reklama
 
Už nás nebaví sedět každý den u piva, řekli si dva kluci a začali vyrábět vlastní cider

Už nás nebaví sedět každý den u piva, řekli si dva kluci a začali vyrábět vlastní cider

Když někdo studuje historii a etnologii na FF Masarykovy Univerzity, humanitní environmentalistku na tamější FSS a nakonec sociální a kulturní antropologii na FF Západočeské Univerzity, co nakonec bude v životě dělat? Cider. Přesně taková je totiž cesta Ondřeje Frunce, který se svým kamarádem Cyrilem Holubem už 5 let vyrábí z vlastních jablek limonády a cider v bývalém pivovaru u Kladna, z kterého společně udělali první českou moštárnu s vlastními sady. 
reklama

Nápad věnovat se cideru jste dostali před 5 lety. Co jste dělali před tím?

Studovali, pracovali. Já jsem dělal v neziskovém sektoru. Konkrétně jsem se věnoval práci se seniory. Cyril měl příjemný korporátní job.

Proč jste šli do cideru a ne třeba do piva, když v ČR tak frčí?

Důvod, proč jsme se ciderem začali, byl ryze praktický. Zkrátka už nás nebavilo sedět každý den nad pivem a žádná jiná dostupná alternativa neexistovala. A tak jsme si řekli, že když to nikdo neudělá za nás, musíme si pomoct sami. Náš cider tak byl především pro nás a naše kamarády. Věřím, že dnes existuje stále víc lidí, kteří nechtějí vysedávat nad pivem. Cider neunavuje, bystří mysl stejně jako víno, není tak studený, takže se dá pít celý večer, skvěle se po něm tančí a rozhodně velmi silně sbližuje.

Vyrábět cider jste se učili samostudiem na internetu, v knihách a diskuzemi s odborníky. Odnesli jste si alespoň něco ze školy nebo z předchozích zaměstnání, co jste ve vlastním podnikání využili?

:) Ne mnoho, škola vás na mnoho reálných situací nepřipraví, bohužel. Největší školou byla vlastní zkušenost, která rozhodně nebyla lehká. My jsme začínali v podstatě bez praxe, protože naše přechozí práce byla tak odlišná. Myslím, že člověk může s podnikáním začít klidně hned po škole.

Cítíte, nebo teď už ne, že vám ještě nějaké znalosti o výrobě cideru chybí?

Když dnes jedeme na mezinárodní veletrh a s výrobcem filtračních zařízení se dvě hodiny v zaníceně bavíme o nejnovějších filtračních technologiích, občas mi v hlavě svitne, kde to jsem a o čem se to s ním bavím. Jak to, že vím, o čem mluví? Máme mnoho kolegů z potravinářství, a když si s nimi povídáme, například s vinaři, tak bych neřekl, že nám cokoli chybí. Se studentem, který zrovna dokončil vinařskou školu, mám většinou náskok, se sklepmistrem, který je v oboru dvacet let, jsem zase ten zelenáč já. Myslím, že opravdu nejvíc závisí na zkušenostech.

Jaká největší úskalí přináší podnikání v Česku?

Pro nás to byl hlavně trh. Je totiž přizpůsoben velkým hráčům. Dále jsou to klientelismus a nezájem ze strany zákazníků o nové věci. To se ale naštěstí mění.

Navenek působí váš projekt hodně alternativně. Je to opravdu tak?

:) To je otázka, co je to alternativní? V rámci nápojářští? To asi ano, postupujeme dost nekonvenčně. Děláme věci tak, jak nám přijdou nejlepší, a také podle toho, jaké máme možnosti. Občas vznikají skutečně alternativní řešení.

Co si myslíte, že lidi nejen na vašich produktech baví?

To je otázka. To by mně také zajímalo! Možná je to naše odhodlání, jejich chuť zkusit něco nového a nakonec kvalita, když ochutnají?

Už jste se někdy opili vlastním ciderem do němoty?

To byly přesně ty první zkušenosti, které nás motivují dodnes. Ale teď už je toho opravdu jen poskromnu.

Myslíte, že zrovna cidery teď mezi studenty letí víc než jiný alkohol? Nebo u nich vždy povede zelená a pivo?

Myslím, že v téhle zemi to bude vždy pivo a zelená. Ale věříme že cider si našel své zákazníky, pro které pivo a zelená nejsou na celý život. Třeba když odhadnu, jakou část našich zákazníků tvoří studenti, tak to může být klidně třicet až padesát procent.

Co byste poradili studentům jako nejlepší k učení a sepisování seminárek?

Jak už jsem říkal, cider bystří mysl, takže pokud pracují na něčem kreativním, proč nepodpořit mozek? K učení ale doporučuji třeba naší novou limču Sedm, která je ze sedmi bylinek, co používaly už naše babičky, a povzbuzuje celou nervovou soustavu. Anebo si mohou dát naši fairtrade ledovou kávu Café Zapatista, což je vlastně stoprocentní výluh z vysokohorské arabiky. Prodáváme ji neslazenou, bez mléka prostě tak, aby si ji každý upravil podle sebe.

Text: Eva Samšuková

reklama

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější