reklama
 
Milion chvilek pro demokracii - 29. dubna

Nejpočetnější protesty tohoto tisíciletí

Uběhlo několik týdnů ode dne, kdy oznámil bývalý ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (ANO) svou rezignaci. Stalo se tak 18. dubna, k poslednímu dubnu pak podal demisi a ve funkci ho nahradila Marie Benešová, poradkyně prezidenta Miloše Zemana. Proti této výměně se vymezují nejen opozice, ale i zejména spolek Milion chvilek pro demokracii, který v úterý 4. června pořádá v Praze už pátou demonstraci. Třikrát zaplnili Staroměstské náměstí (akce ale proběhly i na dalších místech po České republice), teď chtějí toho samého podruhé dosáhnout i na Václavském náměstí. Protestující se obávají možného vlivu Benešové na vývoj kauzy Čapího hnízda, požadují také demisi premiéra Andreje Babiše (ANO).
reklama

"Vzhledem k tomu, jaké máme ohlasy z regionů (lidi jsou skutečně nabuzení přijet), a že tentokrát ozvučíme i spodní část Václavského náměstí, je možné, že půjde o největší demonstraci od roku 1989," píší na facebookové události organizátoři. Do zmiňované Sametové revoluce se zapojilo na 500 000 lidí nespokojených s komunistickým režimem a největší demonstraci z 20. listopadu 1989 - také na Václavském náměstí - navštívilo přes 150 tisíc osob.

Foto: ČTK

Jak velké byly ale dosavadní události oproti výměně na ministerstvu spravedlnosti? Srovnali jsme největší protesty tohoto tisíciletí a připomeneme, čeho se týkaly.

2001 - Krize v České televizi: až 100 tisíc osob

Doposud vyšlo do ulic asi nejvíce lidí hned počátkem roku 2001, postavili se proti politickému vlivu na média a za podporu svobody slova ve veřejnoprávní České televizi. Tehdejší Rada ČT v prosinci 2000 odvolala generálního ředitele Dušana Chmelíčka údajně kvůli způsobu jeho komunikace, neschválila ani navrhovaný rozpočet na následující rok. To nezávislá oborová organizace vyhodnotila jako "neodpovědné, nekompetentní a ve svých důsledcích destruktivní pro ČT".

Milion chvilek pro demokracii - demonstrace 1.10.
life
 
#komentář: Českou televizi podminovat nenecháme
2. 10. 2018
2 minuty aktuální kauzy

Sněmovní mediální rada odmítla odvolání Rady ČT. Členové rady tedy jmenovali novým generálním ředitelem Jiřího Hodače a ředitelkou zpravodajství Janu Bobošíkovou. Jenže zaměstnanci televize se vzbouřili a odmítali pro ně pracovat. Vznikla tak řada absurdních situací - například večerní relace zpráv Bobošíková vysílala z jiného studia a s moderátorkou z pardubické redakce. Na straně stávkujících zaměstnanců byli jak přední politici ze sněmovní Čtyřkoalice (KDU-ČSL, Unie svobody, Demokratická unie a Občanská demokratická aliance), prezident Václav Havel, tak i oborové organizace Syndikát novinářů a Mezinárodní federace novinářů. Naopak nové vedení ČT bylo považováno za spřízněné s ODS, její šéf Václav Klaus dokonce prohlásil, že by se ČT měla zprivatizovat.

Lidé chodili vyjadřovat svou podporu před budovu televize na Kavčích horách, poté se sešli i na Václavském náměstí, a to v počtu až 100 tisíc osob. Ještě ten den Senát označil Hodače za odpovědného za celou situaci a vyzval ho k rezignaci, což podpořili i poslanci. Hodač následně i kvůli zdravotním důvodům odstoupil.

2007 - "Zastavme škrtformu": 30 tisíc lidí

Proti reformě veřejných financí vlády Mirka Topolánka (ODS) protestovalo na Václavském náměstí 30 tisíc nespokojených. Odboráři s heslem "Zastavme škrtformu" požadovali zastavení celé reformy, což se jim nepovedlo.

Kabinet složený ze stran ODS, KDU-ČSL a Strany zelených chtěl zjednodušit daňový systém. V první řadě snížili přímé daně (tedy daně z majetku nebo příjmu subjektu - například daň z příjmu) a zvýšili daně nepřímé (tzv. daně ze spotřeby neboli ty, které jsou zahrnuty v ceně produktu/služby - například DPH, spotřební daň). Zavedli také superhrubou mzdu, kvůli které se zaměstnancům počítá základ daně z příjmu z hrubé mzdy navýšené o zdravotní a sociální pojištění. Nově přibyly i ekologická daň, poplatky za zdravotnickou péči (například za návštěvu u lékaře, položky na receptu, pobyt v nemocnici či návštěvu pohotovosti), měnila se výše příspěvku na rodičovskou dovolenou, porodné nebo systém nemocenské.

Na to konto samozřejmě zdražovaly potraviny, základní potřeby, snižovaly se sociální dávky… Podle odborářů to nemělo přispět ke zlepšení rozpočtu, ale k polarizaci společnosti. Na reformu podala opozice i ústavní žalobu.

Právě zmiňovaná superhrubá mzda se řeší dodnes, proběhlo hned několik pokusů o její zrušení. Podle nejnovějších informací z ministerstva financí pravděpodobně avizovaný návrh ministryně Aleny Schillerové (za ANO) na zrušení superhrubé mzdy od roku 2021 neprojde.

2009 - Proti dopadům hospodářské krize: 30 tisíc protestujících

Americká hypoteční krize v roce 2007 přerostla ve světovou finanční krizi a na podzim roku 2008 udeřila také na tuzemských trzích. Podle Českého statistického úřadu poklesla průmyslová produkce toho listopadu o více než 17 %, přirozeně se zvedly i spotřebitelské ceny a vláda musela reagovat.

Karel Pelikán
life
Mladí si neuvědomují, že politika ovlivňuje 99 % života, říká mladý politik Pelikán
25. 10. 2018
3 minuty o politice

Zejména návrh novely zákoníku práce ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase (ODS) přišel odborářům neadekvátní. Nelíbilo se jim uvolňování pravidel pracovněprávních vztahů, mohla podle nich posloužit podnikatelům ke zneužití krize v jejich prospěch na úkor zaměstnanců.

Tehdy proběhlo shromáždění na Hradčanském náměstí, přišlo na 30 tisíc protestujících, včetně zástupců odborů z 11 evropských zemí.

2010 - Proti snížení platů ve státním sektoru: 20 až 40 tisíc lidí

Se stále probíhající finanční krizí přišly další problémy Nečasovy vlády a nespokojení byli opět odboráři. Tentokrát se vymezovali vůči úsporným opatřením, zejména snižováním platů státních zaměstnanců o 10 %, přičemž už rok předtím tyto platy klesly. Nutno ale podotknout, vzniku Nečasovy středopravicové vlády předcházelo volební vítězství ČSSD. Sociální demokraté sice nebyli schopni utvořit ve sněmovně většinu, ale fungovali jako opravdu silná opozice. No, a na jejich straně v mnoha případech stáli právě odbory.

Ani 20 až 40 tisíc lidí (zdroje se v počtu odlišují), kteří přišli na pochod z Letné, přes ministerstvo vnitra, úřad vlády až na Palachovo náměstí, však vládu nepřimělo úsporná opatření přehodnotit. "Není možné, aby přes zjevný propad ekonomiky, propouštění a šetření v soukromých podnicích, žila celá veřejná sféra mimo tuto realitu," uvedl Nečas ve svém tiskovém prohlášení.

2011 - Odbory opět proti vládním reformám: 40 tisíc občanů

Ani následující rok neměl koaliční kabinet ODS, TOP 09 a Věcí veřejných v čele s Petrem Nečasem klid. Odboráři se znovu vzbouřili, tentokrát proti návrhům daňové, sociální, zdravotní a penzijní reformy, které byly podle nich nespravedlivé a asociální. Zvyšovaly například daně z přidané hodnoty u většiny položek, které byly doposud ve snížené sazbě, na 17,5 %, což mělo vyrovnat ztráty příjmů státního rozpočtu z připravované důchodové reformy.

Foto: Reuters

Zaváděl se totiž dvoupilířový systém, kde si občané mohli vybrat, zda budou dobrovolně část svých peněz spořit v soukromých fondech. Myšlenka byla taková, že občané začnou šetřit už v aktivních letech a jejich naspořené peníze nepůjdou k současným důchodcům, ale přímo do jejich penzí. Obsahem reformy byla ale i možnost posílání jednoho procenta z výplaty na účet rodičů. Celý systém byl výhodnější pro skupinu s vyššími příjmy, což se nelíbilo ani opoziční ČSSD. Ta prohlásila, že jakmile budou ve vládě, reformu zruší, což se opravdu stalo.

Nicméně zpět k situaci roku 2011. Na Václavské náměstí přišlo protestovat 40 tisíc občanů, dokonce i postižení. V Praze nejezdila ani většina tramvají, autobusů a linek metra. Podle předsedy opoziční ČSSD Bohuslava Sobotky šlo o největší stávku v dopravě od roku 1989.

2012 - Za předčasné volby a demisi Nečase: 90 tisíc lidí

Před pádem kabinetu Petra Nečase kvůli kauze Nagyová v roce 2013 odboráři zorganizovali ještě jedno velké shromáždění proti vládě. Nesouhlasili s fiskální, jinými slovy rozpočtovou politikou premiéra Nečase a ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09). Ti naopak kroky považovali za nutné, aby České republice nepřibývaly dluhy.

Studentská výstražná stávka Vyjdi ven! - zpovědi studentů, protesty u DAMU a u Národního divadla
life
Demonstrace? Ano, ale je to pouze první krok
19. 4. 2018
pár minut k zamyšlení

Škrty se týkaly například zvýšení DPH ze 14 na 15 % a z 20 na 21 %, zpomalení růstu penzí a hrozilo propuštění dalších téměř 22 tisíc státních zaměstnanců. Podle komentáře z jednoho z tehdejších vydání Respektu většina ekonomů směr vládní politiky schvalovala, zmiňovali ale, že se změny prováděli nepromyšleně, což zhoršovalo situaci sociálně slabých a zároveň to mohlo zpomalovat hospodářství.

Sdružení Stop vládě požadovalo předčasné volby a demisi vlády, hrozilo i generální stávkou. Od centrály odborů na pražském Žižkově přešlo přes magistrát až na Václavské náměstí přibližně 90 tisíc lidí.

2017 - Za rezignaci ministra financí Babiše a prezidenta Zemana: 24 tisíc lidí

Přesouváme se o pár let dále do celkem nedávné minulosti. Uskupení s názvem "Proč? Proto!" požadovalo demisi ministra financí Andreje Babiše, aby po něm křeslo nepřebral nikdo z hnutí ANO a také odstup prezidenta Miloše Zemana. Na Václavském náměstí se za tímto účelem shromáždilo 20 tisíc lidí, v Brně další 4 tisíce.

Babiš demonstrace
life
 
#reportáž: Česko-krymské krimi v čele s nikdy neodstupujícím Babišem
16. 11. 2018
3 min

Prezidentovi vyčítali neplnění povinností hlavy státu a u Babiše začaly vycházet na povrch podezření na dotační podvody zejména v kauze Čapí hnízdo a nevysvětlené korunové dluhopisy. Zároveň byly zveřejněny nahrávky, ve kterých Babiš uráží své kolegy a baví se s redaktorem deníku Mladé fronty Dnes o tom, kdy má v článku použít materiály proti ministrovi vnitra Milanu Chovancovi (ČSSD).

"Vyzýváme senátory a poslance, aby bezodkladně učinili veškeré možné kroky k uvolnění Ministerstva financí z vlivu hnutí ANO, aby mohl začít důkladný audit, a aby zahájili jednání o ústavní žalobě na prezidenta," psali organizátoři protestů v petici. Výměnu ministra financí premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nakonec prosadil, stal se jím Ivan Pilný (ANO). K ústavní žalobě na prezidenta ale nedošlo, senátoři se obávali, že by případný neúspěch vedl k Zemanovu znovuzvolení. A když byl Zeman prezidentem i přesto zvolen znovu, napsali mu otevřený dopis. Tento rok už sepsali i onu ústavní žalobu.

2019 - Za demisi ministryně spravedlnosti Benešové a premiéra Babiše

Po výměně na ministerstvu financí z 2017 hnutí ANO vyhrálo volby, sestavilo menšinový kabinet se sociálními demokraty a Andrej Babiš stanul na postu předsedy vlády. Jeho střetem zájmů se začala zabývat i Evropská komise, která v posledních dnech v draftu s výsledkem auditu potvrdila, že Babiš se svou firmou Agrofert ve svěřeneckém fondu ve střetu opravdu je a Česká republika bude muset unii vrátit bez mála půl miliardy korun.

Milion chvilek pro demokracii - 29. dubna
life
 
Babišovy šachy na ministerstvu spravedlnosti
30. 4. 2019
3 minuty z politiky

Mimo jiné vyšetřovatelé uzavřeli kauzu Čapí hnízdo a doporučili státnímu zastupitelství premiéra obvinit. Krátce po tomto prohlášení podal ministr spravedlnosti (pod jehož ministerstvo státní zastupitelství spadá) Jan Kněžínek (za ANO) demisi a nahradila ho Marie Benešová, která - jak už je zmíněno výše - podporuje jak prezidenta Zemana, tak stojí ale i za Andrejem Babišem. Členové spolku Milion chvilek pro demokracii se tedy obávají možného ovlivnění kauzy.

Podle Babiše ale Benešová jako nejvyšší státní zástupce, i jako ministryně spravedlnosti ve vládě Jiřího Rusnoka bojovala proti korupci a justiční mafii. Benešová také vyloučila jakékoliv změny v čele státního zastupitelství. Přesto plánuje reformu státního zastupitelství.

Kolik lidí je potřeba?

V novodobé historii po začátku druhého tisíciletí tedy počet lidí nikdy nepřekročil hranici 150 tisíc účastníků, která v roce 1989 přispěla k pádu komunistického režimu. Nejvíce se tomu přiblížil protest na podporu svobody slova v České televizi z roku 2001. Nicméně podle studie Ericy Chenowethové z Harvardovy univerzity mapující občanské protesty a sociální hnutí je úspěch nevyhnutelný, až když účast přesáhne 3,5 % populace, což v ČR činí více než 370 tisíc lidí (přibližně tolik lidí, kolik bydlí v druhém největším tuzemském městě Brně).

reklama

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější