reklama
 
technologie v zemědělství

Chytré farmy a chytrá pole. High-tech zemědělství přichází

Nad lesem poletují drony, pole obdělávají samořídicí traktory, senzory v půdě dokážou rozpoznat, kdy a co je potřeba zalévat. Farmář, farmářka i farmářské děti sedí v teple rodinného krbu a celý chod hospodářství pozorují on-line na smartphonu. Nepíše se budoucnost, píše se rok 2018.
reklama

Zemědělská sci-fi technologie

Málokdo si spojuje tu nejprogresivnější a nejmodernější technologii s něčím tak nesexy, jako je zemědělství. Hlína, špína, zvěřinec, kuřinec a taky neustálý kolotoč povinností ohledně farmaření (támhle podojit krávu, tohle zasít, hele, žně). Kykyryký! Technologie, robotizace i automatizace ale z agrárnictví začínají dělat ideální práci pro generaci digital natives, ajťáky, kreativce i high-tech nadšence (plus mladé rodiny welcome). Zároveň se v agrosvětě začíná objevovat velké neorané businessové pole jak pro zajeté firmy, tak pro rodící se start-upy. Věřte, nebo ne, ale zemědělství 4.0 je tady.

Drony (i) místo včel

Drony lze v zemědělství využít hned několika způsoby. Tihle šikovní létající pomocníci někdy až překvapují svým širokým spektrem možného využití. Kromě představitelného hlídání vlků, lišek i kun a monitoringu podivných osob mohou rovněž snímkovat a analyzovat krajinu. Některé start-upy jdou dokonce tak daleko, že v současnosti začínají pracovat s myšlenkou dronů-sazečů. Představte si armádu dvou set bezpilotních kvadrokoptér, jak s robotickou přesností sázejí třeba les. Umíte si představit tu úsporu času a lidské energie? Po hlazení dronu vám navíc nezůstanou na šatech chlupy a srst (čili jsou vhodné i pro alergiky).

Program rozvoje venkova Evropské unie

Můžou si (i mladí) zemědělci tyhle high-tech vychytávky dovolit? Pokud zrovna nedisponují vlastními financemi nebo prostě nevyšla úroda, je tady možnost využít Program rozvoje venkova Evropské unie. Moderní high-tech v zemědělství je investicí nejen do budoucnosti jídla, ale svým způsobem i do boje se suchem (například monitoring vláhy půdy). Evropská unie chce dotacemi přilákat do agrosektoru mladou krev, a odstranit tak předsudky se zemědělstvím spojené (agro už fakt není jen hnůj). Pokud tedy uvažujete o zemědělce nebo založení chytré farmy, koukněte na stránky Státního zemědělského a intervenčního fondu. Najdete zde vše - harmonogram různých dotačních výzev, příručky, jak vyplnit žádost, i to, jak o dotace zažádat.

Tím to ale s drony nekončí. S různými technologickými přídavky lze z dronu udělat poměrně jednoduše i létající minilaboratoř. Pokud létajícího kamaráda vylepšíte například o tepelné senzory, snadno odhalíte, která část pole, sadu nebo zahrádky potřebuje zalévat více a která méně. Nehledě na skenování rostlin pomocí infračerveného světla, které může zavčas odhalit nemoci plodin a rostlin i potenciální škůdce.

sucho
life
Boj se suchem. Aneb jak je důležité míti vodu v krajině
30. 9. 2018
3 minuty o problémech v zemědělství

Agrobots (Agrární roboti)

Čapek by se možná zbláznil štěstím, že jím vymyšlené slovo konečně dostává reálný obraz. Roboti v zemědělství sice (zatím) nevypadají moc jako lidé, ale o to více práce zastanou. (Lidé i jejich kopie jsou přece jen leniví, že jo). Roboti tak v současnosti dokážou sami zasít, postarat se o zalévání, nebo dokonce i sami sklidí sklizeň, uspořádají ji do bedýnek a nakonec odešlou ladně a skladně na export. Zemědělci se pak jen postarají o účty za elektřinu a sem tam provedou optimalizaci a opravu robopracovníků.

Roboti jsou ale skvělými spolupracovníky i v sektoru práce se živočišnou výrobou. Typickým příkladem jsou robotičtí dojiči a dojičky (tzv. robotizované dojné stanice). Nejen že dojí a dojí a šetří čas farmářům, ale jsou i skvělým pomocníkem v případě nedostatku zaměstnanců. Doplňkem k takovéto robotické stanici jsou v současné době e-obojky schopné měřit a vyhodnocovat procesy v těle krávy natolik přesně, že vypočítají čas, kdy kráva potřebuje podojit. Na telefon pak jen přijde textovka (selfie to bohužel ještě neumí) se jménem krávy, farmář ji odvede k robostroji a může jít drbat za uchem jinou. Objem vydojeného mléka může průběžně kontrolovat on-line.

Foto: Shutterstock.com

Kouzla samořídicích traktorů

O semi-autonomních i kompletně autonomních vozidlech slyšíme z Facebooku i "skutečných" zpráv téměř neustále. Valí se to všemi směry. Představa autodopravy bez přítomnosti řidičů je fascinující (i když lehce děsivá). Pokud ale vezmeme v potaz samořídicí traktory, nic moc děsivého na tom není. V poli jen stěží způsobí nějakou vážnou dopravní nehodu a vypadají celkem přátelsky. Navíc poskytují farmářům obrovské množství výhod. Jezdí kdykoli, kdy je potřeba sklízet. Nepotřebují odpočinek (jen občas nabít), nemají pracovní dobu a dají se ovládat i kontrolovat skrze aplikaci. Ta pak zase sama spočítá, co už traktor všechno udělal, kolik toho najezdil, jak moc sklidil, a na závěr se rovnou zeptá, jak bylo dnes v práci.

Virtuální (i jiné) reality

Příchod dalších realit (smíšených, virtuálních i rozšířených) do reality zemědělské s sebou přináší tuny vychytávek. Úplně základní agro-vychytávkou VR (kterou si lze vyzkoušet už dnes) jsou 360stupňové prohlídky malých farem. Pokud disponujete VR brýlemi, tak jen mrknete, jak to na takové farmě vypadá. Jestli tam mají dostatečné množství zvířat, zeleně a ubytovacích kapacit s wi-FI (případně dostatek homemade produktů). A voilà - už vyrážíte. #agroturistika

Evropští farmáři stárnou

Z dostupných dat z roku 2016 je procento farmářů pod čtyřicet let pouhých 10,9 % (v ČR jen 10,2 %). Mladí lidé se tedy do zemědělství zrovna nehrnou a hrozí nedostatečná generační obměna. Jak to změnit? Evropská unie se v rámci Společné zemědělské politiky snaží o zavedení inovací v zemědělství, a tím o zvýšení zájmu o agrárnictví u mladých lidí. Inu, kdo by si nechtěl dát na Instagram droní fotku své farmy nebo selfie se samořídicím traktorem?! #tochceš

Klíčovější funkcí VR a podstatným ulehčením pro farmáře bude využití technologie v oblasti veteriny. Zatímco dnes veterináři může trvat XXL hodin, než přijede poskytnout první pomoc zvířatům, s VR headsetem a kamerou se farmář bude moci propojit s veterinářem prakticky kdekoli a kdykoli. Veterinář pak reálně uvidí, co se s vaším zvířetem děje, navrhne postup a bude vás instruovat vhodnými kroky k okamžité pomoci.

Daniel Adam - farmář
life
 
Mladý farmář Daniel: Smrdíme hnojem a zdržujeme na silnici. Tak nás vnímá, kdo o naší práci nic neví
26. 6. 2018
4 minuty příběhu

Jak to uřídit? Nechte to na IoT.

Fenomén IoT (z anglického Internet of Things) je síť propojující věci každodenní potřeby mezi sebou do jednoho chytrého celku - třeba do podoby chytré domácnosti. Clever domácnost dneska umí monitorovat vyprané prádlo v pračce (pošle notifikaci), nedostatek mléka v lednici (pošle notifikaci), vytopení souseda (notifikaci pošle asi i soused). IoT v kontextu zemědělství má ale mnohem rafinovanější a prospěšnější využití.

Chytrá farma totiž dokáže propojit všechny výše zmíněné technologie, a nabídnout tak farmářům i zemědělcům rozhodující data umožňující analýzu situace, jako je sucho, dlouhodobá vlhkost půdy, (ne)dostatečné množství světla nebo požár v lese i na poli. To všechno hned a teď, v podstatě živě. Příchod chytrých farem a chytrých polí tak možná znamená největší revoluci v zemědělství od dob té neolitické (v neolitické lidstvo přešlo od lovců a sběračů k usedlému zemědělství, v té chytré už možná lidstvo ani nebude potřeba).

reklama

Nejčtenější za měsíc

Nejnovější