reklama
 
Připravte se. Nastupují obory budoucnosti

Připravte se. Nastupují obory budoucnosti

Nejde ani tak o to, jaké obory se vyplatí studovat teď. Jde spíš o to, jaká odvětví ovládnou příštích dvacet zajisté turbulentních let. Možná se budete divit, ale navzdory „tradici“ nepůjde jen o technické obory. Vítejte v budoucnosti.
reklama

Základní premisu známe asi všichni: už teď chybějí prakticky napříč zeměkoulí nejrůznější technické profese – všemožní inženýři (přes dopravu, životní prostředí nebo komunikační technologie), chemici, a hlavně ajťáci. Už teď je firmy takřka nosí na rukou a plní jim kdejaké přání. Od flexibilní pracovní doby, potažmo přímo práce z domova, přes permanentky do posilovny po firemní herny nebo svačiny zadarmo (srdečně zdravíme do Googlu nebo Skypu).

Nebudeme si lhát, poptávka po výše zmiňovaných absolventech určitě bude i v následujících letech – už jen z té logiky, že v prvních ročnících jich je chronický nedostatek už několik let. A těžko si lze představit situaci, kdy by se najednou všichni středoškoláci vrhli jen na vyjmenované obory.

Ve Studentě jsme se ale podívali trochu dál. Ani ne tak na obory, které v budoucnu budou v životopisech nedostatkové (nebo více nedostatkové než doposud), ale spíš na obory, které v následujících letech získají na zvuku a důležitosti. Ruku v ruce s tím, jak půjde dopředu pokrok lidstva a jak se bude vyvíjet naše společnost.

Foto: Studenta

Už teď totiž (resp. loni) třeba Ministerstvo práce a sociálních věcí odhaduje, že některé dnes absolutně běžné profese do 20 let nebudou potřeba. Jsou mezi nimi například administrativní pracovníci, montážní dělníci nebo prodavači. Naopak mezi těmi, které určitě budeme ještě za 20 let potřebovat, jsou lékaři, vědci nebo zákonodárci.

Co je malé, je i užitečné

Nebudeme si lhát ani podruhé. Budeme-li mluvit o oborech budoucnosti, většinou se budeme pohybovat v technických vodách, protože zkrátka po humanitně vzdělaných lidech je poptávka dlouhodobě menší a do budoucna nejspíš bude ještě menší. Ale nepředbíhejme.

Jedním z oborů budoucnosti budou nesporně nanotechnologie. Ač nanotechnologii neformálně „založil“ slovutný vědec Richard Feynman koncem padesátých let, rozmach tento obor začíná zažívat až teď. Co je malé, je totiž roztomilé, neškodné, a hlavně užitečné. Pomocí nanotechnologií se v příštích letech můžeme dočkat efektivní léčby rakoviny nebo nemoci AIDS. Nanotechnologie stojí za novými multifunkčními a hi-tech materiály, které mohou například zrychlit přenos informací a jeho přesnost, které jsou prakticky nezničitelné a které se hypoteticky mohou samy opravit. Což už ale zavání autonomním uvažováním, které otevírá téma vzpoury strojů (no, spíš stroječků) a celosvětové apokalypsy. Na druhou stranu, z vesmíru se na nás odněkud určitě řítí meteorit. A určitě to bude vypadat líp, když dopadne do zdravého, nablýskaného, nepoškrábatelného a samoopravovacího světa.

Jedna z mála nadějí lidstva

Jedeme dál. Meteorit je hypotetickou hudbou daleké budoucnosti. Do té doby je potřeba řešit a ideálně i vyřešit palčivější problémy. Docházející ropu, nedostatek pitné vody v některých oblastech světa, hladomor, nedostupnou lékařskou péči a mnoho dalších (jenže to bychom tu s výčtem byli ještě za dva dny).

Do 20 let mohou zaniknout:

  • Administrativní pracovníci, sekretářky apod.
  • Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod.
  • Montážní dělníci výrobků a zařízení
  • Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí
  • Obsluha stacionárních strojů a zařízení
  • Zpracovatelé potravin, dřeva a textilu
  • Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají
  • Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci
  • Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie
  • Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice

Minimálně dva poslední vypočítané globální problémy může výrazně napomoci vyřešit biotechnologie. V laboratorních podmínkách totiž mohou upravené bakterie třeba začít vyrábět v poměrně velkém množství antibiotika nebo třeba inzulin. Biotechnologie může pomoci s čištěním pitné vody.

Hlavně ale do oboru biotechnologie patří geneticky modifikované organismy, tedy v dnešní době takřka démonické GMO.

Rozhodně nemáme ambici stavět se na stranu zastánců nebo odpůrců geneticky upravených plodin. Faktem ale je, že zvláště v rozvojových oblastech světa, kde je zemědělství, a hlavně nějaký smysluplný výnos ze skromných políček poněkud obtížné, je GMO šancí pro místní obyvatele. Geneticky upravené plodiny jsou odolnější vůči škůdcům, uměle jim lze přidat vitaminy, které třeba malé děti ke správnému vývoji potřebují, nicméně jsou pro ně nedostupné. Mimochodem GMO má v současnosti poměrně velký úspěch v některých oblastech Afriky nebo Asie – právě díky výše vyjmenovaným výhodám oproti „klasickým“ plodinám.

Humáči, nezoufejte!

Budoucnost ale nebude patřit jenom technikům. Šanci dostanou i nadšenci do humanitních věd. Velkou příležitostí pro ně bude data science. Obor, který doposud nemá uspokojivý a výstižný český ekvivalent.

Nepostradatelnost lidí, kteří umějí komunikovat s vnějším světem, rozumějí jednotlivým společenským vrstvám a jejich chování a umějí analyzovat třeba data ze sociálních sítí (návštěvnost, aktivita, návratnost a podobně), si začaly uvědomovat velké společnosti v čele s Facebookem nebo Twitterem.

Foto: Studenta

Tyto i další převážně americké firmy začaly v posledních letech budovat celá nová velká oddělení odborníků na lidské chování, která mají za úkol jediné. Zatraktivnit obsah nebo službu co největšímu počtu lidí. Se vší úctou, tento vhled do situace má asi jen málokterý ajťák nebo technik.

Znalci data science jsou důležití především pro sociální sítě. Zástupci tohoto progresivního oboru třeba vymysleli vychytávku, která vám na LinkedInu nebo na Facebooku nabízí k přidání lidi, které můžete znát (a většinou je znáte). Stačilo provést úvahu, že když Bára zná Aničku a Davida, s velkou pravděpodobností se bude znát i Anička s Davidem. Proč je tedy všechny nepropojit?

S tím, jak půjdou dopředu současné i nové sociální sítě a jak se bude vyvíjet samotná společnost, je prostě potřeba, aby někdo studenou techniku obalil do plyše a udělal ji více „user friendly“.

Zajímá vás víc? Obory budoucnosti vám v listopadu přineseme jako seriál zde na webu. Každý týden tu najdete jeden z nich, tak nás sledujte!

Text: Nela Vejvodová

Foto: bigstockphoto.com

reklama

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější