reklama
 
samota

Samota jako známka inteligence

Časy, kdy izolovaní lidé byli zvláštní, ne-li přímo divní, jsou už dávno pryč. Pokud i vy patříte mezi ty, kteří jsou šťastnější, jakmile tráví čas o samotě, můžete jásat. Na základě výsledků nové studie jste totiž naprosto v pořádku. Akorát zřejmě patříte k extrémně inteligentním jedincům. A to zní dobře, nebo snad ne?
reklama

Obecně lze tvrdit, že lidé jsou o to šťastnější, o co více jsou obklopení svými přáteli. Nebo přinejmenším známými, po jejichž boku se cítí dobře. Přece jenom nelze popřít, že člověk je tvor společenský. Vždyť lidé se od jakživa pokoušeli vytvářet určité komunity, a to jak z vychytralých důvodů - ve dvou a více se to lépe táhne - tak i kvůli tomu, že chtěli uniknout pocitu osamělosti. Až na to, že stěžejní myšlenku tohoto tvrzení narušují nedávné výsledky psychologických studií. Ty se zabývají korelací mezi inteligencí a preferencí samoty. Přičemž závěry zní, že určitý pozitivní vztah mezi nimi nelze zpochybnit. Aneb ne každý potřebuje být v sevření svých přátel.

Co tvrdí psychologové

Tvůrci studie jsou evoluční psychologové působící na Univerzitě managementu v Singapuru a slavné London School of Economics. Nejedná se o žádné amatéry, jak by někdo mohl tvrdit. Do svého výzkumu o štěstí zahrnuli 15 tisíc respondentů. Díky těm došli k jednoznačným závěrům, které zní: "Čím více sociálních kontaktů má jedinec se svými blízkými přáteli, tím je šťastnější." Jenomže jedna skupina respondentů se uvedeným zjištěním vymykala. "Zjistili jsme, že inteligentní jedince časté kontakty s přáteli činí méně šťastnými," dodávají ve své studii vědci.

smích
life
Černý humor souvisí s vyšší inteligencí. Kdo se mu směje?
30. 1. 2019
2 minuty vědeckého výzkumu

Proč je tomu tak? Dle psychologů potřebují být inteligentní lidé více sami zejména proto, že nechtějí řešit základní lidské potřeby, jako jsou jídlo, oblečení, domácnost či nakupování. Rovněž si příliš nelibují v "prázdných" rozhovorech nad pivem. Jednoduše řečeno, jejich pohled na svět je jiný. Vnímají jej efektivněji a snadno se přizpůsobují novým podmínkám. Přemýšlejí rychleji, detailněji a hlouběji. Dle Ann Clarkson, mluvčí britské Mensy (sdružení pro lidi s vysokým IQ), je pro ně obtížné najít někoho, kdo zpracovává informace podobným způsobem. A tak namísto toho, aby byli obklopeni partou vrstevníků, preferují samotu. Během ní pracují na svých plánech, přemýšlí o budoucnosti a pracují na tom, aby byla co nejúspěšnější. K čemuž, jak je zřejmé, společnost nepotřebují.

Foto: Unsplash.com

Teorie savany

Další zajímavý výsledek téže studie praví, že čím větší je hustota osídlení, tím méně jsou lidé šťastnější. Se zkoumáním tohoto jevu se dokonce vyvinula i nová teorie. Ta nese název Teorie štěstí savany. Dané označení se zdá být více než výstižné, a to z toho důvodu, že studie hledá vysvětlení v samotných počátcích lidstva. Dokazuje, že štěstí se neodvíjí pouze od důsledků aktuální situace, ale i rodových následků. Před miliony let žili naši předci ve skupinách o velikosti asi 150 lidí. Proto přebytek lidí v moderních městech komplikuje naši interakci s nimi a činí nás tak méně šťastnými. Naopak, šťastnější jsme, pokud máme sociální vazby s přibližně 150 lidmi, aniž bychom si to uvědomovali. Ačkoliv nesmíme zapomínat, že lidé s vysokými hodnotami IQ do Teorie savany nespadají - pro ně je sto padesát jednoduše příliš.

Tabule
work
Nadaní lidé: Jací jsou? A patříte mezi ně?
14. 6. 2017
3 min čtení

Musí to tak být?

Téměř každá práce se dočká jednoho dne negativních ohlasů. Ani tato studie jich nebyla ušetřená. Mezi nejvýraznější oponenty patří doktor Robert Sternberg, profesor na Cornellově univerzitě. "Ke spojení vysoce inteligentní neexistuje žádný psychologický význam," stojí si za svým názorem. A tvrzení, že by inteligentní lidé toužili po menším počtu blízkých přátel, či dokonce úplné samotě, zpochybňuje. Profesor Sternberg mimo jiné argumentuje tím, že vysoce inteligentní člověk může být příliš zaneprázdněn svou kariérou, než aby mohl trávit čas s přáteli. Na celé studii se mu nelíbí přílišné zjednodušování, které má prý vést pouze k chytlavým titulkům.

Jen stěží bychom hledali teze, na kterých se společnost stoprocentně shoduje. Ani práce výše jmenovaných psychologů není výjimkou. Jejich dílo vyvolalo mohutnou vlnu debat a způsobilo tak zrod mnoha odpůrců. Ti by si mohli dovolit tvrdit, že jediné, čeho vědci dosáhli jsou bezcenné výsledky, které lze jednoduše zpochybnit. Jenže na druhé straně si musíme přiznat, že určitá pravda se v nich skrývá. Jaká? Přinejmenším ta, že extrémně chytří lidé bývají často k vidění spíše o samotě nežli uprostřed davů. Jenom zůstává nezodpovězenou otázkou, zdali se jedná o jejich svobodnou volbu, díky které se cítí opravdu šťastnější, nebo zda se museli přizpůsobit postoji svého okolí. Protože to bývá často k výjimečným lidem značně nekompromisní.

Březnová Studenta je venku!

Co najdete v novém vydání magazínu Studenta?

  • Rozhovor s vědcem Honzou Lukačevičem
  • Zlatá éra českých & slovenských sekáčů
  • Ekologie jako sexuální orientace
  • Co je to factchecking a jak ověřovat informace vysvětlí novinář Jan Tvrdoň
  • Co obnáší studium prestižní vysoké školy designu v Singapuru (moc se nevyspíte)

To (a mnohem víc) se dozvíte v nové Studentě, kterou od středy 6. března najdete nejen na vysokých školách, ale i při cestování vlakem LeoExpress nebo RegioJet.

Více info o březnovém vydání nebo o distribuci.

reklama

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější