Přírodovědci a jejich ideály. Dají se přetavit v kariéru?

Přírodovědci a jejich ideály. Dají se přetavit v kariéru?

V České republice hostí české vysoké školy nejméně sedm přírodovědeckých fakult. Každá z nich ročně vypustí stovky svých absolventů do rybníčku českého pracovního trhu – ať si v něm mrštně plavou ve vodním sloupci kariéry přírodovědce výš a výš nebo ať seškrábou své přírodovědné šupiny a zamíří někam úplně jinam. Směr, kterým se tyto mladé rybky budou ubírat, určuje škola – kvalita výuky, zvláště pak té praktické části. Jednu z nejlepších pověstí má v tomto ohledu Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, jejíž studenti nabírají během svého studia praktické znalosti, které mohou hned využívat ve svých projektech.

Oslovili jsme ale studenty Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jak jsou na tom s praxí oni? Poskytuje jim škola v tomto ohledu dostatečné zázemí? Na otázky nám odpovídala jednadvacetiletá Kristýna, která studuje obor Ochrana životního prostředí, a její bývalý spolužák - třiadvacetiletý Karel, který ovšem přesedlal na obor Molekulární biologie a biochemie organismu.

Myslíte si, že Přírodovědecká fakulta připravuje svoje studenty dostatečně prakticky? Nebo praxe studentům chybí a musí si ji doplňovat třeba brigádami?

Týnka: Praxe není nikdy dost. Myslím, že ačkoli studuji jeden z oborů, který má nejvíce povinných terénních kurzů, stále to není nic odborného a o praxi se prakticky nedá mluvit. A pokud už náš Ústav (Ústav pro životní prostředí – pozn. red.) nabídne praxi, tak se nakonec zjistí, že nemá s daným zprostředkovatelem ani smlouvu, kterou požadují. Vtipné, že?

Kája: Nevím, jestli to je na celé fakultě, ale na biologické sekci jsou možnosti pro získání praxe docela velké. Je mnoho kurzů a praktik, kde se dají základní praktické dovednosti získat. A navíc se mohou studenti zapojit do práce v laboratořích buď přímo na fakultě, nebo třeba v Akademii věd.

Měli jste nějakou brigádu nebo práci při studiu? Byla to práce v oboru, která vám dodala potřebnou praxi?

Týnka: Brigády jsem samozřejmě měla, ale ne v oboru. Letos se ale konečně chystám pracovat alespoň týden na záchranné stanici ve Vlašimi, což bude alespoň nějaká praxe, ale rozhodně nepočítám s tím, že by nám za to platili.

Foto: Studenta

Kája: Já jsem v prváku nastoupil do laboratoře na Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Tato "práce" mi přináší určitě hodně praktických zkušeností, ale peníze za to moc nejsou. Jsem zaměstnaný na 0,1 úvazku, takže můj měsíční plat je necelých tisíc korun čistého. V laboratoři trávím cca dva dny v týdnu, zbytek jsem ve škole, takže moc času na další brigády už nemám. Občas si chodím přivydělat na různé jednorázové brigády - různé manuální nekvalifikované činnosti.

Už jste oba zkoumali možnosti pracovního trhu, například volná místa v rámci vašich oborů? Zůstanete po škole v oboru nebo myslíte, že se spíš uplatníte v jiné oblasti studia?

Týnka: Doufám stále v to, že po škole zůstanu v oboru, nechci to, čemu se teď věnuji, úplně opustit. Kupodivu mně asi před třemi týdny překvapil inzerát, že hledají pracovníka pro EIA (Informační systém o posuzování vlivů na životní prostředí – pozn. red.). Byly kladeny vysoké nároky a samostatnost, nevím, zda by se dalo vyhovět této práci hned, když člověk opustí školu a nemá zkušenosti. Ale zase peněžní ocenění nebylo rozhodně špatné. Takže, nebyla bych zas tak skeptická.

Foto: Studenta

Kája: Mě molekulární biologie baví, takže se jí určitě chci věnovat. Zatím mě ale ještě čeká dlouhá doba studia, dodělat bakaláře, magistra a pak bych rád i Ph.D. Možnosti uplatnění v mém oboru jsou veliké. Ať už ve výzkumných institucích, nebo v soukromých biotechnologických firmách. Pokud se ale nezmění platové podmínky ve státních výzkumných ústavech (Akademie věd), tak budu hledat práci spíše v soukromém sektoru, nebo v zahraničí.

Jakou vysokou školu studujete vy? Zůstanete po škole v oboru, máte už teď dostatečnou praxi, která se pyšně stkví ve vašem životopise? Nebo budete muset začít od nuly? Čí je to vina – vaše nebo vaší školy?

text: Eva Samšuková

foto: Tec Hofbauerová

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější