reklama
 
dobrovolnictví
poweredbyexperts

Cestování s přídavkem vyžehlené karmy. Destinace: Dobrovolnická mise

Spojení “Evropský sbor solidarity” zní možná na první poslech až příliš vzletně. Nenechte se ale odradit prvním dojmem. Program má podobnou podstatu jako Erasmus+, který určitě znáte: jde o iniciativu v režii Evropské unie, která taky podporuje mezinárodní výměnu mladých lidí. Místo za studiem ale vyjíždíte za prací nebo dobrovolničit – posluchárnu univerzity v Málaze tak můžete vyměnit za stáž ve skandinávské neziskovce nebo za zajištění pomoci při odklízení následků zemětřesení v Itálii.
reklama

Evropský sbor solidarity je novinka, odstartoval teprve loni na podzim. Navázal na Evropskou dobrovolnickou službu (EDS), která byla dosud součástí Erasmus+ mládež, a posunul to celé o trochu výš. Cílem téhle nové iniciativy, která probíhá po celé Evropě, je nabídnout mladým lidem příležitost poskytnout pomoc potřebným, podílet se na řešení společenských problémů a zasadit se o vytvoření inkluzivnější společnosti napříč kontinentem.

Program má dvě hlavní složky - dobrovolnickou a profesní - a obě z nich můžete absolvovat jak v zahraničí, tak i doma v Česku.

Člověk v tísni - Zsofia
life
Dobrovolnictví vnímám jako součást svého života, říká Zsofia Pitcz z Člověka v tísni
26. 12. 2018
3 minuty o dobrovolnictví

V rámci dobrovolnických projektů můžete dva až dvanáct měsíců pomáhat třeba při odklízení trosek po zemětřesení, ale taky se starat o kulturní památky nebo pracovat se seniory či handicapovanými. Oblastí a činností je na výběr spousta. Za svou práci jako dobrovolník logicky nebudete placeni, Evropský sbor solidarity vám ale uhradí cestu na místo a zpět, ubytování, jídlo, zdravotní pojištění a poskytne vám i malé kapesné na různé každodenní náklady. Úplně zadarmo to tedy nebude.

V rámci profesní složky programu si pak můžete najít půlroční stáž nebo až roční zaměstnání v celé řadě odvětví, která se do solidarity zapojují a zároveň hledají vysoce motivované mladé lidi se sociálním cítěním. To můžou být veřejné orgány, nevládní organizace nebo i běžné, komerční firmy, které tahle oblast zajímá a jsou v ní činné.

Jak to funguje?

Na začátku jste vy a váš zájem pomáhat. Musíte být starší osmnácti let, ale mladší než třicet. Vše podstatné zjistíte na stránkách sborsolidarity.cz, kde si o programu můžete přečíst víc. Ať nekupujete zajíce v pytli. Na stejné stránce najdete i směrovku k registraci do databáze dobrovolníků a zároveň si budete moct vybrat, s jakou aktivitou by se vám nejvíc chtělo pomáhat.

Evropský sbor solidarity

Sbor solidarity začal fungovat teprve na podzim minulého roku, od té doby se do něj zaregistrovalo zhruba 115 000 mladých lidí z celé Evropy. Program má dvě složky - dobrovolnickou a profesní. V rámci té dobrovolnické můžete pomáhat potřebným jedincům i organizacím napříč oblastmi, obory a činnostmi. Profesní složka vám pak umožňuje najít si stáž nebo práci v organizacích, které se solidaritou pracují - od neziskovek a státních orgánů až po soukromé firmy. To všechno jak v Česku, tak na misích v zahraničí.

Víc informací najdete na sborsolidarity.cz.

"Může jít o pomoc v krizové situaci (živelní pohroma apod.) nebo ‚pouze‘ o zlepšení aktuálního stavu věcí v komunitě, ve městě, v okolí školy. Například vytvoření komunitní zahrady, oprava kulturní památky, doučování dětí ze znevýhodněného prostředí, mezigenerační aktivity, aktivity ke zlepšení životního prostředí a další," vyjmenovává Petra E. Votočková, vedoucí odboru pro mládež v Domě zahraniční spolupráce (DZS), který v Česku program zaštiťuje.

Práce s postiženými i outdoorové aktivity

"Byla jsem součástí nevládní organizace Piedzīvojuma Gars v Lotyšsku, která se zabývá především rozvojem kolektivů pomocí outdoorových teambuildingových aktivit," vzpomíná na svůj dobrovolnický pobyt studentka Andrea Fleissigová. "Mým původním úkolem bylo pomáhat organizaci s propagací její činnosti jako fotografka a tvůrkyně videí, ve výsledku jsem si ale kromě toho vyzkoušela i jaké to je být instruktorka outdoorových aktivit, vedla jsem pracovní skupiny, zorganizovala evropský projekt Treehouse Festival a spoustu dalšího."

Foto: Dům zahraniční spolupráce

Možností co dělat, je opravdu hodně, takže se nemusíte bát, že byste si tu svou perfektní pracovní pozici nenašli. Zároveň vás ale mohou najít i neziskovky a jiné instituce, které jsou do iniciativy zapojené, a aktivně vás se svými projekty oslovit, když se jim budete hodit do profilu. A i ony mají z čeho vybírat. "Aktuálně je ve společné evropské databázi zaregistrováno na 115 000 mladých lidí z celé Evropy, z toho 1500 Čechů," podotýká Petra Votočková. "Co se destinací týče, těmi nejpopulárnějšími zeměmi jsou pro české vyjíždějící účastníky jednoznačně Německo a Španělsko. Na dobrovolnické pobyty lze lidi vysílat i do zemí mimo EU, tam je aktuálně nejvíce oblíbenou destinací Gruzie."

dobrovolnictví
work
Na rok dobrovolníkem. Pro zahraniční zkušenosti nemusíte jen na univerzitu
8. 1. 2019
3 minuty zahraničních zkušeností

Projekt můžete navrhnout i sami

Nemusíte ale jen sedět se založenýma rukama a čekat, až si vás někdo vybere, zvlášť pokud jste aktivní a sami víte o něčem, co by si zasloužilo pozornost. Do Evropského sboru solidarity totiž můžete zaregistrovat i vlastní projekt. "Jen za první půlrok běhu programu bylo v České republice připraveno 87 projektových návrhů s žádostí o finanční podporu, z nichž 65 bylo úspěšně schváleno a nyní probíhá. Šlo o projekty organizací, ale i neformálních skupin mladých lidí," říká Petra Votočková.

Pocit, že dokážu cokoliv

"Největší změna, kterou po návratu pociťuji, je v mém přístupu k životu," hodnotí zpětně svoji dobrovolnickou zkušenost Andrea Fleissigová. "Mám teď pocit, že dokážu opravdu cokoliv. Každý rok pořádám malý festival a vidím, jak moc jsem si v Lotyšsku zlepšila své organizační schopností, ať už se jedná o práci s úkoly, lidmi, časem, stresem či sama se sebou. Úplně jsem se zbavila strachu z čehokoliv - teď už vím, že se mohu ocitnout kdekoliv na světě, bez peněz, bez telefonu, a že to prostě dobře dopadne."

"Pokud nemáte zájem dělat nějaké kompromisy a být k ostatním trochu tolerantní, tak raději nikam nejezděte," přidává se Petr Svoboda, který strávil jako dobrovolník jedenáct měsíců v Chorvatsku. "Výjezd vás ale může těmto schopnostem taky naučit. Budete potkávat lidi, kteří budou testovat hranice vaší trpělivosti, argumentaci a empatii. Odměnou za to je poznání nových kultur a pochopení jiných pohledů na svět. Ideální ale je, když máte alespoň nějaké minimální základy jazyka. Během pobytu vás to donutí se rozmluvit a to je praxe k nezaplacení."

reklama

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější