Základní směr vegetariánství vylučuje pouze maso. Největší zastání má například v Indii a v zemích, kde převládá hinduistické náboženské vyznání. Lidé se snaží žít „čistý“ život v souladu s přírodou, který je dovede k nirváně.
Vegetariánství jako takové nevylučuje konzumaci živočišných produktů, jako jsou vejce, mléčné výrobky či med. To znamená, že i tento typ stravy zajišťuje tělu přísun všech esenciálních aminokyselin, které jsou pro ně nezbytné k vytváření složitějších bílkovinných vazeb. V případě, že totiž tělu není dodáván dostatek všech aminokyselin, nedochází v něm k syntéze bílkovinných řetězců. Představte si domeček z karet – kdybyste při stavbě základů vynechali jedinou kartu, nikdy ho nedostavíte celý. Vegetariánství jako takové tak není tělu neprospěšné.
Vegani to mají horší
Tento bílkovinný problém se často týká veganů. Takoví lidé totiž vylučující jakékoliv potraviny, které mají co dočinění s živým tvorem, a tím se ochuzují právě o tyto velice důležité bílkoviny. Je sice pravdou, že i rostlinná strava obsahuje bílkoviny, ale ty v ní nejsou zastoupeny komplexně. Bílkoviny obsahují celkem dost třeba luštěniny, některé obiloviny i zelenina.
Nejbohatším rostlinným zdrojem aminokyselin je pak quinoa, která se tím velice přibližuje živočišným zdrojům. Aby tedy byla veganská strava vyvážená a hodnotná na bílkoviny, je třeba nad jídelníčkem pečlivě přemýšlet a cíleně hledat, kde se nacházejí jaké živiny.
Tak něco málo…
Existuje i semivegetariánství, což bychom mohli označit jako „polovegetariánství“. Vedle rostlinné stravy jsou při tomto stravování v jídelníčku zařazeny i ryby a mořské plody, které jsou vysoce kvalitními složkami potravy obecně. Vy tak můžete mít výtky k masožravosti, vegetariánství i k veganům, polovegetariánství by se ale dalo naordinovat prakticky všem bez rozdílu.
Text: Martina Lancingerová
