reklama
 
mladý zemědělec

Pro peníze do zemědělství nelez. Jenže bez mladých zemědělců to půjde stěží

Farmář, dojič, sběrač ovoce, traktorista, nebo zootechnik. O práci v zemědělství není mezi mladými Čechy (ani Češkami) zájem. Jsou krávy a obilí dostatečně sexy? Mají mladí zemědělci dostatek financí? A co na to Ministerstvo zemědělství a EU?
reklama

Status quo

Mladé zemědělce potřebovat budeme. Jejich nedostatek momentálně představuje problém pro celou Evropu a Česko v tomhle trendu není výjimkou. Dle Zprávy o stavu zemědělství z roku 2016 (novější zatím od Ministerstva zemědělství nemáme) je věková skladba pracovníků v agrárním sektoru tak trochu alarmující. Největší počet agrárníků totiž najdeme mezi lidmi ve věku 45-59 let (39,4 %) a mezi lidmi ve věku 30-44 let (36,4 %). Nižší podíl následně představují pracovníci ve věku 60 a více let (12,5 %) a (ne)překvapivě nejméně zastoupeni jsou ti nejmladší 15-29 let (11,8 %).

Bez mladých to nepůjde

Nedostatečná generační obměna v zemědělství může mít pro Českou republiku (potažmo celou Evropu) vskutku neblahé důsledky. Málo mladých agropracovníků znamená jak ohrožení produkce tuzemských potravin, tak snížení konkurenceschopnosti agrárního sektoru díky malému využívání nových technologií a inovací i nedostatek kvalifikovaných pracovníků. V konečném důsledku je ale ohrožena i celá česká krajina, o kterou se bude starat čím dále méně zemědělců (nemluvě o obecném kulturním i socio-ekonomickém úpadku venkova a odchodu mladých lidí do měst).

S Anetou Zachovou, šéfredaktorkou zpravodajského portálu EURACTIV.cz a Davidem Brožem, prezidentem Společnosti mladých agrárníků, jsme dneska debatovali o možnostech mladých lidí v českém zemědělství. Jaké jsou největší překážky a co nás může zachránit?

Zveřejnil(a) Studenta.cz dne 21. November 2018

Málo peněz…

Zemědělským problémem číslo jedna je málo peněz za práci. Mzdy v zemědělství (včetně lesnictví a rybářství) dlouhodobě setrvávají pod úrovní mezd nejen v průmyslu, ale i v kontextu národního hospodářství.

Podle Českého statistického úřadu dosáhla průměrná mzda v česku v 2. kvartálu roku 2018 na 31 851 Kč (dobrý!). V Českém zemědělství je průměr podstatně nižší - činí pouhých 24 762 Kč (sice je to o 1707 korun lepší než před rokem, ale i tak). Obecně vzato tak zemědělská práce patří mezi jednu z nejhůře placených činností v ČR.

Další problém: Nedostatek půdy i špatné PR

Pokud už se mladí lidé odhodlají vstupit do zemědělské branže (nebo třeba pokračují na rodinné farmě) a chtějí si obdělávat vlastní pole, potýkají se s množstvím dalších problémů. Dle výzkumu Evropské komise Potřeby mladých farmářů z roku 2015 mezi takové problémy patří nedostatek možností zakoupení a pronájmu půdy, složité dotace, komplikovaný přístup k úvěrům i nedostatek kvalifikovaných pracovníků a nízký stupeň mechanizace.

Daniel Adam - farmář
life
 
Mladý farmář Daniel: Smrdíme hnojem a zdržujeme na silnici. Tak nás vnímá, kdo o naší práci nic neví
26. 6. 2018
4 minuty příběhu

Nemluvě o špatném PR, které zemědělství ve společnosti má (těžké pracovní podmínky od rána do večera, nízké mzdy a pořad Farmář hledá ženu situaci nezlepšuje). Svou roli v zásadě hraje i motivace možných studentů jít studovat lukrativnější obory v oblasti IT, kybernetiky, či robotiky.

 

Priorita EU a Ministerstva zemědělství? Podpora mladým zemědělcům

Společná zemědělská politika EU se snaží mladé zemědělce podporovat finančně tzv. specifickou platbou mladým zemědělcům za hektar obdělávané půdy. "Evropské předpisy nově umožnily vyplatit mladým zemědělcům až dvojnásobnou částku oproti předchozím rokům. Toho jsme využili v maximální možné míře, protože podpora začínajících zemědělců patří k dlouhodobým prioritám našeho úřadu. Potřebujeme generační obměnu a usnadnit start těm, kteří u nás se zemědělstvím začínají," řekl v tiskové zprávě z tohoto roku ministr Miroslav Toman.

Společná zemědělská politika

Nejstarší politika EU vznikla již v 50. letech, aby podpořila produkci potravin ve válkou roztřesené Evropě a aby umožnila volný a férový obchod se zemědělskými produkty. V dnešní době má podobu dotací, které mohou evropští zemědělci získávat prostřednictvím přímých plateb nebo z programů zaměřených na rozvoj venkova.

Hlavním smyslem společné zemědělské politiky je produkce kvalitních potravin s ohledem na životní prostředí. Politika také usiluje o zvyšování životní úrovně zemědělců - dává jim jistotu stálého finančního příjmu a podporuje jejich investice v sektoru. Čím dál více se také zaměřuje na financování mladých začínajících zemědělců či moderních technologií.

Evropská komise myslí na mladé farmáře i v dalším rozpočtu EU v období let 2021 až 2027. Podle současných návrhů by státy EU musely vyčlenit minimálně dvě procenta přímých plateb na začínající zemědělce (a to je dobře!). Mimo finanční pomoci nabízí Evropská unie i mezinárodní stáže a výměnné pobyty.

Založíte vlastní farmu? Půjdete na zemědělku? Nebo aspoň sbírat chmel? Věříme, že nyní je na to skvělá příležitost.

reklama

Nejčtenější za měsíc

Nejnovější