reklama
 
ŠImon Pánek 1989

1989 a dnes. Studentští lídři po 29 letech

Sametová revoluce by se bez studentů nestala. 17. listopad tak českou společností rezonuje nejen jako připomínka svobody a demokracie, ale hlavně jako příběh studentstva. V roce 1939 se 17. listopadu pod nacistickým stínem ze dne na den zavřely české vysoké školy a o 50 let později se ve večerních hodinách v téže den pustily do studentské demonstrace obušky pořádkových sil. Několika desítkám studentů ale listopad 1989 přinesl možnost stát se hlasem své generace. Co dělali lídři studentstva tehdy? A co dělají dnes? Změnili se?
reklama

Šimon Pánek

Pod označením studentský vůdce z roku 1989 se většině českých občanů zřejmě vybaví jméno Šimon Pánek. Ten během roku 1989 spoluzaložil studentské hnutí Stuha (společně s Markem Bendou, Jiřím Dienstbierem mladším atd). Cíl hnutí byl jasný - prosazení demokratických změn v tehdejším režimu. V (před)revoluční době Pánek studoval Přírodovědeckou fakultu UK a po 17. listopadu (během prvních studentských stávek) byl zvolen do předsednictva Koordinačního stávkového výboru studentů.

Následně se stal členem Občanského fóra (platformy prosazující občanské nezávislé aktivity) i vyjednávacího týmu Václava Havla. V 90. letech založil informační agenturu Epicentrum i Nadaci Lidových novin (dnes známa jako Člověk v tísni). Je držitelem medaile Za zásluhy z rukou prezidenta Václava Havla a dodnes se věnuje podpoře a rozvoji občanské společnosti v České republice.

Foto: Studenta

Marek Benda

Benda v neklidných dnech Sametové revoluce studoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a obdobně jako Pánek stál u zrodu studentského hnutí Stuha. Kvůli revolučním událostem ale studium nedokončil. Benda se postupně zapojil do příprav manifestace na Albertově i do dění po 17. listopadu, kdy byl jmenován do Koordinačního stávkového výboru. V roce 1990 spoluzakládal Křesťanskou demokratickou stranu, která se následně v roce 1995 sloučila s Občanskými demokraty. Marek Benda je v současnosti nejdéle působícím poslancem v dějinách České republiky.

Foto: Studenta

Martin Mejstřík

Mejstřík se už v roce 1987 podílel na vzniku studentského časopisu Akademie múzických umění Kavárna A. F. F. A., v němž se publikovala řada kritických článků. Redakčně se na tomto časopisu podíleli i tehdejší studenti spjati s organizováním demonstrací a stávek (budoucí režisér Igor Chaun, student žurnalistiky Pavel Žáček, Monika Pajerová i scenárista Petr Jarchovský). Začátek roku 1989 znamenal pro Mejstříka založení Studentského tiskového a informačního střediska.

Dále se aktivně podílel na demonstracích i stávkách. V listopadu 1990 byl spoluautorem manifestu studentských lídrů Ukradená revoluce, ve kterém studentští vůdci projevili zklamání nad porevolučním vývojem v Československu. Mejstřík se poté věnoval nejprve obecní politice na Praze 1 a následně se stal i senátorem. V současnosti se stáhl do ústraní a věnuje se opravám starého statku a hospodářství.

Foto: Studenta

Pavel Žáček

Žáček se už na začátku roku 1989 stal místopředsedou Studentského tiskového a informačního střediska a byl jedním z organizátorů studentské demonstrace k příležitosti 17. listopadu. V prosinci 1989 založil nezávislý čtrnáctideník Studentské listy a v 90. letech pracoval na Úřadu dokumentace a vyšetřování činnosti Státní bezpečnosti (v roce 1995 přejmenován na Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu).

K 1. lednu roku 2008 se stal prvním ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů. Po úspěšné kandidatuře do Poslanecké sněmovny se v roce 2017 stal poslancem.

Foto: Studenta

Igor Chaun

Igor Chaun začal v roce 1987 studovat katedru scenáristiky a dramaturgie na pražské Filmové akademii. Po událostech 17. listopadu se stal členem Koordinačního stávkového výboru studentů za FAMU. V 90. letech se poté věnoval natáčení dokumentů i seriálů, z nichž je nejznámějším dílem Česká soda.

V posledních letech je Chaun znám jako propagátor esoteriky, přičemž si v tomto odvětví založil i firmu Goscha o. s. Od Českého klubu skeptiků Sisyfos dokonce za své propagování esoterismu dostal anticenu Bludný balvan.

Foto: Studenta

Monika MacDonagh-Pajerová

Monika Pajerová byla v dobách neklidného listopadu rovněž reprezentantkou organizace Studentského tiskového a informačního střediska a s městským výborem Socialistického svazu mládeže připravovala demonstraci na Albertově. Po 17. listopadu byla jmenována do Koordinačního stávkového výboru studentů a vystupovala jako jeho tisková mluvčí. V začátku 90. let pak pracovala na na ministerstvu zahraničních věcí, kde působila jako kulturní atašé na českém velvyslanectví v Paříž. Je autorkou několika knih na téma listopadové revoluce. Její dcera je Ema Smetana.

Jak vnímáte 17. listopad vy? Demonstračně, vzpomínkově, nebo jako každý jiný den?

reklama

Nejčtenější za měsíc

Nejnovější