Skupina je pojmenovaná podle maďarského města Visegrád, kde se v 1. polovině 14. století sešli králové uherský, český a polský, aby se dohodli na těsné součinnosti a věčném přátelství. Funguje od 15. února 1991 (s přestávkou mezi lety 1992-1998) a původním cílem vzniku byl návrat do euroatlantických struktur. Nyní příslušníci předně koordinují své společné postoje během rozhodování v EU, kde mají v koalici větší váhu než jako samostatné krajiny - dohromady čítají 65 milionů obyvatel a HDP větší než Francie.
Dva plus dva
I to může mít nicméně své nedostatky: "Když máte společenství 28 nebo 27 zemí a vy se upnete jen do skupiny 4, tak je jasné, že nemáte šanci vyjednat vůbec nic," upozornila v pořadu Pro a proti na Českém rozhlase plus Helena Langšádlová z TOP09. Podotkla také, že V4 není ve svých postojích vůbec jednotná. Například ještě nedávno chtěl premiér Maďarska Viktor Orbán zrušit Benešovy dekrety a při blokování omezení emisí do 2050 se nepřidalo k Maďarsku, Česku, Polsku a Estonsku Slovensko, jehož nová prezidentka Zuzana Čaputová často zmiňuje svůj poměrně zelený postoj k ekologii. Rozdílné jsou i samostatné pozice států: zatímco Slovensko je v eurozóně a je pro bližší integraci a Polsko jako velká země často vyjednává samo, Maďarsko s ČR se řadí jen mezi země středně velké. Někdy se V4 říká kvůli rozdílnému vnímání evropské integrace také "dva plus dva", kdy Slovensko a Česko vystupují spíše proevropsky a Maďarsko s Polskem euroskepticky.
Povinné minimum o V4:
členové: Česká republika, Polsko, Slovensko, Maďarsko
vznik: 15. února 1991
účel: koordinace společných postojů v EU
instituce: Visegradská bojová skupina, Mezinárodní visegradský fond
hlavní partneři: Německo, Rakousko, západní Balkán, severské a pobaltské země
oficiální web: www.visegradgroup.eu/cz
I přes kritiku Evropské unie, patří V4 mezi největší příjemce evropských strukturálních fondů (ESI), které jsou pro ně klíčovým zdrojem investic v regionu. "V období mezi lety 2007 a 2016 obdržela ČR z ESI fondů částku 751 miliard korun na projekty, které byly dofinancovány z národních veřejných zdrojů 177 miliardami korun, přibližně tedy 20 %," uvedla pro Studentu tisková mluvčí vlády Jana Adamcová. Tyto ekonomické benefity vedou některé komentátory BBC k vyjádřením, že V4 není ani tak euroskeptická, jako spíše bruselskeptická. "Možná je to tím, že země měly od členství v EU jiná očekávání a samotné členství je pro ně náročné v tom, že jejich hlas není slyšet tolik, jak původně očekávali," řekl pro web Euroactiv.sk Eric Maurice, francouzský analytik, ředitel bruselské pobočky nadace Roberta Schumana a bývalý šéfredaktor EUObserver. "Visegrad řekl, že chce mít silnější pozici, ale nevíme, na co jí chce využít. V následujících letech se bude pravděpodobně diskutovat zejména o oblasti sociální politiky. V4 přitom musí jasně říct, jestli chce nadále těžit z nízkých platů, nebo jestli chce dohnat západní země, zvýšit minimální mzdu a zlepšit svojí sociální politiku," doplnil.
Co však vnímají státy V4 jako aktuální problémy? "Lze jmenovat například brexit, vyjednávání o víceletém finančním rámci, či prohlubování vnitřního trhu," sdělila Studentě Adamcová. ČR pro předsednictví zvolila motto V4Reasonable Europe (V4 pro rozumnou Evropu) a zvolila 3 témata, kterým se chce primárně věnovat - rozumná řešení, revoluční technologie a slaďování přístupů.
V prvním zmíněném bodě jde především o další rozšiřování EU na Západní Balkán a přibližování zemí Východního partnerství (Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán) k EU či snahu o prohloubení vnitřního trhu EU a uchování jeho čtyř svobod (volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu).
"V druhém okruhu vycházíme ze zájmu všech členských zemí EU přispět k posílení konkurenceschopnosti EU. Konkrétně zmíním třeba expertní jednání a konference k výměně zkušeností a podpoře vědy, výzkumu, inovací i umělé inteligence, podporu rozvoje digitálního vnitřního trhu a odstraňování administrativních bariér a zátěže pro podnikatele," napsala Studentě Zuzana Štichová, ředitelka tiskového odboru ministerstva zahraničí. Dodala, že už funguje například program pro začínající start-upy V4+Izrael podporovaný Mezinárodním visegradským fondem (MVF). "ČR také plánuje uspořádat v příštím roce v Praze konferenci k umělé inteligenci. Chceme hrát významnou roli v celoevropské diskuzi o plánovaném rozmístění evropských center umělé inteligence, společným zájmem by mělo být umístění centra v regionu V4," říká tisková mluvčí vlády Adamcová.
Cíl třetího zaměření se týká hledání kompromisů především v otázkách víceletého finančního rámce EU, migrace, reformy společného azylového systému, ale i energetické a klimatické politiky EU. "V4 bude zdůrazňovat vnitřní i vnější dimenzi migrační a azylové politiky a posilování ochrany vnější hranice EU s cílem zajistit bezpečnost a řádné fungování Schengenské zóny. Upozorníme také na specifika energetické situace zemí V4 a na význam jaderné energetiky jako bezemisního zdroje," doplnila Štichová.
Žádní uprchlíci, ale stipendia pro studenty
Dříve už V4 prosadila například zrušení kvót, tedy povinného přemisťování uprchlíků. ČR měla tehdy přijmout 2 691 běženců z Řecka a Itálie, přijala ale jen 12 z nich. Maďarsko pak z 1 294 nepřijalo nikoho, Polsko z 7 082 také žádného a Slovensko z 902 žadatelů o azyl souhlasilo s přijetím 16 matek s dětmi. V4 od začátku trvala na tom, že ochrana vnějších hranic musí být prioritou. "Tím, že neustále, opakovaně a systematicky odmítají projevit minimální solidaritu, otevírají tyto země automaticky politickou diskuzi o Schengenském prostoru a ve skutečnosti otevírají také otázku vlastního místa v něm," řekl v prosinci na tiskové konferenci evropského summitu tehdejší belgický premiér Charles Michel. Státy také dlouhodobě spolupracují v zemědělství, zahraniční politice, či ve vojenství.
Právě v obraně kooperují v jedné z pouhých dvou institucí V4, ve Visegradské bojové skupině, která je součástí armády Evropské unie. "Armáda ČR přispívá do V4Battle Group jednotkou o síle více než 500 vojáků a je vedoucí zemí za zdravotnický modul, modul vzdušných sil a logistiku," napsala Studentě Adamcová. Druhou institucí je již zmiňovaný Mezinárodní visegrádský fond, který financuje společné kulturní, výzkumné a vzdělávací projekty. Mezi příjemce grantů se nejčastěji řadí neziskové, nevládní organizace, místní samosprávy či školy a poskytuje i stipendia pro studenty nebo umělce. "Od založení fond podpořil přes 5 tisíc grantových projektů ve více než 35 zemích a poskytl více než 2 tisíce stipendií přesahující hodnotu 75 milionů euro," informovala Adamcová. Do fondu přispívají členské země V4 každoročně 2 miliony.
Kromě toho není V4 nijak jinak institucionalizována. Funguje pouze na pravidelných setkáních představitelů států, hlavně premiérů a prezidentů. Mezi hlavní partnery řadí Německo, Rakousko, západní Balkán, severské a pobaltské země.
