reklama
 
Kde se vzala Greta?

Kde se vzala Greta Thunberg? Šest let studovala fakta o klimatických změnách

Greta Thunberg promluvila 23. září na klimatickém summitu v newyorském sídle OSN. „Vašimi prázdnými slovy jste mi ukradli mé sny a mé dětství,“ zkritizovala po několikáté státníky za nečinnost a vyzvala je, aby okamžitě jednali. Kdo ale je tato mladá environmentální aktivistka a kde se zrodila její potřeba bojovat za ochranu životního prostředí?
reklama

Dnes šestnáctiletá Greta se narodila do poměrně zaopatřené rodiny, je dcerou operní pěvkyně Maleny Emman a herce Svanteho Thunberga, což zdánlivě vytváří podmínky pro bezproblémové dětství. Jedním z jejích snů bylo například stát se astronautkou. Přesto o ní rodiče říkají, že byla vždy odlišná od ostatních dětí. Když v osmi letech ve škole poprvé zaslechla o globálním oteplování, nedokázala se smířit s faktem, že tomu dospělí pouze přihlížejí. V jedenácti pak propadla do těžkých depresí, a jak se přiznala loni v prosinci na TEDx, přestala téměř jíst a mluvit. 

Prospěšné problémy

Před 4 lety Gretě doktoři diagnostikovali lehkou poruchu autistického spektra zvanou Aspergerův syndrom. Problém pojmenoval ve 40. letech minulého století dětský lékař Hans Asperger a popsal ho mimo jiné jako potíž se sociální interakcí a nonverbální komunikací. Tony Attwood, světová autorita v léčbě Aspergerova syndromu, diagnózu popisuje tak, že pacienti se obvykle vyznačují přímostí, upřímností, odhodláním a silným smyslem pro sociální spravedlnost. Sama Greta Thunberg svou vášeň o ochranu klimatu částečně připisuje jejímu vidění světa v přísných, černobílých podmínkách. Nemoc často oponenti využívají v argumentech proti ní, na což na Twitteru reagovala tweetem: "Když hateři útočí na vzhled a odlišnosti, znamená to, že nemají žádné další argumenty. A v tu chvíli víš, že vyhráváš! #aspiepower." Trpí také ADHD a prý se, nejspíš díky kombinací těchto nemocí, dovede spoustu hodin soustředit na jednu věc. 

Greta uvodni komentar
life
#komentář: Nejlepší PR jsou hejty. Věděl to Ježíš, ví to i Greta
27. 9. 2019
2 vyhrocené minutky

Téměř 6 let vydržela vyhledávat informace o tématu klimatických změn, v průběhu tohoto času přestala jíst maso, kupovat nepotřebné věci a od roku 2015 nelétá ani letadlem. Ke snížení uhlíkové stopy přiměla také celou rodinu - přešli na veganskou stravu, nelétají letadlem (kvůli čemuž její matka dokonce omezila i mezinárodní kariéru operní pěvkyně), po Stockholmu jezdí na kolech, pořídili elektrické auto, které využívají jen v opravdu nutných případech, instalovali solární panely a začali pěstovat vlastní zeleninu na pozemku za městem. Greta vzdala i svůj sen stát se astronautkou, protože, jak poukazuje, tento průmysl zatím produkuje hodně emisí. 

Na základě mnohaleté rešerše tématu má přehled mimo jiné o tom, kolik emisí ročně vyprodukuje Švédsko. V rozhovoru pro The New Yorker Greta upozornila, že ačkoliv by měly bohaté státy snižovat emise o 15 % za rok, ve Švédsku - které je považováno za vzor v zelené politice - jen za první kvartál 2019 vzrostly o 3,6 %.  Na tomto základě napsala článek "Švédsko není příkladem," kde podotýká, že i přes nejlepší plány její země nekouká dál než za rok 2050.

Udržitelna? Ne, neni uvodni fotka
life
4 věci, které považujete za ekologické, ale ony planetu naopak ničí
22. 8. 2019
2 ekologické minutky

Škola? Díky, raději stávku? 

"Uvědomila jsem si, že nikdo nedělá nic, aby tomu předešel, takže jsem musela něco udělat já," vysvětluje mladá aktivistka, proč začala loni v srpnu před švédskými parlamentními volbami denně sedávat před tamním parlamentem a upozorňovat na nutnost konečně začít naslouchat vědcům v otázkách klimatu. K činu ji inspirovala Rosa Parks, nejznámější aktivistka za práva černochů v USA, která byla roku 1955 zatčena poté, co v autobusu odmítla uvolnit místo bělochovi a rozpoutala tím obrovské protesty i vznik hnutí. "Zjistila jsem, že byla introvertka, já jsem taky introvertka," řekla Thunberg pro magazín Rolling Stone. Nápad této formy aktivismu ji vnukli také studenti z amerického Portlandu, kteří po loňské únorové střelbě vyšli do ulic a iniciovali celostátní protest za změnu zákonů o zbraních v USA. Sama prý preferuje akci před konverzací, a tak i po volbách 9. září pokračovala ve stávce každý pátek místo školy. 

Zprvu se Gretě nepodařilo k účasti přesvědčit ani členy ekologického spolku, jehož byla součástí. Snažila se alespoň aktivně vystupovat na sociálních sítích, posléze o ní začali psát média, čemuž zřejmě pomohli její veřejně známí rodiče nebo to, že jí pomáhal Ingmar Rentzhog, expert na PR a zakladatel start-upu, získávajícího prostředky pro investice do boje proti klimatickým změnám We Don’t Have Time. Postupně se přidávali i další studenti a Greta tak iniciovala Skolstrejk för klimatet (Školní stávku za klima). První celosvětová školní stávka (#FridaysforFuture) proběhla 15. března a odhadem se jí zúčastnilo více než 1,4 milionů studentů středních škol ve zhruba 300 městech 112 zemí. 

Co bychom měli změnit podle klimatické zprávy OSN z 8. srpna

  • Mnohasetstránková zpráva o změně klimatu, půdy a krajiny dosud nejpodrobněji mapuje souvislosti mezi suchozemským prostředím kolem nás, měnícím se podnebím a zemědělstvím. Vychází ze sedmi tisíc vědeckých publikací a navrhuje změny, které by zabránily dalšímu oteplování planety. 
  • Upozorňuje, že vypalováním lesů, vysoušením rašelinišť, degradací půdy, zbytečnou orbou, ztrátou humusu v půdě a dalšími zásahy produkuje člověk až čtvrtinu všech emisí skleníkových plynů, což je stejné množství jako připadá na sektor výroby elektřiny a tepla.  
  • Doporučuje chránit lesy, omezit konzumaci hovězího a vepřového masa, chránit rašeliniště a mokřady, pěstovat zejména místní zemědělské plodiny, rozvíjet agro-lesnictví, které prolíná zemědělství s lesy a podobně.

Politikům Greta Thunberg vytýká především to, že pro ochranu klimatu dělají příliš málo, a tudíž se chovají nezodpovědně zejména vůči mladým lidem. Říká, že budoucnost se netýká jen jí, ale i jejích dětí a vnoučat. Po státnících požaduje dodržování závazků Pařížské dohody (která má omezit emise skleníkových plynů), aby se planeta neoteplila o víc než 1,5 stupně oproti předindustriální době. "Klimatická krize už byla vyřešena. Máme všechna fakta i řešení. Všichni se musíme jen probudit a začít konat," řekla Greta loni na TEDx talk. 

Vyzývala třeba k hojnějšímu využívání obnovitelných zdrojů energie jako jsou solární fotovoltaika, větrné a vodní elektrárny, namísto uhlí, ropy a plynových elektráren, které současně produkují kolem čtvrtiny světových emisí. Thunberg apeluje také na jednotlivce, měli by podle ní změnit životní styl - omezit dopravu auty a letadly, omezit spotřebu masa a snížit produkci odpadu. Přes léto zase zdůrazňovala, že vlna veder, kterých jsme ve střední Evropě svědky, není normální.

příroda, les
life
Ekosexualita: Znásilňování nebohé přírody, nebo způsob, jak zachránit planetu?
20. 3. 2019
4 minuty eko tématu

Na uplynulé šestidenní návštěvě hlavního města USA Washingtonu chtěla například přimět prezidenta USA Donalda Trumpa, aby před klimatickým summitem OSN změnil svůj pohled na ochranu klimatu. Trump totiž patří mezi několik málo vůdců, kteří otevřeně zpochybňují klimatickou krizi a od Pařížské dohody odstoupil. "Měla jsem pocit, že nic nemá smysl a že není důvod chodit do školy, když nás nečeká žádná budoucnost. Zařekla jsem se, že udělám cokoliv, abych to změnila," odráží Greta argumenty odpůrců, že by v takovém věku měla raději sedět ve školní lavici. "Nemůžu volit, takže tohle je jedna z cest, jak můj hlas může být slyšet," dodává.

Pojďme to řešit 

"Greta je potížistka, neposlouchá dospělé. Ale my se řítíme v plné rychlosti do katastrofy a v takové situaci je jediná rozumná věc být nerozumný," sdělil Guardianu Gretin učitel Benjamin Wagner, sám se k protestům přidal. Ačkoliv dívka vyvolává hlasité kontroverze, diskuzi ohledně ochrany životního prostředí se jí bezpochyby otevřít podařilo. I výzkumnice politiky v oblasti klimatu ze Stockholmské Univerzity Karin Bäckstrand v The New Yorkeru připouští, že před Gretou nebyla ekologie ve švédské společnosti běžným tématem, dnes o ní lidé diskutují na denní bázi. 

páteční bizár kráva
life
Páteční bizár: Krávy přebarvit na zebry! Ve jménu vědy a životního prostředí
1. 11. 2019
1 pruhovaná minutka

"Moje role je být jedna z mnoha a mnoha aktivistů, kteří bojují za reagování na klimatické změny. Nevidím se jako lídr, ikona nebo tvář hnutí," svěřila se Greta britskému Guardianu, přestože ji spousta lidí za jakousi vůdkyni, nebo minimálně za generační mluvčí považuje. Na šíření osvěty o klimatu si vzala ve škole roční prázdniny. Už má za sebou proslov na klimatické konferenci OSN v Katovicích, Světovém ekonomickém fóru v Davosu, konferenci Evropského hospodářského a sociálního výboru, nejčerstvěji teď i na zmiňovaném klimatickém summitu v newyorském sídle OSN. V projevech kritizovala politiky za nedostatečnou reakci na klimatické změny. 

Trojice norských poslanců ze Socialistické levicové strany nominovala Gretu na Nobelovu cenu míru. "Masivní hnutí, které Greta spustila, je velmi důležitým příspěvkem ke světovému míru," vysvětlil jeden z poslanců Freddy Andre Övsteg. Cenu už mimochodem získal její předek Svante Arrhenius za chemii, když v roce 1896 jako první vypočítal skleníkový efekt oxidu uhličitého.

Studentské spolky
work
#medikovookenko: Jak na medicíně nevyhořet? Zkuste studentské spolky
4. 11. 2019
na 2 minuty ve spolku

Hysterka s psychickými poruchami 

Dívka se však nesetkává jen s pozitivními ohlasy, naráží i na kritiky - v Česku mezi ty nejhlasitější patří prezident Miloš Zeman a poslanec Václav Klaus mladší (Trikolóra). První z nich ji označil za hysterku burcující děti jako dřív ti, co verbovali dětské křižáky a druhý za puberťačku "s nějakými diagnostikovanými psychickými poruchami," která nemá co mluvit do toho, jak vypadá evropská politika. Jan Zahradník (ODS) zase celé ekologické hnutí nazval loni v červenci na serveru Neviditelný pes jako "klimatický džihád" s modlou v podobě uhlíkové neutrality. Je jí také často vytýkán alarmismus a to, že lidem říká, co mají dělat. Tomu však oponuje vysvětlením, že jen opakuje to, na co už přišli vědci. 

"Greta je ztělesněním obav. Přináší zprávu, která je příliš ohrožující a bourá naši současnou představu světa. A nejde jen o představu dneška. Vysnili jsme si, jak budeme žít za pár let, že si našetříme na dovolenou, budeme mít příjemný důchod a podobně a ona naše očekávání narušuje," řekl v podcastu Studia N sociální psycholog a ekopsycholog Jan Krajhanzl. "Jsou tady lidé, kteří klimatickou krizi popírají, protože je pro ně ohrožující. Druhá dimenze se týká toho, že to konfrontuje jejich světonázor. Když jste přesvědčeni, že volný trh a neoliberální doktrína je to nejlepší na této planetě, tak je potom těžké poslouchat o klimatické změně, která je jasným důkazem limitu tohoto systému," doplnil pak pro Radio Wave.

reklama

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější