Možná se naše dětské vzpomínky tváří šťastnější než ty dospělé, protože v nás pořád byla dětská bezprostřednost - od tří let jsme každý den byli v kolektivu našich vrstevníků. Postupem stáří ale mizí bezstarostnost, kolektivy se z neformálních mění na spíše formální. Dny trávíme mezi vysokou a brigádami, a pravděpodobně dost znás zapomíná udržovat ostatní sociální vazby mimo sociální sítě.
Další týden výzvy Odpočiň si byl právě věnován času s našimi blízkými. Jak tedy strávit kvalitní čas s blízkými? Co můžeme udělat pro to, abychom si vztahy zdravě pěstovali?
1. Sdílení
S lidmi, kterými věříme, sdílejme naše pocit. Nejen ty pozitivní, ale především ty negativní. Vypovídat se ze svých problém, zvlášť, když je ten druhý chce vyslechnout, je to nejvíc.
2. Naslouchání
Stejně tak jako nám naslouchaji ostatní, měli bychom vyslechnout i my je. Nehodnoťme jejich pocity a nezlehčujme je.
3. Udělej si čas
Často zapomínáme ve shonu všech povinností a práce, že je potřeba si na své blízké najít čas. Vyhraďme si chvilky, kdy budeme s blízkými - můžeme společně povečeřet, jít do kina nebo na skleničku. Napsat si na Messengeru nestačí.
4. Nezdravé vztahy
Pokud je v našem okolí někdo, kdo je pro nás toxický, měli bychom je z něj vyškrtnout. Proč bychom měli trávit čas s někým, kdo nás ponižuje nebo nás nerespektuje.
5. Tady a teď
Ačkoliv nás může lákat kontrolovat sociální sítě a scrollovat Instagramy, měli bychom nechat telefony schovaný v kapsách. Skutečný život je přece jenom lepší než virtuální realita.
Jak trávila Tereza čas s blízkými?
Patřím do skupiny, která s bodem číslo tři má trochu problém. Udělat si čas je pro mě občas nadlidský úkon. Je to na úkor toho, že jsem na sebe natahala zbytečně velká břemena. Na druhou stranu jsem si to začala uvědomovat, takže jsem provedla náležité změny. Zbavila jsem se břemen a udělala si čas, kterého jsem minulý týden náležitě využila, i když se dá polemizovat nad jejich kvalitou.
I když se mi nepodařilo udělat si čas například na prarodiče (což budu napravovat tento týden), povedlo se mi vyhranit si prostor jak pro mojí "crew," tak pro lidi, kterým už nějakou dobu slibuju, že si na ně čas udělám. Třeba na Michala, kterému srazy slibuju možná už dýl jak měsíc - a v sobotu jsme se potkali na koncertu. Kde jsem ostatně potkala víc lidí.
Vytkla bych si ale páteční večer, kdy jsem se zúčastnila jedné akce, kterou pořádali známí z vesnice, kde jsem nějakou dobu bydlela. Protože nejsem rodilá, ale byla jsem jenom dočasně nastěhovaná, od mého odstěhování s nimi už nejsem v kontaktu. Vždycky se ale takhle mihnu na nějaké akci a i na tu je občas těžké mě dostat. Mimo jiné tam byli i moji rodiče a bylo hrozně super i s nimi strávit čas i někde jinde, než u nich na večeři jednou za týden.
"Týden s mými blízkými" považuji asi za můj nejuspokojivější, protože kromě pondělí a nedělní noci jsem opravdu každý ten večer nebo odpoledne s někým byla (i když jsem tím porušila snad každou předchozí výzvu). Taky doufám, že tenhle přístup udržím, ale snad v menším tempu. Přece jenom už mi taky není 18, abych ho zvládla.
Další část výzvy je nejtěžší. Je určena především těm, kteří mají pocit, že dodržovat zásady duševní hygieny v jejich případě už nestačí…
