10) Informatika
Se vším tím důrazem na znalost programování je těžké uvěřit, že ve většině škol v dnešní době ještě stále neexistuje výuka počítačové vědy. Podle Code.org se v devíti z deseti škol neučí programování. Ačkoliv inženýrství a programování dnes patří mezi nejrychleji rostoucí a nejvíce ziskové profese. I když nemáte v plánu stát se programátorem (nebo nějakého vychovat), patří schopnost myslet jako počítačový vědec mezi základní dovednosti, z nichž může mít prospěch každý. Podobně jako je užitečné učit se fyziku nebo anglickou skladbu.
9) Rychločtení
Rychločtení z vás nedělá génia, ani vám nutně nemusí pomoci porozumět knihám více, než jim rozumí ostatní lidé, přesto však mohou být metody rychlého čtení užitečné. Techniky, jako je skimming, kdy člověk například získá celkový obraz o knize dříve, než se do ní ponoří, nebo clustering, při němž seskupujete slova jež čtete, abyste pochopili celkovou podstatu dlouhého úryvku za kratší dobu, by mohly pomoci všem studentům potýkajícím se s časovou tísní s jejich neuvěřitelně dlouhými seznamy knih k přečtení.
Porozumět je důležitější než text proletět, avšak je hezké mít k dispozici dovednost rychločtení i později v životě.
8) Time management
Kurzy time managementu jsou obvykle vyhrazeny generálním ředitelům a vyšších vedoucím pracovníkům, ale jestli existuje jedna věc, kterou se musí zaneprázdněný student nebo pracovník (bez ohledu na věk) naučit, je to dovednost, jak ze svého omezeného času vytěžit maximum. Metody řízení času možná bývají občas vyučovány v nesouvisejících kurzech pro studenty od základní po vysoké školy, ale třeba by se naše problémy s otálením a výkonností vyřešily, kdybychom se už na střední (nebo dřív) učili metodu GTD (Getting Things Done) nebo další jí podobné.
7) Studijní dovednosti (neboli učit se, jak se učit)
Největší životní hack je „naučit se, jak se učit“. Nejlepší učitelé do svých hodin zahrnují jak časový management, tak i studijní dovednosti. Ale jen v malém počtu škol je možné se o nich dozvědět formálně. Naučit se psát si lepší poznámky, používat účinnější způsoby studování (zvýrazňování funguje stejně špatně jako procvičovací testy), a možná i nejdůležitější dovednost – umět si zapamatovat to, co se člověk učí. Takové jsou základní dovednosti, jež by měl rozvíjet každý student.
6) Základní znalosti o penězích
Výuka dětí o penězích by měla začít doma, ale jak víme, mnozí z nás neměli to štěstí získat již v mladém věku vzdělání o osobních financích. Hodiny matematiky by mohly zahrnovat některé příklady ze skutečného světa a učit děti základy rozpočtování, zadlužení či složeného úročení a vštípit jim zásadní poučku – zkrátka si naspořit více, než utrácejí.
5) Znalosti nutné pro přežití
Ať už míříme k zombie apokalypse, nebo ne, mít nějaké dovednosti sloužící k přežití je dobré pro každého (nikdy nevíte, kdy se vaše auto porouchá v lese, nebo kdy se vám přihodí mimořádná událost moderní doby třeba ve městě –někdo se vám vloupe domů atp.). Přežití v divočině zahrnuje dovednosti jako zakládání ohně nebo umění najít vodu. Dovednosti přežití ve městě zahrnují znalosti typu, jak se připravuje jídlo z velmi omezeného výběru potravin. Umět poskytnout první pomoc je však dovednost důležitá v obou případech.
4) Vyjednávací schopnosti
Je úžasné, jak často v životě potřebujeme vyjednávat – když si kupujeme auto, když se snažíme snížit účty k zaplacení, když jednáme o výši našeho platu, nebo se jen snažíme přinutit naši druhou polovičku k tomu, aby už konečně udělala ony otravné domácí práce. V mnoha školách existují debatní týmy, ale vyjednávání je něco, v čem bychom se mohli zlepšovat všichni.
3) Základní sebeobrana
Jedno pololetí na střední škole jsem chodila v rámci tělocviku na hodiny square dance (čtverylkový tanec). Myslím si, že základní sebeobranné postoje by mi dnes posloužily lépe. (Abychom byli spravedliví, ve škole se také učilo judo, jenomže bylo jen pro chlapce. My holky jsme musely chodit do „moderních tanců“).
2) Duševní zdraví
Tělocvik má za úkol posílit význam tělesného zdraví a škola celkově má umocňovat sílu naší mysli, avšak pokud vyloženě nechodíte na hodiny psychologie, je dost pravděpodobné, že si o duševním zdraví nikde nepromluvíte. Každý z nás se čas od času musí vypořádat s nějakými duševními potížemi (svými nebo někoho, koho znáte) – ať už se jedná o zvládání stresu nebo úzkosti či obtížnějších problémů, jako je deprese a různé druhy závislostí. Když se téma mentálního zdraví objeví ve zprávách nebo část studentů postihne nějaká tragická událost, zmiňujeme se o těchto věcech více. Kdyby se o nich však mluvilo dříve, měli bychom z toho větší prospěch všichni.
1) Jak požádat o pracovní pohovor
Jestli je smyslem školy pomoci nám připravit se na práci a stát se výkonnými a úspěšnými občany, nemělo by pak být součástí našeho vzdělávání i objevování kariérních možností? Učení se, jak reagovat na pohovoru o práci, jak sepsat působivý životopis? Připouštím, že vysoké školy alespoň nabízejí kariérní poradenství, ale tady opět nepochybně platí – čím dříve, tím lépe.
Mnoho škol tyto schopnosti a předměty v různé podobě vyučuje, ale netvoří univerzální součást našeho vzdělávacího programu. Možná by se nám vedlo všem lépe, kdyby do něj byly zařazeny alespoň některé z nich.
Text: Melanie Pinola. Z anglického originálu Top 10 Skills We Wish Were Taught in School, But Usually Aren’t. Překlad: Veronika Portešová (portál Mimoškolu.cz)
