reklama
 
ŘSD

Co přinesou dálnice budoucnosti? Létání (zatím) nečekejte

„Silnice? Tam, kam jedeme, nepotřebujeme silnice,“ řekl Dr. Brown v dnes už kultovním Návratu do budoucnosti a vydal se do dalekého roku 2015, kdy auta místo po dálnicích létala vzduchem. V praxi se nám to zatím nepodařilo. Byla by ale chyba myslet si, že se v dopravě nic měnit nebude. Jak konkrétně, o tom jsme se bavili s Josefem Šejnohou, vedoucím odboru investiční přípravy staveb z ŘSD.
reklama

I silnice se už dneska digitalizují - jak to probíhá?

Pozvolna. Já rád říkám, že to není revoluce, ale evoluce. Stavebnictví, a zejména to silniční, je totiž aktuálně jedno z nejméně digitalizovaných odvětví průmyslu a v moderní digitální konkurenci zkrátka nemůže dostatečně uspět, pokud se informačnímu věku dostatečně nepřizpůsobí. To momentálně probíhá například skrze zavádění metody BIM (Building Information Modeling).

Můžete metodu jednoduše vysvětlit pro ty, kteří o ní slyší poprvé?

BIM je hlavně o datech a propojování či zefektivňování technologií a to i těch, které už používáme, protože samozřejmě nežijeme v době kamenné, nebo pouze papírové. Hlavním problémem stávajících softwarů a technologií je jejich solitérnost, tedy že spolu ne vždy komunikují. A přitom právě komunikace by dokázala celý proces velmi usnadnit a netýká se to jen přípravy nebo výstavby dopravních staveb, ale úplně stejně i jejich správy.

Jde tedy o nějakou formu automatizace?

Automatizace a konektivity, ano. Automatizace je trendem napříč odvětvími. Dřív se chodilo do banky a museli jste si to tam fyzicky vystát, abyste si mohli založit účet. Dnes si ho vytvoříte na pár kliknutí on-line, webová kamera vás vyfotí, automatický proces na pozadí pak v bance ověří, že jste to skutečně vy a je hotovo. Toto přesouvání některých procesů z lidí na systémy pak logicky všechno urychluje.

Foto: Studenta

Dokáže to tedy ve vašem případě nějak výrazněji urychlit třeba stavbu dálnic?

V těch procesech, kde je digitalizace aplikovatelná, to stavbu rozhodně urychlí. Existují ale samozřejmě i externí faktory, které digitální metody zřejmě úplně nevyřeší - to je třeba zdlouhavý a mnohdy komplikovaný výkup pozemků, nebo různé fyzikální procesy. Stavební stroje budou pracovat stále obdobnou rychlostí, beton bude dál tuhnout stejně rychle. Tyto věci moc změnit nejde, ale po procesní stránce BIM přináší určitá zefektivnění a zrychlení práce.

V jaké jste s metodou BIM momentálně fázi?

S implementací jsme začali před dvěma lety na pilotních projektech. Jeden už proběhl a několik dalších právě připravujeme. To je pro nás taková škola hrou, abychom si metodu BIM vyzkoušeli na reálných projektech a stavbách a zjistili, kde a jestli vůbec se osvědčila nebo ne. Samozřejmě předpokládáme přínosy metody BIM v rámci celého životního cyklu stavby. 

Ve Finsku podobná koncepce funguje od roku 2001, v Norsku od roku 2007. Vy to řešíte teprve dva roky. Nezaspali jsme v tom jako Česko trochu?

To určitě ne. Digitalizace dopravního stavebnictví zapadá do představy o Stavebnictví 4.0, která je podporována Evropskou unií a postupně se zavádí ve všech členských státech. Některé státy jsou v tomto směru samozřejmě vyspělejší než my, což je způsobené například příznivějším historickým a společenským vývojem, takže mohly začít dříve. Jiné začínají později. Je to přirozený vývoj, o zaspání bych tak určitě nemluvil.  

Jak budou podle vás vypadat dálnice za dvacet, třicet let?

Budou vypadat tak, jak bude vypadat samotná doprava, protože dopravní stavby se vždy přizpůsobují potřebám dopravy a ne naopak. Debatuje se samozřejmě také o budoucnosti využívání alternativních paliv, konkrétní podobě vozového parku v příštích dekádách, autonomitě vozidel a o různých nových požadavcích či chování řidičů. To všechno bude hrát roli. Každá stavba musí primárně sloužit, a to se bude týkat i dálnic budoucnosti. Létat v autech, jako ve sci-fi filmech, ale do třiceti let zřejmě nebudeme. To se domnívám, že se za tak krátkou dobu vymyslet a uskutečnit nestihne. Ale možná se mýlím…

Ředitelství silnic a dálnic ČR

ŘSD se stará o to, aby se nám po republice dobře cestovalo. Kromě výstavby, rekonstrukce a údržby silnic a dálnic ale taky usilovně pracuje na jejich digitalizaci a konkurenceschopnosti v moderním digitálním věku. A k tomu potřebuje nejenom technické služby a betonáře, ale taky ajťáky, projektové manažery a inženýry. Proto pokud vás práce v tomhle oboru zajímá, na rsd.cz o ní zjistíte víc.

Když mluví auto s autem (a taky s dálnicí)

Auta dneška toho spolu zatím na dálnici moc nenamluví, za pár let by ale mohlo být všechno jinak. Výsledkem by mělo být méně kolon, méně nehod a všech dalších nešvarů, které nás na silnicích dnes často trápí. Systém, který by měl ulehčit motoristický život nám všem, testuje ŘSD už dnes - říká se mu kooperativní telematický, zkráceně C-ITS a už od příštího roku by mohl řidičům automaticky hlásit nehody, kolony, omezení rychlostí nebo třeba pohyb vozidel údržby.

"Na dálnicích se v poměrně krátkých vzdálenostech vybudují určité detekční body, do kterých se umístí vysílač a přijímač informací. Většina nových aut pak bude mít zabudovanou C-ITS jednotku, která bude mít také svůj vlastní vysílač a přijímač. Všichni tak mezi sebou budou moct komunikovat v reálném čase." vysvětluje fungování technologie Roman Voříšek, vedoucí oddělení Inteligentních dopravních systémů. 

Každé auto bude pozorovat samo sebe, a jakmile se stane něco nestandardního - třeba, když řidič prudce zabrzdí - odešle tu informaci ostatním okolo. Když se podobná informace objeví u více aut, systém se na ni zaměří, prověří ji a vyhodnotí například to, že se před auty stala nehoda. Informaci zároveň odešle infrastruktuře, varování se tak může pro blížící se řidiče objevit přímo v jejich autě i několik desítek kilometrů v předstihu. "Pokud se nehoda stane v místě, kde zrovna nemáme detekční bod, přišli bychom na ni se zpožděním. Museli bychom počkat, než nám někdo zavolá nebo než si na kamerách všimneme, že se začala tvořit kolona. To ale může trvat i několik minut," popisuje Roman Voříšek. "S využitím C-ITS nehodu zaznamenají nejbližší vybavená auta a informaci o ní ihned odešlou dále po dálnici, i do našich systémů."

Foto: Studenta

V autech už napřesrok

ŘSD systém momentálně testuje na dvou devadesátikilometrových úsecích na D5 a D11 a taky na třiceti kilometrech u Brna. To stejné se děje i různě jinde po Evropě v rámci projektu C-Roads, který má velkou podporu Evropské unie. 

"C-ITS komunikace aut s infrastrukturou je nezbytným prvním krokem pro následnou autonomii automobilové dopravy," vysvětluje Voříšek, "testování má teď hlavně vydefinovat technické a legislativní standardy, které  se stanou závaznými pro provozovatele dálnic, výrobce aut i telekomunikační operátory. Výrobci aut by měli začít instalovat C-ITS jednotky do aut už od příštího roku. Určitě to proto není až tak vzdálená hudba daleké budoucnosti."

reklama

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější