reklama
 
Rušení papírových indexů: úleva, nebo konec tradice?

Rušení papírových indexů: úleva, nebo konec tradice?

Možná je to i tvůj případ. V letošním školním roce budou někteří mladí poprvé studovat na VŠ bez indexu. Jako třeba já. Na FSV UK máme nového mladého děkana, který dal papírovým indexům vale. Prý je to zbytečná byrokracie navíc. Co si o tom myslíš ty? Patříš k zastáncům, nebo odpůrcům?
reklama

1. Co říkají zastánci aneb 5 výhod

Je to romantická tradice

Index měli jak naši prarodiče, tak rodiče. A my ho taky máme. Je hnusný, vybledlý, stokrát politý a stokrát usušený, zmačkaný, ale náš. Co nám jednou zbude po studiu? Pár mlhavých vzpomínek a ten zašlý index, který budeme s velkou pýchou ukazovat vnoučatům.

Třeba vás učil někdo slavný…

Jasně, nestává se to zas tak často, ale sem tam se na přednášce objeví vážně slavný nebo vážně zajímavý a ve svém oboru uznávaný vyučující. Pak se můžete s indexem krásně chlubit, jako třeba studentka žurnalistiky Káťa: „V indexu mám podpis Václava Moravce a ten už mi nikdy nikdo nevezme. Jsem na to pyšná.“

Poznáte pravé kamarády

Věřte mi, nic neprověří vaše nové kamarády z oboru tolik jako prosbička: „A neodnesl bys mi tam ten index taky, prosím?“ Když za vás kamarád oběhá aspoň tři vyučující, dá se mluvit o tom, že vás má asi fakt rád.

Můžete se smát fotkám vašich spolužáků

Nic vás nepobaví tolik, jako stará fotka vašeho spolužáka, kterou má nalepenou v indexu. Salvy smíchu jsou zaručené zejména po delší době studia. Když mi jednou kamarádka nesla někam podepsat index (byla to dobrá kamarádka, viz. bod 3), dozvěděla jsem se od ní pak zajímavou věc: „Můj přítel říkal, že na tý fotce v indexu vypadáš jako ňáká pornohvězda.“ No, vida.

Máte důkaz o nesmyslnosti vašeho studia

Jedině index zůstává nesporným důkazem toho, co všechno jste museli jako nebozí studenti absolvovat. „Věřil by mi jinak někdo, že jsem musel vystudovat předmět Homosexualita v podnikání?“ směje se student Adam.

Foto: Studenta

2. Co říkají odpůrci aneb 5 nevýhod

Index se dá ztratit (snadno)

Ano, skutečně je to tak, milé slečny ze studijního oddělení. Index se DÁ ztratit. „Nepřeju nikomu ta muka, která mě čekala, když jsem zjistil, že můj index je prostě v nenávratnu,“ svěřuje se čtyřiadvacetiletý student VŠE Kája. Chápeme. Vysvětlujte na studijním oddělení, že máte fakt splněné všechny předměty na výbornou: mission impossible!

Byrokracie, byrokracie, byrokracie…

Obíhat vyučující může být neskutečná pruda. My šťastlivci, co bydlíme ve městě, kde také studujeme, sice remcáme, ale vlastně nemáme proč. „Pražáci si sednou na tramvaj a pro podpis si prostě dojedou. Já, který musím jet pro pitomý zápis do indexu až ze Zlína, říkám: zrušte indexy na všech školách, a to hned!“ rozčiluje se student FF UK Honza.

Nic vás už nenutí být s vyučujícím v jedné místnosti o samotě

Ať chováte ke svému vyučujícímu jisté antipatie, nebo když naopak on k vám třeba chová až příliš velké sympatie (Jaruško, tobě to dneska ale sluší v té krátké sukýnce), když zruší papírové indexy, máte po problému. Jediný styk s vaším vyučujícím bude elektronický. A ten nebolí.

Index se špatně falšuje

Sebechytřejší elektronický systém lze přelstít, pokud se kamarádíte s těmi správnými lidmi. Index ne. Když vám podpisy vyučujících chybí, tak prostě chybí.

Stres před odevzdáváním indexů

Pokud nepatříte zrovna mezi pilné včeličky, ocitáte se vždy před odevzdáním indexů v situaci, kterou by nezvládl vyřešit možná ani James Bond. Jak oběhat desítky vyučujících za tři dny, když třetina z nich má dovolenou, třetina už na škole neučí a třetina vám řekne: „Jó, hochu, na to sis měl myslet dřív…“

Anna Baumová

foto: Marie Bauerová

reklama

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější