reklama
 
ČEZ ESCO - Národní divadlo
poweredbyexperts

Národní divadlo chytřejší, než si myslíte. Spojení historických budov s pokrokem

Že se dnes už celkem běžně staví chytré domy, jejichž technologické zázemí nám ulehčuje život v rozsahu, o kterém se nám ještě před pár lety ani nesnilo, je vcelku stará zpráva. Kombinace slov „chytré + historické + budovy“ ale pořád ještě napadne jen málokoho z nás. Nějakou dobu už přitom takové domy existují a jejich hrdým příkladem je – překvapení! – Národní divadlo v Praze. Přestože na pohled vypadá víceméně stejně jako v roce 1883, kdy po rekonstrukci znovu otevřelo své brány, pod střechou má celou řadu těch nejmodernějších vychytávek.
reklama

Zapomeňte na úsporné žárovky jako vrchol technologické inovace v historických objektech, dělat se toho dá daleko víc. Národní divadlo má např. na střeše fotovoltaickou elektrárnu a v podzemí tepelné čerpadlo, které umí topit, chladit i obojí zároveň - a to přímo vodou z vedle tekoucí řeky. Osluněné fasády budovy tak v podstatě zahřívají ty ve stínu, ty ve stínu zase chladí ty na slunci.

Fotovoltaika od ČEZ ESCO na střeše Národního divadla
Fotovoltaika od ČEZ ESCO na střeše Národního divadla Foto: Studenta

Teplo sálající ze zahřátého oleje hydrauliky jeviště zahřívá vodu, takže si nemusíte na toaletách mýt ruce ledovou. To, že jdete za kulturou, vás dokonce hřeje nejen na srdci - teplo i chlad z hlediště se totiž zpětně využívá k ohřevu či chlazení vzduchu v něm. Samostatný speciálně vyvinutý software pak tohle všechno hlídá, monitoruje využití jevišť, místností i venkovní počasí a podle toho reguluje teplotu i ventilaci, jak je kde potřeba.

Úspory, kam se podíváš

Díky těmto opatřením Národní divadlo šetří ročně přes devět milionů korun na elektřině, plynu i vodě. "Abyste si lépe představili, jak výrazná je to úspora - za deset let se v Národním divadle ušetřilo 105 olympijských bazénů vody, pětiletá spotřeba plynu budovy před zahájením projektu a roční spotřeba elektřiny městečka s 12 tisíci obyvateli. Úspora emisí CO2 se rovná objemu, který by vypustilo běžné auto za jízdu dlouhou 211 milionů kilometrů," vysvětluje Kamil Čermák, generální ředitel společnosti ČEZ ESCO, která má celý tento technologický facelift na svědomí. To už jsou docela solidní čísla, co?

Chytrá energetika v Národním divadle.
Chytrá energetika v Národním divadle. Foto: ČEZ

Třeba historická budova Rudolfina, která příklad Národního divadla hrdě následovala, díky energetickým úsporám z dílny ČEZ ESCO šetří ročně až 40 % svých dosavadních nákladů na energie a vodu, což taky není vůbec k zahození. A do projektu modernizace se nezapojily zdaleka samy, připojilo se už třeba i Stavovské divadlo, Státní opera a další historické budovy.

ČEZ ESCO

Zaujaly vás chytré staré budovy? Tak to pro vás máme dobrou zprávu, v ČEZ ESCO totiž zrovna hledají nové kolegy, kteří by se na podobných projektech chtěli podílet. A vzhledem k tomu, že takhle dynamická a neskutečně zajímavá oblast je v současnosti maximálně na vzestupu, možností, co dělat, je celá řada.

Tak co, jdete do toho? Mrkněte na cezesco.cz a kdejinde.jobs.cz/volne-pozice-cez.

Dům pozná, kolik má diváků

Nejde ale zdaleka jen o úspory, zájmem inovací je i maximální pohodlí návštěvníků budov. V Rudolfinu je například zaveden unikátní způsob ventilace, který rozezná, kolik posluchačů dorazilo na koncert, a podle toho pak chladí, hřeje i okysličuje vzduch v sále. "V koncertním prostoru musíme dodržovat nejen určité rozpětí teploty, ale také množství čerstvého vzduchu, což bylo dříve poměrně složité. V této chvíli jsme ale schopni kompletně řídit ventilaci na základě koncentrací CO2," říká Ondřej Matyáš, šéf financí České filharmonie, které je Rudolfinum domovem. I budova stará více než 130 let tak dnes může být stejně chytrá, jako ta nejmodernější novostavba.

reklama

Nejčtenější za měsíc

Nejnovější