nemůže ročně důsledně zdanit 5 miliard, kvůli zneužívání taxametrů. To jsou 4 Opencardy, to už je částka, která by mohla lidi zajímat.

V čem myslíš, že je jádro toho problému? Proč se nic nezměnilo? Dostávají taxikáři tak malé postihy, že je jim to jedno?

Problém číslo jedna je v tom, že lidé tady mají pocit, že turisté musí platit víc peněz, než my, za jídlo, za pití, protože mají přece víc peněz. Což je úplně zcestná myšlenka. Druhý problém je, že taxikáři jsou pořád zvyklí, že tady portýrovi v hotelu dají tisícovku za to, že mu dá zákazníka, a tady policistu uplatí a tady toho uplatí. No a ten největší problém je samozřejmě na Magistrátu, protože ti si to mají prostě hlídat. A Krnáčová, která tvrdí: „Nekecáme, makáme“, tak lže.

Ji to nezajímá?

Myslím, že ji to vůbec nezajímá. Už se snažíme o rozhovor hrozně dlouho, teď už se tedy ozvali, že nám ho dá. Ale ona by ten problém mohla vyřešit jednoduše.

Co by měla podle tebe udělat?

Řekne policistovi, který stojí na Staromáku pod kolem, aby stál na rohu. Kdyby na rohu Staromáku stál policista, který by taxikáře, co tam podle mě nemají co dělat, vyhazoval. Já neříkám, že by tam měly být jiné firmy, proste by tam neměly být vůbec. Protože hlavní je, že v centru Prahy nepotřebuješ taxíka.

Tak to si myslíš ty, turisté třeba ne…

Představ si trasu Staromák – Václavák. Jak dlouho to trvá autem, 10 minut? Jak dlouho to trvá pěšky, 3 minuty? Ten turista to prostě neví. Takže my jsme třeba jezdili cesty ze Staromáku do Truhlářské. To v podstatě projdeš jednu ulici. Nebo právě ze Staromáku na Václavák, nebo z Hlaváku na Václavák. Ti lidé neví, že je rychlejší projít jednu ulici, protože mají nějakou adresu a jsou v tom městě poprvé v životě.

Nepřesunuli by se taxikáři z centra jenom někam jinam?

To je částečně můj cíl. Já si nedělám iluze, že potom tihle frajeři půjdou dělat jinou práci, ale ať to dělají na Černém Mostě, protože tam turisté nejsou. A Čecha okrade hůř.

Foto: Studenta

Co se začalo dít po tom, co jste odvysílali první díly?

Já jsem se stal hromosvodem, za což jsem rád, pro problémy všech lidí v Praze, kteří mi píšou. Nejčastější argument je samozřejmě: „Natočte hlavně, jak kradou politici“, což je tady také základní argument každého taxikáře. Ten protiargument, který jsem jim neříkal, je, že oni kradou mnohem víc a kdyby byli na místě těch politiků, tak kradou ještě víc. Ať mi donesou video, kde bude tak zřetelně vidět, že politik krade jako oni.

Asi chtějí, abys ho natočil ty. A co dál se ještě děje?

Točili jsme třeba s předsedou odborového svazu. On taky jezdí, v černém Mercedesu, stojí na Staromáku každý den. My jsme ho chytli, jak nám naúčtoval 200 korun za kilometr. A policie i Magistrát mi tvrdí, že ho nikdy nikdo nechytil, že jenom nám se podařilo to mít všechno natočené.

Vy jste ho natočili skrytě?

Ne, my jsme s nim seděli v kanceláři, měli jsme tam dvě kamery a on naprosto hrdě říkal, jak krade.

Proč změnil názor? Chtěl si před vámi původně jen zamachrovat?

Možná jo. Pak mi hrdě říkal: „Já jsem vám dal i rozhovor a vám to nestačí?“. Měl pocit, že natočíme jednu reportáž, kterou někde vypustíme, a hotovo. To je klasika, která probíhá jednou za půl roku někde v televizi. Ale já to nedělám kvůli tomu, abych dělal nějakou reportáž nebo nějakou sledovanost, já to dělám kvůli tomu, že chci jít po Staroměstském náměstí a chci, aby tam tyhle lidi nestáli. Jsem ten největší pragocentrik a miluji tohle město nade vše a přijde mi zvláštní, že s tím nikdo nic nedělá.

Ne všichni lidé přemýšlí jako ty. Podle mě si většina řekne, že se jich to netýká, tak to neřeší.

Ta lhostejnost je špatně. To je přece nejhorší, když jeden člověk ubližuje druhému a ty na to jenom koukáš. Já tohle beru jako ubližování, to není nic jiného. Když někoho obereš o jeho peníze, tak mu tím ubližuješ. A přesně takhle se na to lidé tady koukají: „Vždyť jsou to turisté, kteří za prvé ty peníze mají a za druhé si na to nebudou stěžovat, protože odjedou domů a zapomenou“.

Myslíš, že se jednou projdeš poStaromáku a taxikáři tam stát nebudou?

No jasně. Přece tady ukazujeme na zloděje, máme je natočené. Myslím, že když na Magistrátu sedí Krnáčová, tak Babiš samozřejmě nebude chtít, abych já v nějakém videu říkal: „Koukejte, ANO tady tvrdí, že maká, ale nedělají nic, jako všichni před nimi“. Už jsme takový střet s Babišem měli s jinou reportáží a druhý den to bylo vyřešené. V tuto chvíli tuhle republiku řídí manažeři, kteří velice dobře vědí, že když někdo natočí reportáž, tak mu to může reálně ublížit. A oni ví, že pro ně je to nejmenší tyhle taxikáře sundat z ulice. Samozřjemě ještě nevím, jestli se to stane, to je moje vize. Ale možná jim tím nahraji do karet. Pokud budou chytří, tak to obrátí ve svůj prospěch: „Koukejte, my jsme ti, kteří to dokázali“.

Překvapilo mě, že na promítání premiérových dílů, byla tvoje máma. Nebojí se o tebe?

Asi jo, ale tak zdravě. Rodiče mě podporují. Táta to taky řeší spíš podporou.

Ale přece si musí uvědomovat, že tam je nějaké riziko, ne?

Já si to vlastně taky moc nepřipouštím.

Děje se něco v tomhle ohledu? Vyhrožuje ti někdo?

Jenom ten pan Jelínek. Zatím. Ale ten mi vyhrožuje jen tak komicky, takové to hospodské. Nějaké žaloby asi přijdou. Vyhrožuje tím, že to bude moje poslední video, abych ještě chodil, že se nade mnou stahují mračna...

To ti píše, nebo volá?

To mám natočené, jak mi to říká. Když mi to řekl, tak si za tím asi stojí. Bylo to spíš komické. Pak jsme se pobili s jedním taxikářem. To teprve budeme vysílat. Není to přímo rvačka, spíš taková strkanice.

Foto: Studenta

Přemýšlel jsi nad tím, jestli tam dáš svůj obličej, nebo ti to přišlo úplně samozřejmé?

Přišlo mi to úplně samozřejmé. O tom, že bych ho tam nedal, jsem ani nikdy nepřemýšlel. Nebo že bych se jich měl bát. Oni by vyhráli, kdybych se jich bál.

Není na místě se jich trochu bát?

Přece žijeme v roce 2015.

Já vím, ale není to tvoje nějaká idealistická představa? Nehrozí ti reálně něco vážného?

Já to nevím, to zjistím asi v budoucnu.

Řešili jste ve firmě, jak s tím naložíte? Jestli to budete vysílat, nebo nebudete?

Je skvělé, že jsem měl tu svobodu si rok dělat, co jsem chtěl. Do toho jsem samozřejmě dělal i podstatné věci, ale každý týden se mě zeptal šéf na poradě: „Tak Janku, co taxikáři?“ A já říkám: „Jo, točíme“. A celý ten rok nikdo nic neviděl. Pak jsem jim to pustil a byli spokojení.

Uvědomuješ si, že máš úplně jiné možnosti v práci než lecjaký investigativní novinář?

No jasně, ta svoboda byla neuvěřitelná. Prostě mi řekli: „Neřeš náklady, neřeš nic“.

Já jsem si představovala, že teď po tobě všichni strašně jdou. Tak to tedy není?

Koukají se samozřejmě. Taxikáři vždycky stojí v hloučku, jeden do toho druhého trkne. Jako když jde nějaká celebrita. Tak jsem celebrita mezi pražskými taxikáři :)

Co budete ještě vysílat kromě těch taxikářů? Směnárny?

V podstatě jsme mapovali všechny podvody na turisty v Praze.

To je asi takový svět ve městě, který my jako místní neznáme…

Neznáme ho vůbec. Když jsme to točili, tak jsme se chovali vždycky jako turisté, to znamená, že jsme šli pomalinku. Když půjdeš z jednoho kina do druhého, tak jdeš a vidíš svůj cíl. Ale zkus si někdy jít pomalu a rozhlížet se, najednou slyšíš: „Do you want some weed? Cocaine?“ Hned tyhle věci vidíš úplně jinak, všimneš si těch turistů, kteří se hádají u směnáren, všimneš si těch taxikářů.

Není to takhle náhodou všude?

Točili jsme s Bémem, Svobodou a Kaslem, kteří jako jeden z argumentů říkali: „No tak buďme rádi, že v Praze není čtvrť, kam se nemůže jít“. V Paříži jsou čtvrti, kam nemůžeš jít, v New Yorku částečně v noci také není úplně bezpečné chodit a tady vlastně takovou čtvrť nemáme. Pořád se říká Žižkov, ale není to tak. Takže tím vlastně říkali, že tenhle problém je v pohodě.

Máš pocit, že můžeš dosáhnout toho, aby všechno bylo dokonalé?

No všechno ne, ale myslím si, že u směnáren a taxíků se to přece musí podařit, protože je to jednoduché. Já jsem seděl s tiskovou mluvčí České národní banky a ona říká: „My jsme teď nařídili směnárnám, že zákazníkovi musí dát předsmluvní informaci, kterou musí podepsat, než si vymění peníze“. Já říkám: „Ale to nikdo nedělá“. A ona: „Ne, to není pravda, oni to dělají“. A já říkám: „Kolik děláte kontrol?“ A ona: „Asi dvě stě do roka“. Tak jsem nevěděl, jestli si dělá legraci, nebo ne. Pak jsem se jí ptal, jak ty kontroly dopadly, a ona říkala, že neví, že to asi samostatně neevidují. To jsem taky nevěděl, jestli si dělá legraci.

Směnárníci budou asi trošku ostřejší partička, ne?

No právě, přesně to mi říkali známí: „Hele, taxikáři, ty ti rozmlátí hubu, když budou mít příležitost, ale směnárny, to jsou prostě drsní hoši…“

Mluvil jsi i s poctivými taxikáři?

Píšou mi, někteří děkují, někteří mě posílají někam. Většina těch názorů, co mi píšou osobně, je podporující. A pak většina názorů od těch taxikářů je: „Vzal sis jednoduché téma“. Ale sami si podle mě neuvědomují, že se postupně skrz ty díly dostaneme na politiky. Protože ti to drží a jsou s nimi spřažení.

Kdo?

To budeš muset sledovat. Ale je až zarážející, jak jednoduše ty nitky na ten Magistrát vedou. Já se nechci dostat do toho, že budu stát u nějaké tabule a kreslit hady, kdo je jak navázaný, protože to nikoho nebude bavit. Ale myslím, že nejjasnější důkaz je, že pokud 25 let někdo stojí na Hlavním nádraží, v Pařížské ulici a vedle budovy Magistrátu a okrádá lidi, tak je to divné. Jestli o tom nevědí, tak tady opravdu asi nežijí.

Text: Michaela Raková

Foto: Stream.cz

Zákulisí pořadu můžete sledovat i na Facebooku.

reklama

Nejčtenější za měsíc

Nejnovější