Zdravá strava

Superfoods nejsou žádný zázrak. A cukru se taky nebojte, vzkazuje nutriční terapeutka

Stravovat se zdravě chce snad každý z nás. Jakmile se ale ponoříme do hledání toho, co je pro naše tělo skutečně nejlepší, nastává často velké zmatení. Na internetu je totiž "zaručených" informací požehnaně a mnohdy si i bohatě protiřečí. Jak se v tom všem orientovat? Na to jsme se zeptali Andrey Jakešové, nutriční terapeutky a spoluautorky blogu Ne hladu.

Chci žít zdravě, kde na internetu najdu relevantní informace a komu mám věřit?

To je strašně zákeřná otázka. Pokud myslíš nějaké blogy nebo instagramy, tak tam je vždycky zásadní se zajímat o to, jestli ten člověk má nějaké vzdělání k tomu, aby mohl o výživě něco kázat. U všech článků je vždycky dobré pátrat také po zdrojích. Spousta lidí prezentuje, že něco nějak je a prokázalo to x studií, ale když žádné neuvedou, tak asi bude něco špatně.

Takže obecně koluje i hodně mýtů.

Mýtů je strašně moc. Asi ty nejčastější jsou, že nesmíme jíst lepek a sacharidy a nesmíme pít mléko.

Foto: Nehladu.cz

Varování před sacharidy jsou asi nejčastější. Podle tebe se jich nemáme bát?

Příznivci low carb diet často zdůrazňují, že při nadbytku sacharidů se přibírá, že máme inzulinovou rezistenci… Ale tam jde hlavně o to si uvědomit, co je ideální množství sacharidů v jídelníčku, což rozhodně nemusí být 80 %, ale třeba 40 nebo 50 % už ano. Sacharidy jsou totiž nejen zdrojem energie - což zní pro dietáře asi děsivě, ale energii k fungování prostě potřebujeme, takže to je v pořádku - ale samozřejmě i zdrojem dalších látek, které z jiných potravin tak snadno nezískáme. V první řadě je to třeba vláknina. Tu odjinud než ze sacharidů prostě nedostaneme, máme jí málo a potřebujeme jí hodně. Potom třeba taky některé vitaminy ze skupiny B.

Kolik a v jakém poměru bychom tedy měli jíst sacharidů?

To je hodně individuální. Může to být právě třeba od 40 do 60 % sacharidů, k tomu dejme tomu 20, 25 nebo až 30 % tuků a zbytek bílkovin, což vyjde na nějakých 10 možná až 20 %. Pokud člověk například redukuje hmotnost, tak je možné bílkoviny navýšit a zase ubrat sacharidy. I diabetici by ten poměr měli mít lehce změněný, ale to záleží na jejich zdravotním stavu.

Foto: Nehladu.cz

Jak je to s pečivem? Někteří lidé se záměrně vyhýbají i tomu.

U pečiva záleží hlavně na tom, jaké máš na mysli. Obecně se doporučuje, že by mělo být celozrnné nebo třeba žitné a ne bílé. V bílém pečivu totiž právě vláknina chybí, takže vlastně něco bude na tom, když to někdo nazve prázdnými kaloriemi.

Díky vláknině se navíc snižuje glykemický index, takže člověk nemusí mít strach, že by mu vylétl cukr. Zase je ale dobré to s pečivem tolik nepřehánět, protože obsahuje hodně soli.

Existuje podle tebe nějaká zaručeně účinná dieta, díky které se hubne snadno a nejlépe i rychle?

Kdyby existovala, tak už se o ní dávno ví, protože ji všichni drží a díky tomu jsou skvělí, krásní a úspěšní. Ale už jen to, jak se ty módní diety pořád mění, je známkou toho, že žádná z nich nebude asi tak zázračná, jak se povídá.

Skoro všechny módní diety ale mají společné jedno - kalorický deficit, který je naprosto klíčový. U redukční diety je totiž zásadní to, aby člověk jedl míň, než kolik vydá energie, a pokud se mu u toho podaří zachovat i ideální množství všech živin, tak je to fajn. Samozřejmě se dá zhubnout i tím, že jíš jen kedlubny, ale to ti asi moc dlouho nevydrží.

Zrovna teď mám pocit, že jsou hodně módní low carb diety. Jenomže ty v podstatě znamenají, že se člověk přejídá tukem a bílkovinami, a pokud je v kalorickém deficitu, tak zhubne, ale vyvážené to rozhodně mít nebude. Když pak začne pomalu sacharidy jíst, tak přibere, vždycky mu v jídelníčku bude něco chybět a podle mě bude mít potíže i s trávením.

Andrea Jakešová

Andrea (na fotce vlevo) se k výživě dostala skrze svou zkušenost s anorexií na taneční konzervatoři. Rozhodla se proto vystudovat bakaláře v nutriční terapii na 1. lékařské fakultě UK a momentálně dálkově dokončuje i magisterské studium nutričního specialisty.

Na plný úvazek pracuje jako klinická nutriční terapeutka ve Vinohradské nemocnici a se spoluautorkou blogu Nehladu Veronikou minulý rok otevřela i vlastní poradnu.

Další otázka, co na tebe mám, jsou "superfoods" a co je na nich pravdy. Opravdu budeme zdravější, když si ráno dáme smoothie ze spiruliny, na svačinu acai bowl a jako večerní dezert chia puding?

Potraviny, které se takhle označují, rozhodně nejsou špatné. Jsou to potraviny, které jsou zdravé, a je fajn je zařadit, ale nemají žádné zázračné superschopnosti, jak si člověk často může myslet. Existuje také navíc spousta dalších potravin, které se za superfoods neoznačují, a přitom vlastnosti mají stejné. Třeba chia semínka jsou zdravá, ale stejně tak zdravá (a mnohem levnější) jsou semínka lněná.

Jediné, co se mi na superfoods nelíbí, je pak to, jak z nich děláme něco víc, než jsou. A tím pádem se v obchodech také zdraží. Navíc se k nám dovážejí přes půl světa, i když si můžeme dát něco podobně kvalitního tady.

Foto: Nehladu.cz

Kromě diet jsou módní i všelijaké detoxy. Co říkáš na ty?

Detoxikační funkci mají v těle játra, ledviny a střeva. Těm orgánům je opravdu jedno, jestli pijeme šťávu nebo ne. Játra si neřeknou: "Jé, šťáva z řepy, tak to budu detoxikovat o to víc." Takhle to opravdu nefunguje.

Na všechny procesy orgánů také potřebujeme energii. Nepřijde mi proto úplně logické, že když se o tu energii ochudíme, protože budeme pít jen nějaký koktejl a nic jiného, tak orgány začnou nadšeně pracovat víc. Častý argument pro detox-koktejly je třeba to, že když nemusíme trávit, tak mají orgány spoustu "volného" času a můžou tedy pracovat lépe, rychleji atd. A jako ano, orgány jsou chytré, ale zase to nejsou osobnosti na to, aby uměly využít volnou chvíli k něčemu produktivnějšímu než dosud. Prostě pokud nedostanou energii z jídla, nemají energii na svojí práci.

Nehledě např. ani na to, že střevo ze své podstaty čisté být nemá. Jsou v něm bakterie, které tam být musí, jde jen o to jaké a v jakém množství. Já třeba často narážím na extrémní formu detoxu - klystýr. Existují totiž lidé, kteří na něj chodí pravidelně. To ale vůbec není bezva. Ve střevech máme zdravé bakterie, které zajišťují zdravou mikroflóru a být tam prostě musí. To, že se člověk takhle pročistí, má stejný efekt, jako když dlouhou dobu bereme třeba antibiotika, kterých se naopak bojíme. Člověk samozřejmě "zhubne", ale jen o váhu vody a obsahu trávicího traktu.

Pokud má někdo problémy s trávením, třeba se přejedl na oslavě a je mu těžko, tak mu nepomůžou šťávy, ale spíše nějaká dieta, která šetří trávení. To je ale třeba mrkev, bílé pečivo, rýže… A už vůbec ne smoothie, protože to zase naopak lehké na trávení není vůbec. Pokud někdo ještě navíc drží detox tím, že pije šťávu, tak gratuluju, pijete hlavně cukr.

Foto: Nehladu.cz

Co bys tedy doporučovala těm, co se chystají se zdravým životním stylem začít?

Ono je to docela omílané klišé, ale nejlepší je začít pomalu a postupně měnit návyky. Skoro nikdy nefunguje obměna jídelníčku ze dne na den. Takže doporučuji podívat se na svůj jídelníček a říct si: Dobře, odpoledne jím ke kafi něco sladkého, tak na tom zkusím zapracovat. Nebo třeba nejím dostatek zeleniny, tak si začnu dávat alespoň kousek ke každému jídlu. To samé třeba se sportem. Dávat si malé cíle, aby to člověka nebolelo, ale aby byl schopen to dodržet.

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější