reklama
 
Sumatra - dobrovolník Prales dětem

#pozNEJ: Dobrovolníkem v deštném pralese. Proč je třeba ho chránit?

Měsíc v džungli a na tropických ostrovech Sumatry mi dal víc než bych byla vůbec schopná vstřebat:) 🌞Jako dobrovolníci jsme se zapojili do ochrany tropického deštného pralesa na Sumatře a do ochrany Indického oceánu v souostroví Pulau Banyak. Proč je třeba je chránit?
reklama

Skončila jsem jednu pracovní etapu a neměla jsem to v hlavně moc uspořádané. Měla jsem jen nutkavý pocit, že bych ráda aspoň chvíli dělala něco, co má větší smysl. Ten pocit měl ale také 3 podmínky:

  1. dělat něco pro někoho zadarmo
  2. dělat manuálně/fyzicky, abych odpočinula hlavě
  3. dělat to hodně daleko

Takže bylo jasno. Pojedu dělat dobrovolníka pro Green Life- Prales dětem.

Skupina dobrovolníku u Tygřího domu - výchozí bod před džunglí
Skupina dobrovolníku u Tygřího domu - výchozí bod před džunglí Foto: Irena Rákosová

Green Life a jeho činnost

Nic moc jsem neplánovala, jen jsem si vyřídila propadlý pas a letenky a těšila se na měsíc mimo civilizaci na druhé straně planety. Bez mobilu, internetu, elektřiny, vody z kohoutku nebo splachovací toalety.

REZERVACE GREEN LIFE "Vykupujme pralesy dříve, než je vykoupí ti, kteří je chtějí zničit!" 1 000 000 lidí po 1 aru = 10 000 ha deštného pralesa... JE TO NA NÁS VŠECH!

Zveřejnil(a) PRALES DĚTEM CZ dne 04. September 2018

Green Life - Prales dětem bojuje proti kácení deštných pralesů a to tak, že vykupuje pozemky a dělá z nich národní rezervaci, kterou chrání. Místní tedy nemají možnost pralesy kácet, protože už je nevlastní. Během 9 let vybudovala soukromou rezervaci o rozloze 107,3 ha. Jsou zde tři pralesní tábory jako zázemí pro dobrovolníky a ostrahu a hranice rezervace jsou viditelně označovány a střeženy proti pytlákům a ilegálním dřevorubcům. Jako první neziskovka v celé Indonésii mají právo pytláky zatýkat a zabavovat jim zvířata. Spolek Prales dětem takto vrátili zpět do přírody skoro 40 krajt, 6 varanů skvrnitých, 25 outloňů, 2 mangusty a skoro 100 želv.

Sumaterský deštný prales

Tropický deštný prales na Sumatře býval druhým největším pralesem na světě. Každou minutu zmizí z povrchu zemského zhruba 40 hektarů tohoto pokladu a to díky palmovému oleji. Často bývají označovány jako "rajské pralesy". Právě indonéské pralesy jsou domovem neuvěřitelného počtu endemitů - rostlin a živočichů, kteří se nevyskytují nikde jinde na Zemi. Na Sumatře je to např. tygr sumaterský (posledních 300-500 kusů na světě) nebo největší květina na světě, metrová raflézie, slon sumaterský nebo nosorožec sumaterský, kteří ale zároveň patří ke kriticky ohroženým. Indonéský prales je mimo jiné útočištěm posledních volně žijících orangutanů, nejohroženějších velkých lidoopů.

Proč by nás, Evropany, měl zajímat deštný prales na Sumatře?

Říkáme jim plíce světa a přitom je sami ničíme. Téměř 70 % všech světových pralesů už bylo zničeno díky kácení dřeva a masivní výsadbě palmy olejné a kaučukovníku - z toho velká část byla vykácena v posledních třiceti letech. Posledních 30 % pralesů, které na naší planetě máme, je kriticky ohrožených. 

Pohled na sumaterský deštný prales z "pralesní vyhlídky" (900 m.n.m.)
Pohled na sumaterský deštný prales z "pralesní vyhlídky" (900 m.n.m.) Foto: Irena Rákosová

Víš, že… Indonésie sice zabírá jen 1,3 % zemské souše, ale vyskytuje se zde 10 % všech známých druhů kvetoucích rostlin, 17 % ptáků, 12 % savců, 16 % plazů a 16 % obojživelníků?

Co jsem se dozvěděla od Aliho – velitele tygří hlídky

  • orangutani si staví každý den nové "hnízdo" ve výšce průměrně 18 m nad zemí, je to také nejpomaleji se rozmnožující zvíře (matka vychovává jediného potomka až 8 let)
  • v pralese můžeš najít svítící houby
  • zoborožci, obrovští chránění ptáci, vydávají při vzletu zvuk jako kachny #dosvědčím
  • vlastnit palmu olejnou je pro Indonésany něco jako známka "vyšší třídy", jako by ten, kdo má víc palem, byl lepší člověk
  • pralesní mužíčci mají obráceně nohy, aby se nedaly vystopovat (dobře, to už je trošku moooc, #věřnebonevěř)
  • Indonésané nepoužívají kurkumu pouze na vaření, ale díky její antiseptické a antibakteriální schopnosti také na léčení a hojení ran
  • životnost palmových plantáží je 20-30 let a jakmile "doslouží", tak se pravděpodobně nedají znovu obnovit a zůstanou po nich jen pouště

Jak žije dobrovolník v pralese, "plících světa"

Představ si, že tě ráno budí tlupa gibonů, sprchuješ se v malém vodopádu v řece, ke které vede strmých 100 schodů, chodíš spát, když se setmí a vstáváš, když se rozednívá. Nepotřebuješ elektřinu ani internet. Vaříš bez ledničky vegetariánskou stravu, kterou vybíráš podle toho, co se může první zkazit. Už jen tohle byla zkouška ohněm pro spoustu masožroutů:) Žili jsme tam prostě v souladu s přírodou.

Sumaterský džungle po východu slunce
Sumaterský džungle po východu slunce Foto: Irena Rákosová

Naše práce v pralese spočívala hlavně v kácení a prosekávání stezek pomocí mačet a kos, aby byly průchozí pro tygří komando a protipytlácké hlídky. Chodili jsme na treky do džungle s výkladem místního velitele komanda, který nás učil poznávat pralesní rostliny a zvířata.

Prosekávání džungle dobrovolníky
Prosekávání džungle dobrovolníky Foto: Irena Rákosová

Jiné dny jsme sbírali fotopasti umístěné v pralese, které mají za úkol monitorovat pohyb zvířat na území rezervace. Starali jsme se o zázemí dobrovolníků - tedy chatky v kempech, které jsme natírali, renovovali, opravovali.

Zázemí pro dobrovolníky - Tygří dům
Zázemí pro dobrovolníky - Tygří dům Foto: Irena Rákosová

Během večeře jsme si promítali fotky z fotopastí a zjišťovali, která zvířata žijí kolem nás, aniž bychom to vlastně věděli. Na fotopastech jsme viděli např. divoké pralesní kozy, cibetky, makaky, pávy, jeleny, dokonce medvěda malajského a samotného krále džungle - tygra sumaterského. To je podle mě ten největší úspěch činnosti Green life, v loňském roce se do rezervace vrátila tygřice a porodila tu dvě tygřata. 

A není jediná. Po několika desítkách let se na území rezervace vrátili divocí pralesní sloni sumaterští.

Proč je vlastně palmový olej takové zlo?

Palmový olej nebo tuk je produktem palmy olejné, která je masivně vysazována na úkor deštných pralesů a ohrožených druhů zvířat. Palmový olej se přidává do benzínu, do potravin, do kosmetiky a mnoha dalších výrobků prodávaných i u nás v České republice. Proč? Protože je daleko levnější než ostatní rostlinné oleje a vydrží déle při zpracování. 

Palma olejná
Palma olejná Foto: Studenta

Je také příčinou rapidního odlesňování a požárů v JV Asii, často technikou vypalování, což má za následek uvolňování množství skleníkových plynů. Problém je plantážní model pěstování palmy olejné v Indonésii. Pěstuje se totiž jako monokultura, která, aby se Indonésanům finančně vyplatila, musí mít velikost minimálně 4 000 ha (průměrné plantáže jsou ale mnohem větší, od 10 000 - 25 000 ha). Takto rozsáhlé plantáže zásadním způsobem mění okolní krajinu a ovlivňují životní prostředí - zvyšují povodně a erozi půdy, mají obrovské nároky na vodu, vyčerpávají z půdy živiny. Výzkumy ukazují, že na plantážích prakticky chybí všechny hlavní složky pralesní vegetace. Nemluvě o tom, že v palmovém průmyslu se používá velké množství pesticidů, které kontaminují řeky, mořské zálivy a zabíjí ryby.

Plantáže palmy olejné
Plantáže palmy olejné Foto: Studenta

Nevíš, jaké produkty obsahují palmový olej? Vyzkoušej tento web nebo si stáhni apku.

Máš už taky svůj ar pralesa?

Každý z vás může zachránit svůj ar deštného pralesa ve prospěch rozšíření rezervace Green Life na Sumatře tím, že si tento ar koupí za 900 Kč nebo za 75 Kč/měsíčně. Jen díky těmto darům už má rezervace přes 100 ha. Tak to nás asi nezabije co? Zapoj se.

Závěrem. Jak řekla jedna moudrá žena, my-lidé přeci Zemi nevlastníme, jsme tu jen na návštěvě. A když jsi na návštěvě, tak si taky zouváš boty ne?

Zdroj: 
Prales dětem
Sedmagenerace.cz
ČOLAS David, Bakalářská práce: Dopady pěstování palmy olejné na životní prostředí a místní komunity

reklama

Nejčtenější za měsíc

Nejnovější