Šimon Pánek
Pod označením studentský vůdce z roku 1989 se většině českých občanů zřejmě vybaví jméno Šimon Pánek. Ten během roku 1989 spoluzaložil studentské hnutí Stuha (společně s Markem Bendou, Jiřím Dienstbierem mladším atd). Cíl hnutí byl jasný - prosazení demokratických změn v tehdejším režimu. V (před)revoluční době Pánek studoval Přírodovědeckou fakultu UK a po 17. listopadu (během prvních studentských stávek) byl zvolen do předsednictva Koordinačního stávkového výboru studentů.
Následně se stal členem Občanského fóra (platformy prosazující občanské nezávislé aktivity) i vyjednávacího týmu Václava Havla. V 90. letech založil informační agenturu Epicentrum i Nadaci Lidových novin (dnes známa jako Člověk v tísni). Je držitelem medaile Za zásluhy z rukou prezidenta Václava Havla a dodnes se věnuje podpoře a rozvoji občanské společnosti v České republice.
Marek Benda
Benda v neklidných dnech Sametové revoluce studoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a obdobně jako Pánek stál u zrodu studentského hnutí Stuha. Kvůli revolučním událostem ale studium nedokončil. Benda se postupně zapojil do příprav manifestace na Albertově i do dění po 17. listopadu, kdy byl jmenován do Koordinačního stávkového výboru. V roce 1990 spoluzakládal Křesťanskou demokratickou stranu, která se následně v roce 1995 sloučila s Občanskými demokraty. Marek Benda je v současnosti nejdéle působícím poslancem v dějinách České republiky.
Martin Mejstřík
Mejstřík se už v roce 1987 podílel na vzniku studentského časopisu Akademie múzických umění Kavárna A. F. F. A., v němž se publikovala řada kritických článků. Redakčně se na tomto časopisu podíleli i tehdejší studenti spjati s organizováním demonstrací a stávek (budoucí režisér Igor Chaun, student žurnalistiky Pavel Žáček, Monika Pajerová i scenárista Petr Jarchovský). Začátek roku 1989 znamenal pro Mejstříka založení Studentského tiskového a informačního střediska.
Dále se aktivně podílel na demonstracích i stávkách. V listopadu 1990 byl spoluautorem manifestu studentských lídrů Ukradená revoluce, ve kterém studentští vůdci projevili zklamání nad porevolučním vývojem v Československu. Mejstřík se poté věnoval nejprve obecní politice na Praze 1 a následně se stal i senátorem. V současnosti se stáhl do ústraní a věnuje se opravám starého statku a hospodářství.
Pavel Žáček
Žáček se už na začátku roku 1989 stal místopředsedou Studentského tiskového a informačního střediska a byl jedním z organizátorů studentské demonstrace k příležitosti 17. listopadu. V prosinci 1989 založil nezávislý čtrnáctideník Studentské listy a v 90. letech pracoval na Úřadu dokumentace a vyšetřování činnosti Státní bezpečnosti (v roce 1995 přejmenován na Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu).
K 1. lednu roku 2008 se stal prvním ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů. Po úspěšné kandidatuře do Poslanecké sněmovny se v roce 2017 stal poslancem.
Igor Chaun
Igor Chaun začal v roce 1987 studovat katedru scenáristiky a dramaturgie na pražské Filmové akademii. Po událostech 17. listopadu se stal členem Koordinačního stávkového výboru studentů za FAMU. V 90. letech se poté věnoval natáčení dokumentů i seriálů, z nichž je nejznámějším dílem Česká soda.
V posledních letech je Chaun znám jako propagátor esoteriky, přičemž si v tomto odvětví založil i firmu Goscha o. s. Od Českého klubu skeptiků Sisyfos dokonce za své propagování esoterismu dostal anticenu Bludný balvan.
Monika MacDonagh-Pajerová
Monika Pajerová byla v dobách neklidného listopadu rovněž reprezentantkou organizace Studentského tiskového a informačního střediska a s městským výborem Socialistického svazu mládeže připravovala demonstraci na Albertově. Po 17. listopadu byla jmenována do Koordinačního stávkového výboru studentů a vystupovala jako jeho tisková mluvčí. V začátku 90. let pak pracovala na na ministerstvu zahraničních věcí, kde působila jako kulturní atašé na českém velvyslanectví v Paříž. Je autorkou několika knih na téma listopadové revoluce. Její dcera je Ema Smetana.
Jak vnímáte 17. listopad vy? Demonstračně, vzpomínkově, nebo jako každý jiný den?
